Na budování urgentních příjmů nemocnic chce vláda podporu z EU

Evropská unie by mohla v příštím programovém období podpořit stavby urgentních příjmů velkých i okresních nemocnic v ČR. Usilují o to ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo zdravotnictví chce, aby bylo v ČR 15 urgentních příjmů prvního stupně zejména při fakultních nemocnicích a dalších 80 menších, alespoň jeden v každém okrese. Při otevření urgentního příjmu Fakultní nemocnice Plzeň to včera řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Předpokládáme, že budeme žádat o evropské peníze. Na ty velké urgentní příjmy by to mělo být až 200 milionů korun a na ty menší zhruba kolem 30 milionů. Programové období začíná v roce 2021 a doufám, že se nám to podaří jako jedna z prioritních investičních akcí ministerstva zdravotnictví vyjednat,“ řekl Vojtěch. Urgentní příjmy budou také specificky hrazeny. Například Plzeň dostane příští rok na jeho provoz 30 milionů korun a 1000 korun za každého pacienta, kterého přiveze sanitka.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) doplnila, že při přípravě příštího programového období MMR vyjednává podporu právě pro urgentní příjmy. Ten nový plzeňský by mohl podle ní sloužit ostatním nemocnicím jako vzor při plánování projektu.

Premiér Andrej Babiš (ANO), který v plzeňské fakultní nemocnici nešetřil chválou na rozvoj nemocnice i na její další plány, řekl, že vláda chce ve zdravotnictví soustředit peníze i na investice. „Není to stále o tom, že máme plošně navyšovat platy. Musíme dát doktorům dobré pracovní prostředí,“ řekl Babiš. Připomněl některé velké plánované investice do pražských nemocnic, jako je například plicní pavilon, centrální urgentní příjem a zateplení v Thomayerově nemocnici za celkem tři miliardy korun nebo stavba nového traumacentra ve vinohradské nemocnici, která má stát sedm miliard korun. V Plzni už stát dříve přislíbil peníze na chystanou dvoumiliardovou stavbu nového chirurgického pavilonu, přispěl i na právě stavěný nový pavilon psychiatrie. Ze stomilionových nákladů na nový urgentní příjem platil stát 70 procent.