Při Úřadu vlády by měla vzniknout Rada vlády pro duševní zdraví. Důvodem je potřeba koordinace a meziresortní spolupráce v souvislosti s probíhající reformou péče o duševní zdraví. Kooperace ministerstva zdravotnictví s MPSV, MŠMT, ministerstvem spravedlnosti, ministerstvem pro místní rozvoj či kraji je totiž pro to, aby byla reforma úspěšná, zcela nezbytná – dosáhnout jí ale doposud nebylo jednoduché (psali jsme také zde).

 

„Ze současného vývoje a nastaveného způsobu řízení takto rozsáhlé změny je zřejmé, že s ohledem na komplexní změnu systému poskytování péče a taktéž s ohledem na nutnost aktivního zapojení ostatních zodpovědných resortů, institucí a samospráv je nutné v základním směřování politiky duševního zdraví v ČR uplatnit takové principy řízení, které budou nadresortní povahy,“ konstatuje aktuální zpráva o problematické duševního zdraví v ČR. „Současný systém nedisponuje koordinovaným řízením založeném na sdílení jasně stanovených kompetencí a zodpovědností jednotlivých aktérů na základě znalosti potřeb, evaluace kvality a nákladové efektivity a společného plánování potřebných změn. Naopak, řízení systému péče o duševní zdraví trpí roztříštěností jednotlivých složek, které je doprovázeno zříkáním se zodpovědnosti na straně jedné a neadekvátním přebíráním gesce jednoho rezortu jiným na straně druhé,“ dodává zpráva.

[mn_protected]

K ustanovení rady jsou přitom tři hlavní důvody. S tím, jak se mění společenské vnímání duševního zdraví a etabluje se koncept bio-psycho-sociálního modelu, začíná být doceňován i význam prostředí, které může být zdrojem rizik pro duševní zdraví. Cílem proto je nejen zajišťovat kvalitní péči, ale také mírnit rizika a věnovat pozornost prevenci i časné intervenci, k nimž je třeba meziresortní spolupráce.

Dalším důvodem je, že některé záměry strategie reformy spadají do gesce jiných resortů než ministerstva zdravotnictví a bez kooperace jich nebude možné dosáhnout.

Mohlo by vás zajímat

„Selhání by přitom mohlo mít závažný dopad na celou Českou republiku, nejen v oblasti duševního zdraví, ale též v oblasti finanční, potažmo mezinárodněpolitické. Strategie reformy psychiatrické péče je totiž ve své první fázi implementována formou projektů podpořených z Evropských strukturálních a investičních fondů ve výši cca jedné miliardy Kč. Prostředky byly poskytnuty na základě schválení tzv. předběžné podmínky. (…) Pokud se záměrů v oblasti duševního zdraví aktivně nechopí ve větší míře také ostatní inkriminované rezorty než ministerstvo zdravotnictví, reálně hrozí, že Česká republika nebude schopna dostát uvedené předběžné podmínce se všemi důsledky, které to pro její čerpání z ESF (Evropský sociální fond) znamená. Z uvedeného vyplývá potřeba, aby si téma duševního zdraví vzala za své celá vláda ČR. Ministerstvo zdravotnictví má a mít bude koordinační roli, ale musí být ve svém úsilí podpořeno plnohodnotným zapojením ostatních dotčených rezortů a institucí,“ vysvětluje zpráva.

Mezi zmíněné předběžné podmínky patří například to, že dlouhodobě hospitalizovaní pacienti s převahou sociálních služeb, což je zhruba 30 procent lidí hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích, by se měli přesunout do komunity. Tím by se měl do roku 2022 snížit počet lůžek o 1200. Další podmínkou je zřízení třiceti center duševního zdraví a také zajištění komunitního bydlení pro deinstitucionalizované osoby, což znamená spolupráci nejen s MPSV, ale také s ministerstvem pro místní rozvoj. Mělo by také být navrženo, jak zajistit rozdělení kompetencí na zdravotně-sociálním pomezí včetně financování, přičemž by mělo být zváženo také zapojení krajů, měst a obcí.

Třetím důvodem pro vznik rady je potřeba řešení některých otázek, které vznikly po zahájení reformy. „Nejdůležitějšími z těchto otázek, respektive problémových oblastí, je legislativní a finanční ošetření zdravotně-sociálního pomezí, problematika vysokého rizika chudoby u lidí se závažnými duševními nemocemi, rozvoj a změna systému poskytování péče o děti v riziku nebo s již rozvinutým duševním onemocněním, definice a rozvoj systému péče o potenciálně nebezpečné pacienty a pacienty v ochranné léčbě a již zmíněná oblast prevence, která, pokud není adekvátně podpořena, přináší do systému péče nadměrnou zátěž ve formě plně rozvinutých preventabilních nemocí. Všechny výše identifikované oblasti opět vyžadují výrazné zapojení relevantních rezortů,“ vysvětluje zpráva.

Rada bude koordinovat práce na naplňování akčního plánu

Mezi úkoly rady vlády, která má mít 19 členů v čele s premiérem, bude iniciovat a koordinovat spolupráci mezi resorty včetně financování, metodicky vést činnost krajských koordinátorů pro duševní zdraví, projednávat materiály předložené členy rady a zaujímat stanoviska k materiálům na vládě dotýkajících se problematiky duševního zdraví. Zejména by však měla iniciovat a koordinovat spolupráci se všemi stakeholdery při plnění úkolů definovaných v připravovaném Národním akčním plánu pro duševní zdraví do roku 2030, plnění vyhodnocovat a podávat o tom informace vládě.

„Garancí plného zapojení resortů v rámci Rady vlády pro duševní zdraví je jmenování tzv. implementačních jednotek, tj. určených zodpovědných osob na jednotlivých dotčených resortech pracujících v rámci své agendy v meziresortním koordinačním týmu aktivně propojeným s výkonnou složkou reformy na ministerstvu zdravotnictví,“ přibližuje zpráva. Meziresortní koordinační tým přitom podle navrhovaného statutu Rady vlády pro duševní zdraví tvoří zaměstnanci ministerstev jmenovaní výkonným místopředsedou rady na návrh zodpovědných ministrů, kteří jsou členy rady, a je řízen tajemníkem rady.

Mezi členy rady bude patřit ministr práce a sociálních věcí, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, ministr vnitra, ministr pro místní rozvoj, ministr spravedlnosti, ministr financí, ministr nebo zmocněnec vlády pro lidská práva, zástupce Asociace krajů ČR, zástupce Asociace měst a obcí, zástupce Psychiatrické společnosti ČLS JEP, zástupce sekce pro dětskou a dorostovou psychiatrii Psychiatrické společnosti ČLS JEP, zástupce Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví, zástupce organizace uživatelů péče v oblasti duševního zdraví, zástupce organizace neformálních pečovatelů v oblasti duševního zdraví, zástupce Asociace poskytovatelů sociálních služeb a předseda výkonného výboru pro implementaci strategie reformy psychiatrické péče. Výkonným místopředsedou rady je ministr zdravotnictví, tajemníkem rady je zaměstnanec ministerstva zdravotnictví.

Chybějí sociální služby i bydlení

Co by přitom měly mít jednotlivé resorty na starost? Pod ministerstvo zdravotnictví spadá vzdělávání zdravotnických pracovníků, zdravotní legislativa a podzákonné normy, participace na řízení financování zdravotních služeb a zřizování a řízení lůžkových zařízení psychiatrické péče. MPSV má na starosti posuzování invalidity, příspěvků na péči a doklady ZTP, evidenci na úřadech práce, sociální podnikání, podporu zaměstnávání, sociálně-právní ochranu dětí a pochopitelně sociální služby.

„Z analýzy provedené v rámci projektu Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné ohledně počtu psychiatrických pacientů se závažným duševním onemocněním hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích k 30. 9. 2018 déle než 182 dní vyplývá, že u čtvrtiny je limitujícím faktorem propuštění do domácího prostředí absence bydlení a souvisejících sociálních služeb. Přitom podíl pacientů se sociální problematikou, pro kterou aktuálně není v přirozené komunitě řešení, je ještě vyšší. Výsledky mapování potřebných služeb v následujících třech letech pro lidi se závažným duševním onemocněním, které proběhlo ve spolupráci MZd, MPSV a krajů dokazuje nutnost zásadního rozvoje v této oblasti. Systém sociálního zabezpečení by měl zajistit, že lidé s duševním onemocněním se nepropadají do chudoby a mohou si dovolit financovat základní životní potřeby a připlácet na sociální služby, které potřebují,“ poukazuje zpráva, podle které nezaměstnanost lidí propuštěných z lůžkové péče přesahuje 75 procent a přes 90 procent jich čerpá invalidní důchod, což je současně zdroj jejich nejvyššího příjmu. Přibližně 30 procent lidí čerpajících komunitních služby přitom nedosahuje čistého měsíčního příjmu vyššího než 8 500 Kč, příjem vyšší než 12 750 Kč pak nemá ani čtvrtina těchto lidí.

Ministerstvo spravedlnosti má mít na starosti problematiku detenčního řízení, svéprávnosti, opatrovnictví, ochranné léčby a edukace soudců, státních zástupců a dalších v problematice duševně nemocných osob.

Pod MŠMT spadá školský zákon v oblasti znevýhodnění dětí (rovnoprávné zařazení dětí s úzkostnými, afektivními a schizofrenními poruchami), destigmatizační a preventivní aktivity na školách, časná intervence v oblasti duševních onemocnění u dětí, kurikula pedagogických fakult VŠ a výkon ústavní výchovy ve školských zařízeních z hlediska dodržení standardů vyplývajících z práva na zdraví.

„Z několika reprezentativních šetření vyplynulo, že vývojové poruchy chování a duševní onemocnění jsou pro pedagogy nejnáročnější kategorií speciálních vzdělávacích potřeb, se kterými se ve školách setkávají. Učitelé se nepovažují být na vzdělávání těchto žáků dostatečně připraveni. Současně učitelé i ředitelé základních škol projevili zájem o další vzdělávání a metodickou podporu v této oblasti,“ píše se ve zprávě.

Ministerstvo pro místní rozvoj by se mělo postarat o problematiku dostupného bydlení pro lidi s duševním onemocněním a na starosti má také koncept „prostupného bydlení“ či sociálního bydlení. V kompetenci ministerstva vnitra pak je vzdělávání policie a dalších složek Integrovaného záchranného systému. Pod kraje, obce a města spadá zřizování zdravotnických zařízení, sociálních služeb a školských zařízení, dále disponují rozpočtem na sociální služby a mají zodpovědnost za síť sociálních služeb navazujících na zdravotní péči o lidi s duševním onemocněním a případně za síť center duševního zdraví. Obstarávat by měly i problematiku dostupného bydlení pro duševně nemocné a na krajské pobočce Úřadu práce ČR by měly realizovat politiku zaměstnanosti.

Výdaje spojené s organizací a přípravou jednání rady a koordinací implementace schválených opatření ve výši 720 tisíc Kč ročně ponese ministerstvo zdravotnictví. První termín jednání Rady vlády pro duševní zdraví byl stanoven na 13. listopadu 2019, rada by se měla scházet minimálně čtyřikrát za rok.

[/mn_protected]

-mk-