Péče v Lužické nemocnici bude zajištěna nadále, dohoda ale není precedentem pro všechny malé nemocnice

Péči poskytovanou v Lužické nemocnici by měla zajistit Krajská zdravotní. K dohodě se přidaly i zdravotní pojišťovny, které nemocnici navýší úhrady, a řešení kvituje i ministerstvo zdravotnictví. Plátci i MZ ovšem podtrhují, že nejde o ústupek odborům, které požadují rozpuštění 25 miliard z rezerv zdravotních pojišťoven a navýšení úhrad zejména malým nemocnicím, nýbrž o individuální řešení v oblasti, kde by jinak došlo ke zhoršení dostupnosti. Obdobně pojišťovny jednají a chtějí navyšovat úhrady i zařízením v některých dalších problematických oblastech, kde analýzy poukazují na možný problém s dostupností péče.

„Krajská zdravotní je připravena převzít provoz nemocnice v Rumburku a aktiva této nemocnice, to znamená nemovitosti, vybavení, personál a pracovně právní vztahy tak, aby byla péče nadále zajištěna. VZP i zaměstnanecké pojišťovny mají v tomto jednotný postup a jsou připraveny podepsat nové úhradové dodatky, tedy navýšit optimálně úhrady tak, aby do budoucna bylo zajištěno financování nemocnice,“ popsal ve středu večer po jednání se zástupci Krajské zdravotní a zdravotních pojišťoven ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Situaci v Lužické nemocnici přitom podle něj zkomplikovalo to, že zařízení podalo návrh na vyhlášení insolvence. Postup nyní bude takový, že Krajská zdravotní do pondělí připraví návrh smlouvy o smlouvě budoucí, kde deklaruje závazek převzít aktiva. Klíčové pak bude to, aby město Rumburk smlouvu schválilo a uhradilo ztrátu za rok 2018 ve výši 50 milionů korun. Město sice v minulosti tento krok odmítlo, ovšem z důvodu, že nebylo jasné, co bude s nemocnicí dál. Nyní má záruku dalšího poskytování péče, takže by úhradu mělo akceptovat. Kraj se přitom nabídl, že městu může na úhradu ztráty půjčit. „Pokud by nás město požádalo, jsme ochotni na zastupitelstvu jednat o jakési půjčce na částečnou úhradu dluhů, které město má,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.

Loňské hospodaření nemocnice skončilo ztrátou 52 milionů korun, letos na konci května už zařízení vygenerovalo další ztrátu skoro 18 milionů a finanční plán nemocnice pro letošek počítá s deficitem až 47 milionů. Od poloviny července je nemocnice v insolvenčním řízení. Podle insolvenčního návrhu dluží dalších 37 milionů korun bankám, pojišťovnám a dodavatelům.

Mohlo by vás zajímat

Porovnání s návykovými látkami není správné, zní z ministerstev k návrhu zákazu energetických nápojů

Pokud vše půjde dobře, může Krajská zdravotní převzít zkrachovalou Lužickou nemocnici v Rumburku zhruba v říjnu. Město ale nejdřív musí uhradit dluhy, schválit její finanční plán pro tento rok a představenstvo pak může následně stáhnout insolvenční návrh. Pak bude možné jednat o převzetí zdravotnického zařízení.

„Krajská zdravotní měla po celou dobu dvou a půl let, kdy byl problém nastolen, konstantní přístup. Deklarovali jsme, že jsme připraveni vstoupit do Lužické nemocnice a ujmout se provozu. Jako akciová společnost se ale musíme chovat s péčí řádného hospodáře, nemohli jsme tedy podlehnout tlaku, abychom do toho hned vstoupili, a trvali jsme na tom, že se musí udělat analýza. Ta nám byla vyskladněna v pondělí, takže jsme v úterý vstoupili do jednání se všemi pojišťovnami a došlo k dohodě v duchu, jak stanovil audit,“ popisuje předseda představenstva Krajské zdravotní Jiří Novák.

Podle něj přitom byly možné čtyři varianty: prodej akcií, které však mají minusovou hodnotu, dále prodej obchodního záboru, kde je obdobný problém, navíc by Krajská zdravotní musela převzít závazky pohybující se kolem sta milionů korun, třetí možností byla část obchodního záboru, což ovšem taktéž auditor odmítl, a nakonec zvolená možnost převzetí části aktiv a části smluv. Na této variantě se pak Krajská zdravotní domluvila jak s pojišťovnami, tak s ministerstvem.

VZP chce vyrovnávat regionální rozdíly

Zdravotní pojišťovny vycházejí Lužické nemocnici vstříc. „Máme dohodnutý úhradový mechanizmus, který naopak umožní zlepšení poskytování péče ve Šluknovském výběžku. Jsme také připraveni zajistit stabilizaci situace – jsme významným věřitelem Lužické nemocnice, takže můžeme nastavit splátkové kalendáře a dohodnout se na realizaci postupu, který umožní kontinuitu poskytování péče,“ uvádí náměstek VZP David Šmehlík. Vstřícnost při jednání pak ústy Renaty Knorové deklaruje také Svaz zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojišťovny jsou přitom věřiteli u více než poloviny dluhů, které Lužická nemocnice má. Co se týče úhrad, dojde v Lužické nemocnici podle Šmehlíka k indexaci hospitalizační části na úrovni 20 procent a je stanoven úhradový mechanizmus týkající se ambulantní části. V nemocnicích v oblastech s horší dostupností obecně by pak měl dle VZP fungovat urgentní příjem a posílena má být i následná péče.

Rozsah péče v Lužické nemocnici by tak měl zůstat zachován, navíc pro případ problémů budou pro pacienty ze Šluknovského výběžku vyhrazena lůžka v nemocnici v Jičíně a Ústí. „Jsme připraveni v Rumburku provozovat zdravotní péči v oborech vnitřního lékařství, tedy interny, chirurgie a v současnosti fungující multioborové jednotky intenzivní péče, ošetřovatelskou péči a ambulance, které jsou v provozu. Nyní se tedy čeká na rozhodnutí zastupitelů v Rumburku a také vedení tamní nemocnice,“ popsal včera situaci generální ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala.

„Nedojde k omezení rozsahu zdravotní péče, naopak bude posílena. Připravili jsme úhradový mechanizmus pro oblasti s omezenou dostupností. Zdravotní pojišťovny nejenže hradí zdravotní péči, ale zajišťují hrazené služby. Už dlouho se věnujeme mapování sítě, a naše téma je dostupnost zdravotních služeb a vyrovnávání regionálních rozdílů. Už nyní jednáme s nemocnicemi z dalších oblastí, jako je Znojmo, Šumperk, Jeseník, Nové Město a další, kde by v případě omezení činnosti některé nemocnice došlo k omezení dostupnosti,“ doplňuje náměstek Šmehlík.

Problémy malých nemocnic? Je to o tom, jak jsou řízeny, říká ministr

Právě na omezování dostupnosti péče zejména v souvislosti s malými nemocnicemi v poslední době intenzivně poukazují odbory a Asociace českých a moravských nemocnic, které by v souvislosti s tím chtěly rozpustit rezervy zdravotních pojišťoven ve výši 25 miliard (psali jsme zde, zde či zde). „Stát dluží nemocnicím stovky milionů korun za poskytnutou péči. Nemocnice se kvůli tomu dostávají do ekonomických a personálních problémů, řada z nich bojuje o přežití. Za současné situace nebudou schopny pacientům zaručit péči, na niž mají ze zákona nárok. Hrozí kolaps celého systému,“ napsaly v úterý odbory v tiskovém prohlášení, pod nímž bylo podepsáno devět organizací včetně České lékařské komory.

Podle ministerstva ale rozhodně není intenzivní řešení situace v Lužické nemocnici reakcí či vyslyšením výzvy odborářů a dalších a nejde tak o přístup, který by měl být do budoucna použit u všech malých nemocnic. „Není to otázka plošného řešení. Řešíme individuální situace z hlediska dostupnosti péče a ve Šluknovském výběžku je 55 tisíc lidí. Vzdálenost okolních nemocnic je příliš velká, takže je třeba situaci řešit. Nemůžeme ale říci, že problém mají ve všech malých nemocnicích. Je to o vedení nemocnic – za nemocnici je odpovědný vlastník a její management, a bohužel jsou tu nemocnice, které fungují špatně, a pak ty, které fungují výborně. Je to o tom, jak jsou řízeny.  Prohlášení odborů moc nerozumím, jsou to dojmy nepodložené čísly. Jde spíše o vyvolání nátlaku od jedné asociace, která jako jediná zablokovala dohodu o úhradách lůžkové péče pro příští rok, a chce si takto vylobovat peníze navíc. To neakceptuji, jedná se u stolu, ne prostřednictvím tiskových zpráv,“ podtrhuje ministr Vojtěch.

Michaela Koubová