Nepít je normální, snaží se v rámci kampaně běžící nyní v České televizi prosazovat ministerstvo zdravotnictví, Úřad vlády ČR a Všeobecná zdravotní pojišťovna. V rámci tří dvouminutových klipů tak upozorňují na problematiku konzumace alkoholu u dětí, těhotných a dospělých obecně. Jde ovšem jen o jeden z dílčích kroků směřovaných na snížení konzumace alkoholu v české populaci. Vedle toho by ministerstvo zdravotnictví chtělo více regulovat reklamu na alkoholické nápoje, VZP by zase ráda připravila projekty zaměřené na prevenci rizikového chování u dětí. Zároveň bylo včera podepsáno memorandum o vzájemné spolupráci v oblasti prevence negativních následků užívání alkoholu mezi ministerstvem zdravotnictví, Úřadem vlády ČR a Ligou otevřených mužů, která stojí za kampaní Suchej únor.
„V České republice máme problém s konzumací alkoholu, což je skutečnost objektivně doložitelná daty, a je naším úkolem, abychom s tím něco dělali. Neříkáme, že lidé nemají pít alkohol, nezakazujeme to a nechceme nikomu říkat, jak má žít, ale chceme upozornit, že pití alkoholu obecně není normální, že by to měla být příležitostná či velmi výjimečná aktivita, nikoliv běžná součást života. Problém je, že v České republice to u řady lidí běžná součást života je a jde o každodenní aktivitu,“ uvedl včera na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že spolu s Francií v Evropě patříme mezi státy s nejvyšší konzumací alkoholu na osobu (celkem jde o 11,7 litru čistého alkoholu na osobu za rok).
V Česku přitom spadá do kategorie rizikového pití 900 tisíc dospělých a 600 tisíc konzumuje alkohol denně (z toho 100 tisíc nadměrně). 27 tisíc lidí se ambulantně léčí pro poruchy vyvolané alkoholem a 800 osob ročně v důsledku předávkování alkoholem nebo z jiných vnějších příčin pod vlivem alkoholu ročně zemře. Celkově u nás zaviní alkohol ročně kolem 6500 úmrtí, tedy asi šest procent celkové úmrtnosti.
Pomoci se změnou situace má kampaň Nepít je normální, v jejímž rámci připravil Úřad vlády ČR s ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou tři spoty z dílny České televize. Klipy kreativní producentky ČT Aleny Müllerové v režii Rozálie Kohoutové a Sofie Šustkové cílí na těhotné, dospělé a děti. K vidění jsou od 15. října do konce listopadu na ČT 1, ČT 2 a ČT sport, ministerstvo je chce propagovat také na sociálních sítích.
„Součástí spotů je i Národní linka pro odvykání 800 350 000, takže kampaň má vést i k tomu, aby veřejnost byla seznámena s tím, kde pomoc hledat,“ říká národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová s tím, že na linku mohou volat nejen ti, kdo mají sami problém, ale i jejich blízcí.
Mohlo by vás zajímat
Spoty mají za úkol podpořit debatu a povědomí o problematice, a to i tím, že například těhotné přiměje zeptat se na konzumaci alkoholu svého lékaře. Dnešní poznatky poukazují na to, že obecně neexistuje bezpečná hranice, do které by bylo možné říci, že pití není škodlivé – a to hovoříme o populaci celkově, vůbec ne jen o těhotných ženách. „Žádná bezpečná dávka neexistuje, individuální variabilita je tak obrovská, že něco takového nemůžeme říci,“ zdůrazňuje přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK profesor Michal Miovský.
Už dnes přitom máme v zákoně zakotvenu povinnost ze strany zdravotníků provádět krátké intervence ohledně problémů s alkoholem. Jak ovšem přiznává profesor Miovský, intervence se často neprovádějí a i povědomí o problematice mezi samotnými zdravotníky někdy pokulhává. „Je to i otázka osvěty vůči zdravotníkům. Stále se s tím setkáváme například u fetálního alkoholového syndromu, tedy v pití u těhotných. I v mém blízkém okolí jsem se setkal s tím, že lékaři říkají, že je to v pořádku, můžete si dát skleničku. Stejně tak v oblasti kardiologie převažuje názor, že jedna sklenička denně je v pořádku, přitom nedávno profesor Widimský prezentoval studii, která jasně ukazuje, že žádná dávka alkoholu, a to ani v oblasti kardiologie, není bezpečná. Mýty, že když si dáte skleničku červeného denně, budete zdráv až do smrti, nejsou pravdivé, a je třeba o tom hovořit,“ potvrzuje ministr Vojtěch.
Náklady ve výši 59 miliard
Důvodem, proč je na místě problematiku řešit, zůstávají velké celospolečenské dopady a škody, které jsou dle ministra Vojtěcha svým způsobem horší než u kouření. „Nebavíme se pouze o dopadech na zdraví jednotlivce, ale na celou společnost v podobě celé řady patologických aspektů – dopadů na produktivitu práce, dopravní nehody, kriminalitu a tak dále. Úřad vlády nechal nedávno zpracovat komplexní studii o dopadech konzumace alkoholu na společnost a vyšla mu částku 59 miliard ročně,“ vysvětluje Vojtěch.
Vůbec největší částku (26 miliard ročně) spolkne ztráta pracovní produktivity, ať už v důsledku absence v zaměstnání, nebo formou nižší výkonnosti. 5,6 miliardy vedle toho stojí předčasná úmrtí způsobená alkoholem, další náklady si vyžádá kriminalita či dopravní nehody – ročně totiž dojde pod vlivem alkoholu ke čtyřem tisícům nehod, z toho k 50 smrtelným.
Velké jsou i zdravotní náklady. „Roční náklady zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu se v ČR pohybují ve výši 13 miliard korun. Jen VZP za ně vydá více než osm miliard, což považuji za alarmující. Se sdružením dětských lékařů se nyní snažíme najít úhradové mechanismy a projekty, které by měly preventovat rizikové chování u dětí spojené se závislostí na alkoholu a jiných návykových látkách. Jejich realizaci považuji za jednu ze svých priorit,“ podtrhává náměstek VZP David Šmehlík.
V Česku je totiž průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu 12 let a pětina žáků 9. tříd pije alkohol pravidelně. Celých 86 procent dospívajících přitom označilo dostupnost alkoholu v ČR jako velmi snadnou a jen devět procent dospělých zasáhne, když jsou svědkem prodeje alkoholu nezletilému.
„Chceme, aby řešení bylo systémové, a vnímáme, že i úloha zdravotních pojišťoven musí být větší a aktivnější, abychom věci v nejlepším případě preventovali, a když už závislost vznikne, abychom měli účinné řešení,“ dodává Šmehlík. „Těch, kdo se stanou závislými, je naštěstí relativně málo. V minulosti však nebyla příliš dobrá reflexe toho, že než se člověk stane závislým, musí se k tomu nejdříve propít. Než se k tomu propije, má spoustu jiných komplikací, což jsou ony astronomické částky spojené se spoustou onemocnění, která jsou prakticky neviditelná. Málo se mluví o diabetu, karcinomu tlustého střeva a dalších tématech,“ doplňuje Michal Miovský s tím, že alkohol je silný karcinogen. Celkem přitom alkohol způsobuje 250 chorob různého charakteru.
Novela regulující reklamu na alkohol má být hotová do konce roku
S tak komplexním problémem pochopitelně nezatočí jedna kampaň, ale je třeba provádět komplexní opatření a postupně měnit postoj veřejnosti. Ministerstvo proto připravuje návrh novely zákona o regulaci reklamy, provozování rozhlasového a televizního vysílání a o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, která by měla začít více regulovat reklamu na alkohol. „Chceme, aby byl alkohol ukazován pouze jako produkt, nikoliv jako součást života. Vycházeli jsme například ze švédské úpravy, kdy by alkohol neměl být zobrazován spolu s lidmi. Když se podíváme na standardní reklamy, je alkohol součástí širší společnosti, lidé se baví a jsou usměvaví. Není dobře to takto ukazovat, zejména ve vztahu k mladým lidem. Zároveň chceme, aby tu bylo stejně jako u cigaret upozornění, že alkohol může způsobit vážné poškození zdraví,“ přibližuje ministr.
V připravovaném návrhu tak je ustanoveno, že reklama na alkoholické nápoje nesmí zobrazovat živou bytost či používat nebo napodobovat hlas veřejně známých osob a postav z pořadů zaměřených na děti. Neměla by využívat ani prostředky nebo akce oslovující osoby mladší 18 let, takže by například dětské turnaje neměly být sponzorovány pivovary. Reklama dále nemá nabádat k nestřídmému užívání alkoholu anebo záporně hodnotit abstinenci a zdrženlivost v pití. Neměla by také vytvářet dojem, že užívání alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu. Reklama by naopak dle návrhu měla obsahovat zřetelné varování ve smyslu, že konzumace alkoholu může poškodit zdraví, a to v rozsahu nejméně 20 procent reklamního sdělení.
„Bude to ale složité. Už dnes je velký lobbing proti jakékoliv regulaci reklamy, zrovna teď mě čeká setkání se zástupci reklamních agentur, které z toho mají velké peníze. Je to obrovský byznys, ve kterém se točí miliardy. Budeme za to tedy muset bojovat. Návrh zákona je ale již v pracovní verzi připraven a měli jsme první debatu se zástupci resortů, kterých se to týká, protože nejde o gesci ministerstva zdravotnictví, ale zejména ministerstva kultury a průmyslu a obchodu. Ti jsou tomu nakloněni, s ministerstvem zemědělství je debata trochu složitější, nicméně věřím, že také dojdeme k nějakému konsenzu,“ shrnuje Adam Vojtěch s tím, že by zákon měl být hotový k předložení do konce roku, aby se schválení stihlo v tomto volebním období.
Světová zdravotnická organizace i další ovšem podtrhují také důležitost dalšího kroku – totiž vyššího zdanění. U nás však spotřební daň nepokrývá ani desetinu nákladů, které si konzumace alkoholu vyžádá. „Otázka je, co je prosaditelné. Vstupují do toho další faktory, například tiché víno není zatíženo žádnou spotřební daní nejen v České republice, ale i v okolních státech, a vedou se debaty o konkurenceschopnosti výrobců. My jsme teď šli cestou daňové zátěže u tvrdého alkoholu a věřím tomu, že se časem dostaneme i k dalším oblastem,“ dodává ministr.
Michaela Koubová
