Dosažení dohody mezi lékaři a zdravotními pojišťovnami znamená navýšení plateb o půl miliardy eur. Lékaři také dostanou peníze za on-line konzultace.

 

Zástupci Spolkové asociace lékařů zdravotních pojišťoven (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung) a Národní asociace statutárních fondů zdravotního pojištění (GKV – Spitzenverband) uzavřeli svá každoroční jednání o úhradách zdravotnických služeb.

Obě strany se dohodly na zvýšení plateb za lékařská a psychoterapeutická ošetření, které lékařům v příštím roce přinese 565 milionů eur (asi 14,6 miliardy korun) navíc. Vyplývá to z nové orientační hodnoty bodu, jímž se ohodnocuje konkrétní lékařská péče, a která se má od roku 2020 zvýšit o 1,52 procenta na 10,9871 centu (asi 2,84 koruny), jak uvedl portál lékařské asociace KBV.

500 eur za videokonzultace

To ale nejsou všechny peníze, o které se úhrady lékařům v roce 2020 navýší. Už do roku 2016 pro ně existuje možnost čerpat od pojišťoven další peníze mimo běžný rozpočet. To se týkalo zejména plateb navázaných na demografický vývoj a celkový zdravotní stav populace. „Zjednodušeně řečeno, čím starší a čím více nemocná populace je, tím více zdravotní péče je zapotřebí a tím více peněz lze čerpat,“ uvedl portál Deutsche Apotheker Zeitung.

Od příštího roku si na tyto peníze bude možné sáhnout i za služby poskytnuté v oblasti genetických vyšetření. Mimo standardní rozpočet čerpají němečtí lékaři ročně více než 300 milionů eur (asi 7,8 miliardy korun).

Mohlo by vás zajímat

Další peníze navíc (tedy mimo běžný rozpočet pojišťoven) budou moci lékaři získat za on-line videokonzultace. Pojišťovny jsou připraveny každému praktikovi za tyto služby uhradit až 500 eur (skoro třináct tisíc korun) za každé čtvrtletí. V loňském roce totiž došlo ke změně struktury lékařských profesí, což mimo jiné přineslo možnost „léčby na dálku“. Lékaři i pacienti je celkem hojně využívají, o čemž svědčí, že se na trhu objevily nové modely těchto videokonzultací.

Pojišťovny i lékaři mají zájem tuto formu poskytování zdravotnických služeb podporovat, a tak zmíněných 500 eur za čtvrtletí budou lékaři moci pojišťovnám fakturovat už od října, kdy začíná poslední letošní kvartál. Na těchto úhradách se obě strany dohodly prozatím na následující dva roky.

Cesta k ocenění péče je složitá

Každoroční vyjednávání o úhradách zdravotnických služeb je v Německu poměrně složité. Nejde totiž jen o vyjednávání mezi zástupci lékařů a zdravotních pojišťoven na celostátní (spolkové) úrovni, ale také na tom, jak se obě strany dohodou v jednotlivých spolkových zemích. Princip je však v zásadě stejný jako u nás.

Hlavní bitva se vede o takzvaný jednotný hodnotící standard (EBM – Einheitlichen Bewertungsmaßstab). Ten představuje něco jako katalog služeb a sazebník, podle kterého mohou lékaři za tyto služby vůči pojišťovnám uplatňovat nárok na jejich úhradu. Je proto celkem obvyklé, že se katalog mění a na obou stranách existuje snaha jej rozšiřovat (lékaři) či naopak zužovat (pojišťovny).

Nicméně ani katalog služeb nedefinuje finální odměnu lékaře přesně. Jde spíše o vodítko, na základě kterého se lze k odměně dobrat. Ta je totiž vedle EBM ovlivněna také souvisejícím skóre, tedy měřítko, kterým se posuzuje, jak moc je daná léčba nebo výkon ve srovnání s jinými službami „hodnotná“. A platí, že čím je péče složitější, tím vyššího skóre je dosaženo.

Ke konečné ceně zdravotnických služeb v eurech obě strany dojdou až na základě dalších jednání na úrovni spolkových zemích. V tu chvíli přichází na řadu dohadování o hodnotě bodu. Ta se odvíjí od celostátní referenční hodnoty bodu. Celostátní hodnota bodu se od hodnoty bodu v konkrétní spolkové zemi tedy může lišit. Jakmile se lékaři i pojišťovny na hodnotě bodu pro danou spolkovou zemi shodnou, je prakticky vyhráno. Hodnotu bodu pak už stačí vynásobit celostátním skóre a úhrada za konkrétní zdravotní péči je známa.

Petr Musil