Nehandlujeme. Chceme 25 miliard, vzkazují odbory ministrovi a premiérovi

Boj o rozpuštění rezerv pokračuje. Zdravotnické odbory spolu s řadou organizací včetně těch zastupujících malé nemocnice či domácí péči včera uspořádaly další tiskovou konferenci, na které žádaly rozpuštění 25 miliard z rezerv zdravotních pojišťoven a dále navýšení podílu HDP na zdravotnictví na devět procent. Ministerstvo i zdravotní pojišťovny již dříve požadavky odmítly s tím, že rezervy jsou potřeba pro zajištění péče při zhoršení ekonomické situace, VZP však na začátku měsíce oznámila navýšení prostředků na péči již v tomto roce.

„Nejsme handlíři. Spočítali jsme si, že na to, aby zdravotnictví příští rok fungovalo, je třeba dalších 25 miliard. Dohromady tak chceme 45 miliard, a nechceme se bavit o tom, že se spokojíme se dvěma, pěti, deseti miliardami. To je vzkaz pro pana ministra a premiéra: uvolněte z účtů pojišťoven 45 miliard,“ říká šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Organizace, které se k požadavku připojily, se zároveň rozhodly zpestřit premiéru Andreji Babišovi dovolenou depeší, v níž ho vyzývají k návratu domů a řešení situace ve zdravotnictví. Podle České lékařské komory by se také měly postupně zvedat platby za státní pojištěnce tak, aby dosáhly 50 procent odvodů z průměrné mzdy, což by ve finále znamenalo navíc pro zdravotnictví 80 miliard. Zdravotnické odbory zase chtějí, aby do zdravotnictví šlo devět procent HDP, tedy nárůst o sto miliard.

Rezervy zdravotních pojišťoven leží v žaludku hlavně segmentům, kterým se letos nepovedlo s pojišťovnami uzavřít dohodu a jejichž úhrady pro příští rok tak nyní závisejí na ministerstvu, které má do konce října vydat úhradovou vyhlášku. Například Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic tak označuje dnešní stav za druhou etapu pokusů o rušení nemocnic. Podle něj má závažné ekonomické problémy několik nemocnic v každém kraji, což je také důvodem, proč AČMN zablokovala uzavření dohody v dohodovacím řízení. Zdravotní pojišťovny totiž nemocnicím nabídly pětiprocentní nárůst, zatímco AČMN jako jediná ze čtyř asociací nemocnic trvala na 12procentním nárůstu. „Teď máme signály, že by úhradová vyhláška mohla obsahovat návrh pojišťoven na pět procent, a bylo nám pohrozeno za to, že jsme se nedohodli, že dostaneme ještě méně,“ uvádí Fiala.

Vyjádření ministra Adama Vojtěcha leží v žaludku také lékařským odborům. „Místo poděkování zdravotníkům ministr vydává prohlášení, poslední to, že navýšení platů pro příští rok bude dvě až tři procenta, přestože na tripartitě dosud nebylo rozhodnuto, kolik to bude pro zaměstnance ostatních sektorů,“ stěžuje si předseda lékařských odborů Martin Engel.

Mohlo by vás zajímat

Kulatý stůl ZD: Revizní lékaři VZP mají při rozhodování o úhradě přes paragraf 16 k ruce první stanovisko, řeší se i genová terapie

Dalším ze segmentů, kde nebyla dohoda uzavřena, je domácí péče. „Zařízení dostávají v úhradách pojišťoven zaplaceny asi dvě třetiny péče. Zdravotní pojišťovny nabízejí jakousi formu bonifikace, ale je to nesystémový krok a zdaleka to nepokryje regulace, které pojišťovny vůči zdravotnickým zařízením uplatňují. Péče zdravotní sestry je přitom 24 hodin denně, sestra musí být psychicky, fyzicky i odborně nesmírně zdatná, ale její plat je 25 tisíc hrubého,“ popisuje prezidentka Asociace domácí péče Ludmila Kondelíková. „Za péči o nejnáročnější pacienty jsme trestáni tak, že nedostáváme zaplacenu veškerou péči. Proto mnoho našich středisek krachuje a dostává se do velkých finančních problémů,“ dodává Ludmila Kučerová z Charity ČR. Požadavek zástupců domácí péče, ale také sester v sociálních službách, je proto navýšení úhrad o 40 procent.

Odpovědné hospodaření versus nezákonné hromadění peněz

Jak jsme ale opakovaně informovali, rezervy zdravotních pojišťoven mají zajistit stabilitu systému i v době, kdy dojde ke zhoršení ekonomické situace. Jednorázové rozpuštění a navýšení peněz na zdravotnictví o 25 miliard s sebou také logicky nese otázku, kde oněch 25 miliard vezmeme v roce 2021, případně zda přistoupíme k opětovnému snížení zdravotnického rozpočtu. Problematice jsme se věnovali zde, zde či zde.

Jenže odbory a Česká lékařská komora na tyto argumenty neslyší. „Ministr toleruje to, že se na účtech zdravotních pojišťoven v rozporu se zákonem hromadí desítky miliard korun. Mám důvodnou obavu, že peníze budou sloužit k tomu, aby se zasanoval státní rozpočet, udělal se účetní trik a pan premiér mohl tvrdit, jak dobře jeho vláda hospodaří,“ tvrdí prezident České lékařské komory Milan Kubek. Připomeňme ovšem, že právě rezervy na účtech zdravotních pojišťoven vytvořené v letech 2007 a 2008 pomohly udržet české zdravotnictví nad vodou během následného krizového období zpestřeného navíc akcí Děkujeme, odcházíme. A to nyní ještě rezervy nedosáhly úrovně předkrizového období, zejména pokud bychom je přepočetli na to, kolik dní péče jsou schopny pokrýt (psali jsme také zde).

Všeobecná zdravotní pojišťovna, jejíž rezervy jsou v současnosti nejvyšší, navíc již přistoupila k tomu, že navyšuje peníze na péči – a to už v tomto roce. Jak jsme informovali zde, zrušila pojišťovna nemocnicím limitace, takže dostanou uhrazenu veškerou vykázanou péči včetně té centrové, a k tomu vytvořila speciální úhradový mechanizmus pro nemocnice v odlehlých oblastech. Celkem tak letos pošle na péči navíc 1,8 miliardy a v příštím roce tři miliardy korun.

Michaela Koubová