Soudy mají zajišťovat nároky podle zahraničních rozhodnutí, majetek musí vydat i cizincům

Česká republika musí implementovat evropskou směrnici o vzájemném uznávání příkazů k zajištění majetku a příkazů ke konfiskaci majetku v trestním řízení. Soudy budou povinně  upozorňovat i cizince, že jako poškození mohou vznést nárok na majetek v ČR a stát bude zajišťovat majetky v ČR podle rozsudků zahraničních soudů. Změní se i ustanovení o odškodňování obětí trestných činů o osoby, které nejsou rezidenty. Stát se zavazuje, že při zabavování majetku nebude konat svévolně.

Že jde o mimořádně obtížnou problematiku vyplývá z důvodové zprávy jakožto i z obsáhlého návrhu na souběžné novely zákona o mezinárodní justiční spolupráci, trestního řádu, zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, trestního zákoníku, zákona o obětech trestných činů a zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení. Podmínkou pro uznání příkazu ke konfiskaci majetku v ČR, který přijde z cizí členské země EU, je skutečnost, že údajný skutek je trestným činem i v České republice.

Zabavení majetku musí doprovázet procesní záruky

Rozsáhlá novelizace zajištění a konfiskace majetku zahraničních vlastníků v ČR nebo naopak občanů v zahraničí se rozsahem novelizace úředních postupů stává samostatnou disciplínou. Novela se opírá nejen o evropskou směrnici, ale také o řadu mezinárodních smluv a o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, mimo jiné co se týče Článku 6 – Práv na spravedlivý proces a dodatkového protokolu č. 1 o  právu na majetek, kterého nemůže nikdo být nezákonně zbaven nebo protokolu 7 a práva na odvolání, zákazu dvojího trestu a závazku odškodnit lidi za nezákonné odsouzení.

Že si navrhovatel novel a implementace uvědomuje, že se zlověstně pouští na tenký led potenciální zneužitelnosti vykonstruovaného řízení v zahraničí, dokládá ujištění navrhovatele: „Ve světle výše uvedeného je možné uzavřít, že řízení o odčerpání majetku není v rozporu s Úmluvou, pokud jej doprovázejí dostatečné procesní záruky, které zajistí, že při rozhodování o zajištění a zabavení majetku nebude prostor pro svévoli a případné zásahy budou přiměřené, přičemž dotčené osobě se vždy dostane možnosti napadnout takový zásah před nezávislým a nestranným soudem v kontradiktorním řízení,“ uvádí se v důvodové zprávě doslova.

Agenda se přesune ke krajským soudům

Jak dále vyplývá z návrhu, jde především o striktní úřední postupy a mezinárodní komunikaci. Ta bude nově umístěna mimo jiné ke krajským soudům: „Navrhovaná úprava si vyžádá určitý nárůst nákladů v souvislosti s nárůstem administrativy  u krajských soudů spojeným s agendou uznávání konfiskačních příkazů, neboť nově se navrhuje, aby tato agenda byla přesunuta z okresních soudů na krajské soudy. Okresním soudům naopak v tomto směru náklady poklesnou. Vzhledem k tomu, že ze statistických údajů vyplývá, že počty případů se pohybují v řádu nanejvýše desítek případů ročně, nevyžádá si tato změna personální náklady (i s ohledem na regionální rozvrstvení agendy podle umístění majetku),“ vysvětluje důvodová zpráva.

„Pokud jde o organizační složky příslušné ke sdílení majetku, novela jim nepřináší zvýšené náklady, neboť úprava sdílení majetku s jinými členskými státy je již nyní obsažena v § 290 zákona č. 104/2013 Sb. (novela přináší pouze zpřesnění postupů při sdílení majetku),“ uvádí se dále v důvodové zprávě.

Mohlo by vás zajímat

V příštím roce pošle VZP na prevenci o 220 milionu korun více

Ministerstvu spravedlnosti rostou počty žádosti

[mn_protected]

Nově však budou moci uplatňovat nároky na majetek zajištěný v rámci trestního řízení cizinci ze zemí EU, kteří budou v trestním řízení v postavení poškozených podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů : „V důsledku navržené novely nicméně dojde k navýšení počtu žádostí o uspokojení majetkového nároku řešených podle zákona č. 59/2017 Sb., neboť působnost zákona  č. 59/2017 Sb. se rozšiřuje i na přeshraniční případy. Byť nepůjde o vysoký počet případů, jejich řešení bude časově a administrativně náročné, mimo jiné i vzhledem ke skutečnosti, že není stanoven jediný komunikační jazyk. Určité náklady lze očekávat též v případě potřeby pořídit si překlad určité písemnosti od jiného členského státu (cca 258 Kč za normostranu textu),“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.

Do personálních potíží se zřejmě dostane ministerstvo spravedlnosti. „Na základě reorganizace Ministerstva spravedlnosti k 1. 1. 2019 byla 2 služební místa zrušena. V současné době vývoj zpracovávaných spisů naznačuje, že především novelizací zákona č. 59/2017 Sb. účinnou  od 1. 10. 2018, kterou došlo k rozšíření rozsahu rozhodnutí vydávaných soudem, na základě nichž lze podat žádost o uspokojení majetkového nároku dle zákona č. 59/2017 Sb., o trestní příkazy, dochází k rapidnímu navýšení počtu zpracovávaných spisů (v roce 2018 bylo založeno 816 spisů, k datu 22. 5. 2019 bylo založeno 967 spisů, lze tedy předpokládat, že do konce roku 2019 počet spisů vzroste až na počet 2400 spisů),“ uvádí  důvodová zpráva.

Příkladem zcela nově sepsaného návrhu na postup je uspokojování nároků z rozhodnutí zahraničních soudů:

Hlava IV

Uspokojení nároků oprávněných osob v přeshraničních případech s jinými členskými státy

Díl 1

Uspokojení nároků oprávněných osob z majetkové trestní sankce uložené jiným členským státem a uznané v České republice

• 11a

(1) Podkladem pro uspokojení nároků oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 4 písm. e) je rozhodnutí o uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci a informace jiného členského státu o tom, že rozhodl o přiznání majetkového nároku poškozenému. Pokud obdržená informace není dostatečná pro účely uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby, ministerstvo požádá soud, který mu informaci zaslal, aby vyzval jiný členský stát k jejímu doplnění.

(2) Pokud jiný členský stát v informaci uvedl, že řízení o majetkovém nároku poškozeného v jiném členském státě dosud nebylo skončeno, ministerstvo vyčká do doby obdržení informace o výsledku takového řízení.

• 11b

(1) Ministerstvo zašle příslušnému orgánu jiného členského státu peněžní prostředky ze zvláštního účtu ve výši odpovídající výši majetkového nároku oprávněné osoby, který jí byl přiznán rozhodnutím jiného členského státu. Peněžní prostředky přepočte na měnu jiného členského státu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, kdy byly peněžní prostředky připsány na zvláštní účet.

(2) Nepostačují-li peněžní prostředky k úplnému uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby nebo oprávněných osob, ministerstvo je zašle ve výši, v jaké byly získány výkonem majetkové trestní sankce uvedené v § 2 odst. 2 větě první. Pokud jsou peněžní prostředky z více majetkových trestních sankcí zasílány na zvláštní účet postupně, ministerstvo zašle každou jednotlivou částku příslušnému orgánu jiného členského státu bez zbytečného odkladu od jejího připsání na zvláštní účet.

(3) O zaslání peněžních prostředků nebo jejich části a dalších skutečnostech důležitých z hlediska uspokojení nároku oprávněné osoby, zejména zda již byly výkonem majetkové trestní sankce získány všechny peněžní prostředky nebo jen jejich část, ministerstvo neprodleně vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu.

(4) Nebyly-li z majetkové trestní sankce uvedené v § 2 odst. 2 větě první získány žádné peněžní prostředky, ministerstvo o tom vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu.

(5) Pokud se ministerstvo dozví, že v mezidobí došlo k úplnému nebo částečnému uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby, vyrozumí o tom příslušný orgán jiného členského státu a dotáže se jej, zda mu má zaslat peněžní prostředky v plné výši nebo pouze ve výši odpovídající nároku oprávněné osoby, který dosud nebyl uspokojen.

Aspoň jednoho zaměstnance navíc

Poté zpráva pokračuje: „Navrženou novelou trestního řádu je soudům uložena povinnost v poučení rozhodnutí výslovně uvádět možnost podat žádost podle zákona č. 59/2017 Sb., takže lze předpokládat, že počet podaných žádostí opět vzroste a při současném počtu pracovníků příslušného oddělení odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti nebude možné dodržovat lhůty stanovené zákonem č. 59/2017 Sb. a správním řádem, což může vést k podávání stížností ze strany poškozených, popř. žádostí  o odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. a následně dalšímu přetěžování odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti.“

„Vzhledem k uvedenému je zapotřebí navýšit oddělení prostředků z majetkových sankcí
v odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti o jedno pracovní místo (průměrný plat zaměstnance v pracovním poměru pro rok 2021 je 40 000 Kč hrubého měsíčně; spolu se souvisejícími výdaji činí 54 320 Kč měsíčně; celkem jde o roční náklady ve výši 651 840 Kč), čímž by byla zachována kapacita útvaru postačující ke zpracování zvýšeného objemu napadající agendy i po provedených legislativních změnách,“ navrhuje ministerstvo spravedlnosti jako řešení.

Poté navrhovatel novel upozorňuje, že také rejstřík odškodňování poškozených se bude muset přizpůsobit zahraničním případům: „Určité náklady si vyžádá rovněž úprava aplikace Výnosy z trestních sankcí (VTS), kterou bude třeba adaptovat na přeshraniční případy odškodňování poškozených, s náklady na zřízení a úpravy této aplikace bylo nicméně počítáno již v souvislosti s přijetím zákona č. 59/2017 Sb.“

Stát odhaduje nárůst výdajů za pomoc na 60 milionů

Zpřísnění se dočká naopak ustanovení o odškodňování obětí: „Přijetí navržených změn v části páté naopak bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet, neboť bude stanoveno na jisto, že oběti trestných činů mají buď nárok na vyplacení paušální částky, nebo na úhradu nákladů spojených se ztrátou na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, jen za podmínky, že se prokáže, že v důsledku spáchání trestného činu došlo k zhoršení jejich sociální situace. Nebude proto možné, aby oběť pouze poukázala  na pravomocný rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o náhradě škody nebo nemajetkové újmy  a domohla se automatického vyplacení zde uvedené částky až do výše limitu uvedeného  v § 28 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 45/2013 Sb.,“ uvádí se k tomu v důvodové zprávě.

„Z poznatků odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti plyne, že řada žadatelů, kteří by měli nárok pouze na paušální peněžitou pomoc ve výši 10 000 nebo 50 000 Kč, dosáhnou po novém rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s odvoláním na pravomocné rozhodnutí soudu, kterým jim přiznal náhradu škody nebo nemajetkové újmy, až na horní hranici peněžité pomoci, tj. 200 000 Kč. Rozdíl ve výši proplacené pomoci tedy je u těchto věcí čtyřnásobný až dvacetinásobný. Ze statistických údajů vyplývá, že v roce 2018 bylo v rámci peněžité pomoci vyplaceno téměř 15 mil. Kč. Střízlivý odhad nárůstu nákladů státu je zdvojnásobení této částky, reálnější však může být nárůst proplácené pomoci až na 40 až 60 milionů Kč ročně,“ vysvětluje závěrem současnou situaci ministerstvo spravedlnosti.

[/mn_protected]

Irena Válová