Celý farmaceutický svět analyzuje verdikt oklahomského soudu nad americkou společností Johnson & Johnson kvůli opioidové krizi v USA. Mezitím se však na podobný problém zadělává ve druhé nejlidnatější zemi světa.

 

V přeplněné čekárně ordinace Sunila Sagara, lékaře provozujícího svou praxi v dillíské čtvrti Bhagwanpur Khera sedí muž třímající v rukou batole, které se nadechuje z inhalátoru. Pacienti sedí nehybně, ale čekárnou se přesto roznáší podivné zvuky. Ordinace se nachází uvnitř betonové budovy, která je jinak opuštěná. Pouze červený kříž na dveřích indikuje, že jde o zdravotnické zařízení.

Sagar sedí za svým stolem, když k němu asistenti doprovodí dalšího pacienta. Je to onen muž s dítětem v rukou. Sagar vytáhne stetoskop a přiloží ho na dětskou hruď. Pak vytáhne kus papíru, na který píše předpis. Předá ho otci. Ten zaplatí několik rupií a odchází. Celá scéna se odehraje během necelých dvou minut. Takto popisuje Sarah Varneyová, reportérka britského listu The Guardian běžnou praxi při předepisování léků tišících bolest (opioidů) v hlavním městě Indie. Bohužel jde o jev, který se rozšiřuje do celé země.

Stačí uvést jméno lékaře

A je to následek uvolnění zákonů týkajících se opioidů na předpis. Podle Guardianu tak indická vláda chtěla údajně vyhovět poskytovatelům paliativní péče, kteří opioidy standardně používají pro tlumení bolesti, spíše však podlehla lobbyingu farmaceutických firem. Vzhledem k tomu, že jsou v indickém zdravotnictví běžné hotovostní platby, je takový systém poměrně snadno zneužitelný.

Rovněž obrovský rozsah indického zdravotnictví je velmi limitující pro provádění jakékoli efektivní kontroly, čehož si jsou dobře vědomy právě nadnárodní farmaceutické společnosti. Ty se snaží ve světle stupňující se opioidové krize v USA hledat nová odbytiště. A Indie se všemi svými neduhy představuje odbytiště naprosto ideální.

Mohlo by vás zajímat

V Indii tak vzkvétá doslova obchod s bolestí, který je stejně jako indická kastovní společnost, rozvrstvený. Nízkopříjmová vrstva společnosti se často obrací na lékaře jako je Sunil Sagar nebo na běžné pouliční lékárny, kde jim opioidy bez větších problémů prodají. Sarah Varneyová tvrdí, že stačí jen uvést jméno lékaře, který léky údajně předepsal a lékárník už ví, kam pro ně sáhnout.

Tramadolový zázrak

Pokud chceme nalézt kořeny indické opioidové krize podobné té současné v USA, musíme se vydat do 90. let minulého století. Tehdy se v Indii objevil lék proti bolesti pod názvem Tramadol. Ten byl podle mnohých tehdejších studií méně návykový než ostatní léky tišící bolest. „Tato informace se brzy dostala ke každému jednomu praktickému lékaři,“ řekl Guardianu Bobby John, který v Dillí funguje jako zdravotnický expert. „Ptáte se, proč? Protože na každém pomyslném lékárnickém rohu stál člověk, který říkal ´hele, tady je nový lék a není návykový´,“ dodal John.

Tramadolu se na rozdíl od morfia, fentanylu a dalších opioidů v Indii dařilo. Mimo jiné proto, že na ony ostatní indická vláda uvalila určitá omezení. Teprve až když loni vyšlo najevo, že Tramadol zneužívají i některé teroristické skupiny jako například Boko Haram, začaly indické úřady jednat a dostupnost Tramadolu přísněji regulovat.

Záhy se však objevily „odborné články“, které návykovost Tramadolu zpochybňovaly, respektive strašily, že bez něho bude tišení bolesti v Indii obrovský problém. Podle Guardianu byly však podobné zprávy financovány některými západními farmaceutickými společnostmi. Ty si také prý platily takzvané opinion leadery, kteří o Tramadolu vytvářeli „potřebné“ veřejné mínění. Guardian přímo v této souvislosti jmenuje společnosti Grünentahl GmbH, Pfizer, Johnson & Johnson a Mundipharma. Posledně jmenovaná spadá do struktury společností kontrolovaných rodinou Sacklerových, kterým mimo jiné patří americká farmaceutická firma Purdue Pharma.

Americká stopa

Purdue Pharma je vedle společnosti Johnson & Johnson také zapletena do americké opioidové krize. Podle různých informací se na ni valí jedna žaloba za druhou a společnost se chystá obětem nabídnout odškodnění až ve výši dvanácti miliard dolarů (přes 280 miliard korun).

List New York Times dokonce uvedl, že Sacklerovi jsou připraveni se vzdát vlastnictví této společnosti a ze svého zaplatit tři miliardy dolarů (asi 70 miliard korun) poškozeným. V uplynulém týdnu oklahomský soud udělil pokutu 572 milionů dolarů (asi třináct miliard korun) rovněž v případu opioidové krize v USA americké společnosti Johnson & Johnson.

Ve Spojených státech v souvislosti s užíváním léků na tišení bolesti mezi lety 1999 a 2017 kolem 400 tisíc lidí. Jen v Oklahomě si předávkování opioidy vyžádalo od roku 2000 na šest tisíc lidských životů. Johnson & Johnson se ale brání například tím, že jeho výrobky pro tišení bolesti zaujímají jen jednoprocentní podíl na trhu s těmito léky.

Petr Musil