Pojídání červeného masa se může podepsat na délce života, varuje studie
Přidat si do jídelníčku větší množství červeného masa může být spojeno s vyšším rizikem úmrtí. Naopak nahradit několik porcí červeného masa týdně rybami, ořechy či zeleninou souvisí se snižováním rizika. Poukázala na to studie nyní publikovaná v časopise British Medical Journal, která zahrnovala data téměř 80 tisíc lidí sledovaných po dobu 16 let. Výsledky ovšem nemusí nutně znamenat, že jíst více červeného masa musí být nezbytně přímou příčinou vyššího rizika úmrtí – faktorů ovlivňujících naše zdraví je koneckonců celá řada. Jde nicméně o další střípek do skládačky, která ukazuje, že bychom měli jíst méně červeného a zpracovaného masa a hodně zeleniny, ovoce či luštěnin.
Lidé, kteří změnili jídelníček a začali jíst více červeného masa, mají o deset procent vyšší riziko úmrtí, zjistila nová studie. Snížení množství červeného masa v životosprávě se sice na riziku neprojevuje, pokud ho ale lidé vymění za jiný zdroj proteinů, jako jsou ryby nebo ořechy, riziko klesá.
„Zvýšení spotřeby červeného masa, zvláště toho zpracovaného, během osmi let bylo u amerických mužů a žen spojeno s vyšším rizikem úmrtí v dalších osmi letech. Vyšší spotřeba zdravějších živočišných či rostlinných produktů byla naopak spojena s nižším rizikem oproti konzumaci červeného masa. Naše analýza poskytuje další důkaz podporující nahrazení červeného a zpracovaného masa zdravějšími alternativami,“ uvádějí autoři studie.
Výzkumníci z americké Harvard TH Chan school of public health a čínské Huazhong University of Science and Technology analyzovali data ze dvou dlouhodobých amerických kohortních studií. Využili přitom údaje o dietě a životním stylu sebrané v rámci zdravotní studie sester, která odstartovala v roce 1976, a studie zdravotnických profesionálů zahrnující hlavně lékaře, jež byla zahájena o deset let později. Celkem tak byla analyzována data 50 tisíc žen a 27 tisíc mužů.
Mohlo by vás zajímat
V rámci obou průzkumů účastníci vyplňovali každé dva roky dotazníky, v nichž byly zahrnuty i dotazy o dietě a tom, jak často mají dotazovaní na jídelníčku různé typy stravy. Výzkumníci se přitom soustředili na data z 16leté periody, od roku 1994 do roku 2010. Nejdříve se podívali na to, jak se během prvních osmi let měnily stravovací návyky dotyčných, a poté na to, jaké měli v následujících osmi letech riziko úmrtí. Vynechali ovšem všechny, kdo měli v anamnéze rakovinu, srdeční onemocnění nebo mrtvici. Následně bylo spočteno riziko úmrtí u lidí, kteří zvýšili spotřebu červeného masa (včetně zpracovaného) o jednu a více porcí za týden, nebo o jednu či více porce červeného masa svůj jídelníček snížili, případně své stravovací návyky v tomto směru zásadně nezměnili. Zohledněny byly faktory jako věk, etnicita, BMI, fyzická aktivita, rodinná anamnéza infarktu, cukrovky nebo mrtvice, kouření, konzumaca alkoholu, celkový příjem energie, užívání aspirinu a multivitamínů, spotřeba červeného masa na začátku studie, menopauza a užívání hormonální terapie.
Přidat tři a půl porce masa týdně? Riziko úmrtí se zvyšuje o deset procent
Výsledky byly takové, že z 53 553 zapojených žen jich během 16 let zemřelo 8426 (tj. 15,7 procenta), z 27 916 mužů jich pak zemřelo 5593 (20 procent). Průměrný věk na začátku studie byl přitom 60 let. Hlavními příčinami úmrtí byly kardiovaskulární choroby, rakovina, onemocnění dýchacího traktu a demence.
Muži a ženy, kteří během studie zvedli svůj příjem červeného masa o více než 3,5 porce týdně, měli o deset procent vyšší riziko úmrtí z jakékoliv příčiny. U těch, kdo zvýšili konzumaci o méně než 3,5 porce týdně, byl rozdíl výsledného rizika tak malý, že nelze vyloučit náhodu. Jíst méně červeného masa samo o sobě nemělo na riziko žádný efekt, pokud ale lidé vyměnili jednu porci červeného masa denně za ořechy, kuře, ryby, mléčné produkty, vejce, luštěniny, celozrnné produkty nebo zeleninu, snížilo se, a o od 19 procent u ořechů po šest procent u luštěnin. Pokud se pak podíváme zvlášť na typy masa, bylo riziko úmrtí lehce vyšší u zpracovaného než u nezpracovaného masa.
Otázky zůstávají, poselství je ale jasné: méně (červeného masa) znamená více (zdraví)
Jaké jsou tedy závěry? Předchozí studie sice zjistily, že vyšší konzumace červeného masa, zejména toho zpracovaného, jako je slanina či párky, bývá spojena s horším zdravím včetně rizika rakoviny a kardiovaskulárních chorob, ale tato studie zkouší jako první hodnotit, zda změna ve spotřebě červeného masa ovlivní riziko úmrtí.
Jak ovšem podtrhuje na svém webu britská Národní zdravotní služba, musíme být ohledně poznatků opatrní – observační studie totiž nemůže s jistotou říci, zda červené maso nebo změny v jeho spotřebě jsou přímou příčinou změn v délce života. A i když výzkumníci zohlednili různé faktory týkající se zdraví a životního stylu, nejsou ve výsledku zcela schopni vliv jejich i dalších faktorů vyhodnotit. Je vždy těžké přesně kvantifikovat efekt jedné proměnné, jako je náhrada porce červeného masa ořechy. Změny v riziku úmrtí, které studie prokázala, byly navíc poměrně malé. Jedna malá změna v jídelníčku může ve výsledku znamenat jen malou celkovou změnu v porovnání s množstvím jiných faktorů, které ovlivňují naše zdraví.
Vedle toho také nevíme, co účastníky vedlo ke změně stravování. Je možné, že někteří přistoupili ke zvýšení či snížení konzumace masa proto, že jim byla diagnostikována nějaká choroba, což může výsledný obrázek dále zamlžit. Vzhledem k tomu, že většina respondentů byli lidé po šedesátce, také nevíme, jaký vliv má změna množství konzumovaného masa v mladším věku.
Studie však podporuje zjištění předchozích výzkumů, které poukázaly na propojení mezi spotřebou červeného masa a vyššího rizika kardiovaskulárních chorob či některých typů rakoviny. Potvrzují se také dosavadní rady ohledně zdravého životního stylu v tom smyslu, že je dobré omezovat červené a zpracované maso (odborníci doporučují nejíst více než 90 gramů denně) a konzumovat hodně zeleniny, ovoce a dalších zdrojů bílkovin, jako jsou ořechy a luštěniny.
-mk-
Michaela Koubová
