VZP přidá na paruky pro onkologické pacientky i prevenci u diabetiků

Nový příspěvek na paruky pro onkologické pacientky, větší důraz na prevenci u diabetiků či sjednocování přístupu revizních lékařů při rozhodování o úhradě léčby přes paragraf 16 – to jsou některé z bodů, kterými se včera zabývala správní rada VZP. Ekonomická situace největší české zdravotní pojišťovny, stejně jako její dceřiné společnosti PVZP, je velmi dobrá. A protože se daří hospodařit nad očekávání zdravotně pojistného plánu, může pojišťovna v rámci speciálních programů rozpustit letos do péče 1,8 miliardy navíc (podrobně jsme psali zde).

Poprázdninová správní rada připravila pro klienty VZP několik novinek. „Na základě požadavků z terénu se rozšiřuje příspěvek na paruky. Příspěvek bude 2000 korun, protože se ukázalo, že náklady na pořízení paruky po chemoterapii jsou vysoké. Příspěvek byl jednoznačně schválen,“ uvádí předsedkyně správní rady Věra Adámková.

Důvodem zavedení příspěvku je to, že od ledna platí novela týkající se úhrad zdravotnických prostředků, která od srpna ruší stávající příplatek ve výši tisíc korun ročně. Od prvního září proto VZP nabídne pacientkám po chemoterapii příspěvek ve výši 2000 korun (průměrná cena standardní paruky se pohybuje kolem tří tisíc).

Novinky čekají také na pacienty s cukrovkou. Pilotního projektu by se měli účastnit diabetici ve věku od 18 do 64 let, kteří získají možnost při dispenzarizaci u praktika nebo diabetologa zapojeného do programu VZP Plus obdržet až 7000 tisíc na prevenci, nejčastěji na pohybovou aktivitu. „Tato částka se přitom neodečítá od toho, co mohou získat u jiných preventivních programů,“ doplňuje místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda.

Mohlo by vás zajímat

Vláda možná bude neutrální k senátní novele o hrazení modernějších vakcín

Rada navíc ředitele Zdeňka Kabátka zaúkolovala aktivním přístupem ve věci pilotního projektu týkajícího se kardiovaskulárních chorob. „Jakákoliv aktivita do prevence, která by mohla vést ke snížení těchto onemocnění, je chvályhodná. Pan ředitel se zúčastňoval předběžných jednání a teď jsme to posvětili, aby se zúčastňoval dále a dostávali jsme pravidelné informace,“ popisuje Adámková.

Jednotné rozhodování o léčbě přes paragraf 16

Správní rada se včera zabývala také úhradou standardně nehrazených léčivých prostředků. „Je mnoho léčivých prostředků, s nimiž není možno jinak než přes paragraf 16 pracovat. Bude se proto nadále jednat s odbornými společnostmi, protože někde jde o léky, které už jsou dlouhodobě v portfoliu léčebné péče, ale dostaly nové diagnózy. Tyto léky nebudou mít nikdy pro novou diagnózu trial, který by splňoval požadavky mezinárodní klinických studií, protože už to pro bezpečnost není třeba. Budeme s tím dále pracovat, abychom mohli tyto preparáty lépe identifikovat, vyčíslit a dát k dispozici jak revizním lékařům, tak terénu,“ popisuje Adámková.

„Zásadní problém, který logicky u pacientů vzbuzuje oprávněnou nevoli, je, že rozhodnutí mohou být různá – jiná jsou v Horní Dolní a jiná třeba ve Vyškově. To není dobré. Změněná praxe bude vycházet z toho, že se sjednotí postup revizních lékařů a že se bude společné stanovisko odborníků prezentovat jako jakýsi návod pro to, jak mají revizní lékaři rozhodovat. Jejich rozhodování podle paragrafu 16 musí mít reálné a spravedlivé podklady,“ doplňuje Bohuslav Svoboda.

Od loňského prosince přitom VZP zavedla metodiku ohledně schvalování přes paragraf 16 (podrobně jsme psali zde). V jejím rámci vznikly dva poradní orgány složené půl na půl z pracovníků pojišťovny a členů odborných společností, které vypracovávají stanoviska ohledně konkrétních léků. Doposud přitom podle ředitele Zdeňka Kabátka vzniklo šest takových stanovisek, povětšinou z oblasti onkologie, které mají pomáhat revizním lékařům při rozhodování o léčbě.

„V žádném případě ale nejde o povinnost, je to nástroj, o který se revizní lékař při svém svobodném rozhodování, které je vždy individuální, může opřít,“ podtrhuje Kabátek.

VZP chce mít rezervu na čtyři týdny

Co se pak týče hospodaření, vede se pojišťovně dobře. Ke konci července měla na běžném účtu zůstatek ve výši 7,4 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až červenec činí šest miliard korun, zatímco zdravotně pojistný plán počítal s 900 miliony. „Poté, co se uvažuje o dalších případných bonifikacích, předpokládáme, že výsledek na konci roku při naplnění všech fondů by měl dosáhnout 4,3 miliardy korun,“ uvádí místopředseda správní rady Jiří Běhounek. VZP chce ještě letos rozdělit navíc 1,8 miliardy, přičemž miliardu půjde formou rozpočtového opatření a 800 milionů je možno alokovat z provozního fondu.

Rezervní fond je v tuto chvíli naplněn do výše 15 miliard, což je více, než ukládá zákon, dle kterého by mělo jít o 2,4 miliardy. „Je ale třeba si uvědomit, že vzhledem k počtu pojištěnců a finančním potřebám je to rezerva na 3,7 dne. To nikomu nezakládá jistotu, že může poskytovat péči a dostane ji zaplacenou. Protože je k tomu příležitost, správní rada požadovala zvýšení rezervního fondu tak, aby byla v rámci možností jistota pro poskytovatele zdravotní péče pokrývající alespoň čtyři týdny,“ vysvětluje profesorka Adámková. „Jestliže dojde k ekonomické krizi, musíte mít ve zdravotnictví čas na změnu, například co se týče elektivních operací. Musíte mít dobu, která vás přes to převede, a to nejsou tři dny, ale minimálně měsíc, než dokážete při nastupující krizi přehodnotit další vývoj,“ doplňuje Bohuslav Svoboda.

Hospodářsky se dařilo také dceřiné Pojišťovně VZP. „Tato společnost vykazuje nárůst circa o 40 procent a výsledky hospodaření jsou tím pádem lepší než v roce 2018,“ konstatuje Věra Adámková. Vyplacené pojistné plnění se pojišťovně zvýšilo o necelých 24 procent. „Přestože se museli vypořádat s technickými rezervami, podařilo se velmi dobře udržet škodné průběhy a předepsané pojistné u pojistitelů, kteří se k PVZP přihlásili, je oproti roku 2018 vyšší o 107 milionů korun. Z toho vyplývá vynikající výsledek,“ doplňuje Běhounek.

Michaela Koubová