Na záchytkách budou moci sloužit lékaři po kmeni, stanovuje novela vyhlášky o personálním zabezpečení
Protialkoholní záchytky mají v Česku dlouhou tradici a jsou svým způsobem unikátní. Jenže v době nedostatku zdravotníků je čím dál těžší jejich provoz udržet. Ministerstvo zdravotnictví proto v návaznosti na změnu zákona připravilo novelizaci vyhlášky, která záchytkám umožňuje fungovat za přítomnosti lékaře po kmeni, na něhož dohlíží, klidně z jiného pracoviště, lékař se specializací.
„Snahou ministerstva je stanovit požadavky na personální zabezpečení záchytné služby tak, aby lépe odpovídaly účelu a povaze zdravotní péče poskytované v rámci záchytné služby, požadavku na zajištění kvality a bezpečí této zdravotní služby a rovněž reflektovaly poznatky o stávající praxi. Z tohoto důvodu byly vypuštěny některé základní kmeny specializačního vzdělávání lékařů. Nově se upravuje možnost, aby poskytovatel zdravotních služeb personálně zabezpečil zdravotní služby poskytované v záchytné stanici lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene. Mezi výčet lékařů, kteří mohou personálně zabezpečit skiagrafické pracoviště, je doplněn pneumolog v případě, že je prováděno skiagrafické vyšetření hrudníku. Pneumologové jsou pro tuto činnost vybaveni jak odborně, tak technicky,“ vypočítává změny předkládací zpráva.
[mn_protected]
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 99/2012 o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb stanovuje požadavky na minimální personální zabezpečení záchytné služby tak, že je nutná dostupnost lékaře se specializovanou způsobilostí. Ten tak musí být fyzicky přítomen při přijetí a propuštění pacienta a musí být zajištěna dostupnost jeho rady a pomoci prostřednictvím telefonu či elektronicky, případně na vyžádání fyzicky na pracovišti do 20 minut.
Mohlo by vás zajímat
„V každodenní praxi se však ukázalo, že zajištění záchytné stanice lékařem se specializovanou způsobilostí je ekonomicky i provozně nepřiměřené. Při současném nedostatku lékařů se jen velmi obtížně zajišťuje lékařská služba lékaři se specializovanou způsobilostí,“ uvádí se v odůvodnění změny. Navíc do záchytné stanice nelze umístit osobu ohroženou na životě selháním základních životních funkcí, v bezvědomí, s neošetřeným zraněním, s masivním krvácením nebo osobu jevící známky onemocnění bezprostředně vyžadující péči, kterou nelze poskytnout v záchytné stanici. Proto je část intoxikovaných před umístěním na záchytnou stanici nejprve přivezena k ošetření na urgentní příjem, aby se vyloučily zdravotní komplikace a ověřil se stupeň intoxikace. Až po vyšetření lékařem se specializovanou způsobilostí na urgentním příjmu je pak pacient převezen na záchytnou stanici zdravotnickou záchrannou službou nebo policií.
Specialista bude muset být fyzicky přítomen do 20 minut
Nedávná novela zákona 95/2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů přitom rozšířila možnosti zajištění výkonu odborného dohledu, takže oproti stávajícímu stavu může poskytovatel záchytné služby zajistit výkon odborného dohledu nad lékařem s odbornou způsobilostí a s certifikátem o absolvování základního kmene také prostřednictvím jiného poskytovatele zdravotních služeb, se kterým za tímto účelem uzavře písemnou smlouvu. Lékař vykonávající odborný dohled tak již nemusí být v základním pracovněprávním vztahu k poskytovateli záchytné služby. V návaznosti na to připravilo ministerstvo návrh změny přílohy č. 9 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Ta předpokládá, že záchytná služba bude moci být zabezpečena nejen lékařem se specializovanou způsobilostí, který je fyzicky přítomný při přijetí a propuštění pacienta, dále je dostupný pro potřeby rady a pomoci prostřednictvím telefonu či elektronicky nebo na vyžádání fyzicky na pracovišti do 20 minut, jak je tomu doposud, ale nově nepřetržitě i lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem, pokud bude nad výkonem jeho činnosti zajištěn odborný dohled lékařem se specializovanou způsobilostí s fyzickou dosažitelností do 20 minut.
„Tím, že bude poskytovateli záchytné služby umožněno zabezpečit poskytování zdravotní péče na záchytných stanicích lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem, bude, při současném nedostatku lékařů se specializovanou způsobilostí, umožněno lépe zajistit nepřetržitou přítomnost lékaře na záchytné stanici. Rozsah činností, které může vykonávat lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem, je větší než dalších nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří v souladu s Přílohou 9 vyhlášky č. 99/2012 Sb. zajišťují poskytování péče na záchytných stanicích (všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo zdravotnický záchranář způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a sanitář nebo ošetřovatel). Z toho vyplývá, že potřeba fyzické přítomnosti lékaře se specializovanou způsobilostí na záchytné stanici bude menší,“ dodává odůvodnění.
K vyšetření intoxikované osoby tak dojde buď na urgentním příjmu lékařem se specializovanou způsobilostí, anebo na záchytné stanici, kde bude mít lékař s certifikátem možnost konzultovat stav pacienta s lékařem se specializovanou způsobilostí, který nad ním bude vykonávat dohled. Lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem bude poté pacienta sledovat, reagovat na vznik případných komplikací a také pacienta ze záchytné stanice propouštět.
„Tím, že bude poskytovatelům záchytné služby umožněno personálně zabezpečit záchytné stanice lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem, se předpokládá snížení nákladů na poskytování záchytné služby. Z hlediska potřeb osob, jimž bude záchytná služba poskytována, lze očekávat, že navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady, neboť při současném nedostatku lékařů se specializovanou způsobilostí bude umožněno lépe zajistit nepřetržitou přítomnost lékaře na záchytné stanici,“ doplňuje odůvodnění.
Na záchytce už nebudou moci sloužit patologové
Návrh vyhlášky dále mění požadavky na odbornost lékařů se specializovanou způsobilostí, kteří poskytují zdravotní péči v záchytné stanici. Podle současné právní úpravy může poskytovatel zdravotních služeb záchytnou službu personálně zabezpečit kterýmkoliv lékařem se specializovanou způsobilostí. Ministerstvo ale nyní stanovuje požadavky tak, aby lépe odpovídaly účelu a povaze zdravotní péče poskytované v rámci záchytné služby, proto byly vypuštěny některé základní kmeny specializačního vzdělávání lékařů. Z výčtu tak je odstraněn společný kmen hygienicko-epidemidemiologický, maxiofaciálněchirurgický, patologický a radiologický.
Podle vyhlášky měl také poskytovatel personálně zajišťovat záchytnou službu všeobecnou sestrou způsobilou k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo zdravotnickým záchranářem a sanitářem nebo ošetřovatelem. To ovšem není v souladu s předpisem vyšší právní síly, neboť zdravotnický záchranář může poskytovat specifickou ošetřovatelskou péči na úseku zdravotnické záchranné služby a intenzivní akutní lůžkové péče včetně urgentního příjmu – na jiných úsecích smí vykonávat pouze povolání a činnosti praktické sestry. Z uvedeného důvodu je v nové vyhlášce povolání zdravotnického záchranáře vypuštěno a nahrazeno povoláním praktická sestra.
Spolu s úpravou personálního zabezpečení záchytek je ve vyhlášce novelizována i příloha 1, část II, ve věci skiagrafie tak, že je mezi výčet lékařů, kteří mohou personálně zabezpečit skiagrafické pracoviště, doplněn pneumolog v případě, že je prováděno skiagrafické vyšetření hrudníku. „Pneumologové jsou pro tuto činnost odborně vybaveni. Popis skiagramu hrudníku je součástí atestační zkoušky z oboru pneumologie a ftizeologie. V rámci předatestační přípravy pneumologů je povinnost absolvovat kurz radiační ochrany a samostatně zhodnotit 500 skiagramů hrudníku a v praktické části atestační zkoušky je kromě hodnocení funkčního vyšetření plic též hodnocení skiagramu hrudníku. Jen pro srovnání lze uvést, že dle podmínek předatestační přípravy radiologů je povinnost samostatného zhodnocení pouze 300 skiagramů hrudníku,“ vysvětluje se v odůvodnění.
-mk-
[/mn_protected]
Tomáš Cikrt
