Potíže se zásobováním německých lékáren ohrožují samotnou bezpečnost dodávek léků. Vyplývá to z průzkumu Institutu pro výzkum obchodu v Kolíně nad Rýnem.
Že problémy se zásobováním německých lékáren existují, se vědělo. Jenže poslední studie APOkix Institutu pro výzkum obchodu (IHF – Institut für Handelsforschung) sídlícího v Kolíně nad Rýnem ukázala, že se situace v posledních letech poněkud vyhrotila.
IHF oslovil během letošního září více než dvě stovky farmaceutických manažerů, aby zjistil, jak to se zásobováním německých lékáren vlastně je. Jejich odpovědi pak porovnal s výsledky z let 2012 až 2016. A ukázal se nepříliš potěšující trend. Ještě před třemi lety uvedlo asi čtyřicet procent lékáren, že někdy čelilo problémům s dodávkami objednaných léků a zdravotnického materiálu. Dvě třetiny pak tyto problémy pociťovaly alespoň jednou denně. Dnes se takto vyslovilo už více než devadesát procent lékáren.
Skoro všem kvůli výpadkům rostou náklady
Podle portálu Deutsche Apotheker Zeitung, který na studii odkazuje, dnes v každé druhé německé lékárně chybí přes sto produktů. Sedmadvacet procent lékáren dokonce hovoří o nedostatkovosti více než 150 položek. Nejčastěji chybí léky, u nichž může lékárník s dodavatelem sjednat slevu, a vakcíny (vyjma chřipkových). Problémy s dostupností se ale stupňují i u běžných léků. Zde 31 procent lékáren uvedlo, že chybí velmi často.
Devětadevadesát procent respondentů souhlasilo s tvrzením „překážky v dodávkách vedou k výraznému nárůstu nákladů na provoz mé lékárny“. Čtyři z pěti dotázaných se pak domnívají, že dohody o slevách zhoršují možnosti nalezení vhodných alternativ v zásobování. To pak zvyšuje i zdravotní rizika u pacientů, jelikož se mohou méně často spolehnout na alternativní léky. Je o tom přesvědčeno přes sedmdesát procent lékárenských manažerů.
IHF se ptal také na to, jak situaci vnímají zákazníci lékáren. Přes osmdesát procent z nich uvedlo, že se kvůli problémům se zásobováním cítí znepokojeno. Tři čtvrtiny kupujících se na dostupnost konkrétních léků ptají „velmi často“. Týká se to nikoli překvapivě zejména léků, které jsou pro ně důležité, či dokonce životně důležité.
Stejný podíl respondentů průzkumu APOkix se obává, že potíže se zásobováním lékáren nejen že neustoupí, ale budou se zhoršovat. Lékárníci proto naléhají na politiky, aby přijali adekvátní opatření. Vadím jim například, že farmaceutické společnosti nedostatečně informují o tom, že se dodávky nějakého léku opozdí nebo že po určitou dobu zkrátka nebude k dispozici. Přes osmdesát procent lékárníků se vyjádřilo v tom smyslu, aby farmaceutické firmy byly povinny výpadky hlásit v okamžiku, kdy bude zřejmé, že k nim může dojít.
Ekonomická nálada se zhoršila
Institut se lékárníků také dotazoval na jejich aktuální ekonomickou situaci. Za tímto účelem sleduje takzvaný index lékáren, který v sobě zahrnuje nejen to, jak lékárny vnímají svou situaci nyní, ale i výhled do budoucna. Zářijová hodnota indexu se oproti srpnu mírně snížila, a to na 78 bodů ze sta možných.
Pozitivně svou ekonomickou situaci hodnotilo jen sedmnáct procent dotázaných. Zhruba třiačtyřicet ji pak považuje za neutrální a zbylé dvě pětiny hovořily o negativní náladě. Ještě o něco hůře bylo hodnoceno očekávání budoucího vývoje na následujících dvanáct měsíců. Zdá se, že mezi německými lékárníky sílí pesimismus, neboť hodnota tohoto dílčího indexu klesla na 56,5 bodu, oproti srpnovým šedesáti bodům.
Průzkum APOkix je kolínským institutem prováděn od roku 2011 a slouží jako jeden z indikátorů vývoje na německém lékárenském trhu. Šetření probíhá každý měsíc na vzorku více než dvou set lékárenských manažerů. Otázky se týkají především ekonomické situace lékáren, ale občas jsou jimi mapovány i další oblasti daného odvětví.
Petr Musil
