Naděje pro lidi s posttraumatickou stresovou poruchou? MDMA psychoterapie, naznačují klinické studie

Lidem s posttraumatickou stresovou poruchou, kterým nepomohla dosavadní léčba, by mohla v budoucnu pomoci nová terapie. Rehabilitace v léčebném využití by se při ní mělo dostat MDMA, tedy hlavní složce extáze. Dosavadní studie totiž ukazují, že úspěšnost psychoterapie prováděné při nasazení této látky dosahuje 54, potažmo 68 procent. Tito pacienti se přitom zotaví natolik, že již nesplňují kritéria pro diagnózu posttraumatické stresové poruchy. O výzkumu informoval portál News Medical.

Životní příběh Lori Tiptonové připomíná noční můru. Když jí bylo dvacet, její bratr se doma předávkoval. Po jeho smrti se Lori začala starat o svou matku, která trpěla duševním onemocněním. V roce 2005 ale přišla zlomová událost, která odstartovala Loriny problémy. Její matka totiž zabila dva lidi a pak sebe – a Lori našla jejich těla. Jako by to nebylo málo, místo, kde Lori v New Orleans žila, zničil hurikán Katrina. A o rok později byla znásilněna.

S postupem času začala Lori trpět záchvaty paniky a nesnesitelnou úzkostí. Symptomů se zkoušela zbavit všemi možnými způsoby: psychoterapií, antidepresivy, hypnoterapií, meditací i jógou. Nic nepomohlo, a tak se Lori prokousávala životem vyčerpaná a apatická, neustále bojující s tím, aby se dokázala sblížit s lidmi okolo sebe. Život s posttraumatickou stresovou poruchou byl podle Lori, jakoby se na svět dívala skrz špinavé brýle. „Všude jsem se cítila v nebezpečí. Měla jsem pocit, že musím být stále ve střehu, protože jestli nebudu, něco se stane,“ přibližuje čtyřicetiletá Tiptonová.

Změna přišla, když se Lori rozhodla zapojit do II. fáze klinické studie zaměřené na asistovanou MDMA terapii. Zpočátku ovšem o přínosu velmi pochybovala. „Na začátku jsem byla hodně nervózní,“ přiznává Tiptonová.

Mohlo by vás zajímat

Německo posílí digitalizaci a kyberbezpečnost nemocnic. Spahn na ni chce vyčlenit až tři miliardy eur

Vzpomínka na nejhorší okamžiky bez paniky

MDMA, hlavní složka extáze, byla poprvé syntetizována v roce 1972 a v 70. letech byly zkoumány její léčebné vlastnosti. Toto úsilí však bylo uťato ve chvíli, kdy americké úřady ve světle rostoucího zneužívání extáze zařadily v roce 1985 látku na seznam látek s vysokým rizikem zneužívání a bez léčebného využití. V posledních letech se však podařilo díky soukromým penězům výzkum obnovit. Vědci přitom testují, jak může farmaceuticky vyrobená MDMA v kombinaci s psychoterapií pomoci pacientům s těžkou posttraumatickou stresovou poruchou, u nichž jiná léčba nezabírá. Na rozdíl od drog zakoupených na ulici, které mohou obsahovat příměsi a být nebezpečné, ale výzkumníci používají čistou, přesně nadávkovanou formu drogy.

Léčba testovaná v rámci klinické studie vyžaduje 12týdenní psychoterapii se speciálně vyškolenými psychoterapeuty. Během této doby proběhnou dvě až tři celodenní sezení, které začínají tím, že pacient v tabletě užije přesnou dávku MDMA. Tým dvou terapeutů, obvykle muže a ženy, pak provádí pacienta ležícího v klidném pokoji osmihodinovým MDMA sezením. Pomáhají mu při tom vybavit si jeho nejhlubší traumata, v případě Lori okamžik, kdy našla matčino tělo. Později proběhne psychoterapie, již bez drogy, která má pomoci pacientovi zpracovat jeho pocity, myšlenky a dojmy, které získal během působení MDMA. „Díky MDMA jsem pro sebe dokázala najít pochopení,“ vzpomíná Tiptonová s tím, že byla schopna vybavit si osudový moment nálezu matčina těla bez obvyklé hrůzy a paniky.

„MDMA vám umožňuje zprostředkovat pocity a dojmy mnohem bezprostřednějším způsobem,“ vysvětluje psychoterapeut Saj Razvi, který se klinické studie účastnil.

Jak ale MDMA v mozku přesně funguje, zatím nevíme. Psychoatkivní látka podporuje produkci serotoninu a oxytocinu, zároveň ale snižuje aktivitu amygdaly, což je část mozku zodpovědná za strach. To může vést ke stavu charakterizovanému zvýšeným pocitem bezpečí a sociálního spojení.

„K traumatu dochází v izolaci. Jedna z věcí, kterou MDMA dělá, je, že vám dá vědět, že nejste sami,“ poukazuje Razvi.

Více než polovina pacientů v remisi

Poté, co byla v roce 2017 dokončena druhá fáze klinických studií, zjistili výzkumníci, že ze 72 pacientů se u 54 procent posttraumatická stresová porucha zlepšila natolik, že už nesplňovali kritéria diagnózy. Oproti tomu v kontrolní skupině to bylo jen 23 procent. Přínos terapie se přitom s časem ještě zvýšil – o rok později diagnostická kritéria nesplňovalo už 68 procent pacientů.

„Bylo to úžasné. I v tom nejlepším farmaceutickém režimu jen zřídka vidíte pacienty v remisi,“ konstatuje prezidentka arizonského Scottsdale Research Institute Sue Sisleyová, která doufá, že bude moci MDMA terapii nabídnout svým pacientům co nejdříve.

MDMA zatím není k dispozici k léčbě mimo klinické studie, je ale snaha dosáhnout schválení FDA, které MDMA asistované psychoterapii už v roce 2017 udělilo statut průlomové léčby. V současnosti probíhá na více než 12 místech třetí fáze klinické studie a odborníci, kteří se zaměřují na léčbu posttraumatické stresové poruchy, doufají, že další kolo studií prokáže, že terapie MDMA je účinnou možností, jak ulevit pacientům.

„Problém je, že na léčbu posttraumatické stresové poruchy nemáme žádný nový lék už 17 let. Některá onemocnění jsou velmi nepoddajná a nereagují na běžnou terapii. Potřebujeme proto začít myslet víc zeširoka,“ podotýká Sue Sisleyová. Protože je ale MDMA kontrolovaná látka, která podle současného zařazení nemá medicínské využití a zároveň představuje vysoký potenciál zneužívání (což zastánci léčby MDMA rozporují), musí současný výzkum hradit soukromý zdroj, konkrétně Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia (MAPS).

Léčba, která může zachránit život

Mluvčí MAPS Brad Burge poukazuje, že vedle sponzorování klinické studie pracuje organizace na tom, aby FDA zahrnula MDMA do programu rozšířeného přístupu, který umožňuje jednotlivým pacientům po schválení užívat lék, který je stále ještě ve výzkumu. Cílem pak je, aby byla MDMA asistovaná psychoterapie dostupná všem pacientům s posttraumatickou stresovou poruchou jako léčba na předpis na specializovaných klinikách. MAPS také pracuje na tom, aby přesvědčila státní i soukromé plány zdravotního pojištění k úhradě léčby. Odhaduje se přitom, že samoplátci by jinak zaplatili za 12týdenní terapii mezi pěti a deseti tisíci dolary. Většinu částky tvoří psychoterapie, ne samotná MDMA.

Jak ale potvrzuje Lori Tiptonová, terapie zcela změnila její život. Díky ní začala být schopná jít dál a oprostit se od trýznivých pocitů obklopujících smrt její matky. Na posledním MDMA sezení dokonce byla schopná promluvit o sexuálním útoku, který prožila. Nyní znovu pociťuje radost, která byla z jejího života dlouho pryč, a rok po prodělané léčbě už nesplňuje kritéria pro diagnózu posttraumatické stresové poruchy.

„Všechno je v mých rukou způsobem, jako nikdy předtím. Přála bych to každému,“ dodává Lori Tiptonová, která věří, že jí MDMA terapie zachránila život.

MDMA není jediná droga, která se začíná dočkávat rehabilitace v léčebném použití. O využití lysohlávek při léčbě úzkostí a depresí u onkologických pacientů jsme psali zde.

mk