Vláda chce prostřednictvím tzv. daňového balíčku mimo jiné změnit daně i u hazardu. Poslanecké sněmovně předložila návrh, kde by nejprudší zvýšení (z 23% na 30%) postihlo loterie, o něco mírnější by pak bylo u kurzových sázek či totalizátorových her (z 23% na 25 %). Naopak u technických her (automatů) jako u jediného typu hazardní hry by k žádným změnám nemělo dojít. To překvapilo nejen odborníky, ale i poslance, kteří budou v nejbližších dnech projednávat návrh zákona ve druhém čtení. Rozpočtový výbor dokonce již přijal usnesení, v němž vládu opravuje a navrhuje zvýšit daň u hracích automatů z 35 na 38 procent a naopak u ostatních her ponechává současnou výši zdanění. Výbor pro zdravotnictví nebyl určen jako garanční, a proto nemohla zaznít podrobná debata poslanců – většinou lékařů – kteří by se na problematiku podívali právě ze zdravotnického hlediska. Malá sonda Zdravotnického deníku však ukazuje, že jejich postoj by herní průmysl, zejména v jeho nejtvrdší podobě, nepotěšil.
„Bohužel se nám nepodařilo, aby Výbor pro zdravotnictví byl také garančním výborem, protože jsem si jista, že dopad ze zdravotních komplikací závislosti na hazardních hrách je, sice až po delší době, ale bezespornou zátěží zdravotnictví, sociálních služeb a ekonomiky,“ uvedla pro Zdravotnický deník předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny profesorka Věra Adámková (ANO). Také zdůraznila, že „závislost na hráčství (gamblerství) je nemoc, která má svoji diagnózu a adiktologie řeší diagnostiku, léčbu a snaží se o prevenci“. Není to podle ní jev nový, ale dopadá nejenom na jedince, ale „přesahuje do sociálních vztahů, ničí rodiny, sociálně, ekonomicky a přidružují se zdravotní problémy“.
Podobně uvažují i zástupci opozice. „Samozřejmě, a zcela souhlasím s tím, že je tady nutný aktivní přístup Výboru pro zdravotnictví PS PČR. Je třeba mít stále na mysli, že dle WHO je gamblerství nemoc. A vzhledem k tomu, že naše zdravotnictví vlastně nezná zdravotní pojištění, ale pouze zdravotní daň, které se říká solidární zdravotní pojištění, je z této zdravotní daně hrazena i léčba této nemoci. Víme, že je levnější než léčit následky nemoci, je předcházet prostřednictvím účinné prevence. To pro gamblerství platí na 100 %,“ napsal nám profesor Vlastimil Válek (TOP 09).
Otázkou je, jak prevenci napomůže samotný daňový balíček. „Zdanění výher ze společensky nebezpečného hazardu je, dle mého názoru, snahou o zmenšení nežádoucích jevů, které hazard doprovázejí a výše daně je otázkou diskuse,“ domnívá se profesorka Adámková.
Bývalý protidrogový koordinátor a expert ODS, který spolupracuje i s Piráty, Jindřich Vobořil, to vidí jinak. „Když na tiskové konferenci ministryně financí a ministr zdravotnictví tvrdili, že jde o preventivní opatření, tak to nefunguje. Jde spíše o trojčlenku ministerstva financí na to, kde získat prostředky,“ prohlásil Vobořil u Kulatého stolu odborníků, o kterém jsme již psali zde a dodal: „Odhadujeme, že u nás je okolo 165 000 patologických hráčů, dostupnost prevence a léčby je však stále mizivá. Pokud chce stát snížit dopady závislosti na hazardu, musí z hazardní daně vygenerovat prostředky do oblasti prevence a léčby, a to například formou asignace určitého procenta daně.“ Poslanec ANO lékař Milan Brázdil řekl Zdravotnickému deníku, že se sice necítí odborníkem na oblast daní, ale domnívá se, že by peníze z hazardu měly směrovat do podfinancovaného zdravotnictví. Když to ale navrhuje, je mu úředníky namítáno, že hazard zatěžuje i jiné složky státu, například policii.
Tvrdě, ale diferencovaně
Poslanci zdravotního výboru, kteří odpověděli na otázky Zdravotnického deníku, jsou vůči hazardu nesmlouvaví. „Vzhledem k tomu, že neustále narůstá počet obyvatel, kteří vykazují známky patologického hráčství, je tvrdší přístup státu k hrám a hazardu plně na místě. Podle mého názoru ale samotné vyšší zdanění dostatečný efekt v tomto ohledu nemá. Vzhledem k závažnosti problematiky gamblerství a jeho dopadů je nutný komplexní přístup státu k omezení hazardu a jeho dopadů na jedince i společnost. A je třeba důsledně zasáhnout i proti novým, rizikovým formám hazardu a to jsou různé formy on-line sázek a internetového hraní,“ míní místopředseda Výboru pro zdravotnictví a poslanec za KDU-ČSL primář Vít Kaňkovský.
„Jsem pro diferencovaný přístup“, říká hejtman kraje Vysočina a další z místopředsedů Výboru Jiří Běhounek z ČSSD s tím, že je „přesvědčen, že stále děláme stejnou chybu tj. nedostatečně rozlišujeme nebezpečnost některých typů hazardu a nákladnost řešení důsledků“. Na konkrétní výši daně nemá vyhraněný názor, ale říká: „Daň z takzvaně tvrdého hazardu bych zvýšil více“.
Diferencovaný přístup vychází z filozofie Zákona o hazardních hrách, který vstoupil v účinnost v roce 2017. Předložení tohoto zákona předcházela důkladná analýza dopadů hazardu, jednotlivé hry byly rozděleny do kategorií jako loterie, kurzové sázky, živé či technické hry (automaty) a podle míry jejich společenské nebezpečnosti bylo nastaveno i jejich zdanění. Ovšem změny sazeb u některých typů her navrhované v rámci chystaného daňového balíčku tuto logiku postavily na hlavu. Méně rizikové formy hraní zatížil zvýšením daně, kdežto nejtvrdší hazard nechal beze změn. „A to přesto, že i z vládních podkladů k předchozím daňovým změnám plyne, že pro automatový hazard je zde ještě prostor pro zvýšení až na 38 % bez toho, aby to mělo na provozovatele vliv,“ zdůrazňuje Jindřich Vobořil.
Princip více zdanit nebezpečnější hazard ctí i poslanec Válek. „O tom, že hazard je spojen se značnými zdravotními riziky a léčebnými náklady svědčí řada studií. Proto bych ponechal stávající zdanění her s nižší společenskou nebezpečností a více zdanil tvrdý hazard,“ míní, ale jako pravicový politik klade podmínku, že by se mělo současně snížit zdanění mezd. „Zdanění musí jít důsledně na úkor zisku provozovatelů hazardu,“ doplňuje.
Přestože poslanec Kaňkovský nevěří v preventivní efekt navýšení daní u hazardních her, pokud se objeví pozměňovací návrh, který „by nejvíce zvýšil zdanění u společensky nejrizikovějšího hazardu- tedy výherních automatů a videoloterijních terminálů – je připraven jej podpořit. Podobně se vyjádřila i další členka Výboru pro zdravotnictví Olga Richterová (Piráti). „Budu usilovat o jeho změnu (daňového balíčku – poznámka redakce) prostřednictvím pozměňovacích návrhů,“ prohlásila u již zmíněného kulatého stolu. Kritizovala přitom skutečnost, že návrh neprošel odbornou oponenturou odborníků a nevyjadřovala se k němu ani Rada vlády pro koordinaci protidrogové problematiky.
Trochu jiný postoj zaujal další lékař ze zdravotního výboru Kamal Farhan (ANO), který soudí, že je třeba použít „co nejúčinnější dostupný nástroj prevence proti všem škůdcům.“ Myšlenku rozvedl následovně: „Z hlediska vzniku závislostí, a tedy negativního dopadu na psychické zdraví i následné dopady do roviny sociální, považuji všechny formy hazardu za škodlivé. Obrazně řečeno, máme tedy používat slabší a méně účinný insekticid na ty škůdce, kteří nám způsobují menší újmy než ti velcí? Nemyslím. Pokud něco škodí zdraví, je třeba s tím bojovat co nejúčinněji,“ napsal nám. Nicméně i on by byl schopen uvažovat o podpoře návrhu, který by navýšil daň „plošně o 1% všem s výjimkou tvrdého hazardu, kde bych si uměl představit 38%“.
„Pozměňovák“ je k dispozici
Pozměňovací návrh, který by zvětšil rozdíl mezi jednotlivými typy hraní podle jejich dopadu na vznik patologického hráčství a bude předložen sněmovně, už existuje. Takže všichni poslanci, kteří se hlásí k nějaké formě diferenciace a vyššího zdanění tvrdého hazardu se k němu mohou připojit. Schválil jej rozpočtový Výbor z iniciativy komunistů. Společný návrh, který Výboru předložili Jiřího Dolejš (KSČM) a Roman Onderka (ČSSD) obsahuje navýšení daně u hracích automatů z 35 na 38 procent, kdežto u loterií, kurzových sázek a totalizátorových her by sazby zůstaly na nynější úrovni. “Ministerské zvýšení snížilo rozdíly mezi jednotlivými herními obory z hlediska jejich společenské nebezpečnosti. Navrhli jsme zvýšit daň u hracích automatů z 35 na 38 procent, ministerstvo u nich zvýšení vůbec nenavrhuje. Brání se tím, že by mohlo dojít k poklesu výnosu, že nám hráči utečou, ale my si myslíme, že neutečou, a také si myslíme, že společenská nebezpečnost by měla mít prioritu,“ vysvětlil přístup komunistů v Haló novinách jejich poslanec Jiří Dolejš.
Stát musí bojovat, ne ustupovat
Výbor pro zdravotnictví, jak už jsme uvedli, neměl příležitost věnovat se daňovému balíčku tak obšírně, jak by si z pohledu zdravotníků téma zasloužilo. Členové Výboru na svém jednání, které k tomuto bodu trvalo 15 minut, dostali jen krátkou informaci. I tak poněkud některé z nich rozladil náměstek ministerstva financí, když zdůvodnil neochotu více zdanit nejtvrdší hazard obavou, že by přešli jeho provozovatelé do ilegality.
„Musím říci, že mě pan náměstek zklamal, z jeho vystoupení jsem já osobně cítil, že takto to nastavili a ostatní by byl problém, práce, komplikace ..tak to má zůstat tak, jak to navrhují. Odnesl jsem si z toho, že na ministerstvu financí je minimální zájem tuto problematiku opravdu řešit,“ zlobí se Jiří Běhounek z ČSSD. S názorem náměstka MF nesouhlasí ani Vlastimil Válek z TOP 09, kterému není jasné, z jakých dat vychází. „Já jsem přesvědčený o vysoké profesionalitě naší policie a o její úspěšnosti potírat ilegální a protizákonnou činnost. Je ale možné, že vyjádření pana náměstka je vlastně kritika schopností ministra Hamáčka vést svůj rezort,“ usmívá se opoziční poslanec. Jeho kolega z KDU-ČSL Vít Kaňkovský vnímá ilegální hazard jako „velkou hrozbu, se kterou se ale stát musí naučit bojovat, nikoliv jí ustupovat“. Jistě je ale třeba podle něj i na základě zahraničních zkušeností zvážit, jaká míra zdanění tvrdého hazardu má ještě smysl. „Osobně jsem ale přesvědčen, že kdo chce provozovat ilegální hazard, tak to činí už nyní a o to více je důležité, aby stát hledal účinné mechanismy k jeho potírání, byť to je složitý úkol,“ dodal.
Tomáš Cikrt
