NBÚ: Podmínku spolehlivosti nesplní podnikatel se zahraničními neověřitelnými vlastnickými vztahy

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) zpřísňuje zákon o ochraně utajovaných skutečností a bezpečnostní způsobilosti ve vztahu k podnikatelům, kteří mají přístup ke státnímu tajemství. Napříště už nebude smět být odpovědnou osobou nikdo mimo statutární orgán firmy. Katalog rizik, kvůli kterým firma ohrožuje bezpečnostní spolehlivost, se výrazně rozšiřuje.

Podmínku spolehlivosti nesplní podnikatel se vztahy, které ho negativně ovlivňují, se zahraničními neověřitelnými vlastnickými vztahy nebo i ten, práva jehož společníka vykonává svěřenský fond. Zákon zavádí definici podnikatele, kterou je osoba výlučně se sídlem v České republice.

Vyplývá to z návrhu novely zákona o ochraně utajovaných skutečností a bezpečnostní způsobilosti. O nové definici utajované skutečnosti i o důvodech vzniku novely Česká justice už dříve informovala.

Nikdo mimo strukturu firmy, nikdo se sídlem mimo ČR

Mohlo by vás zajímat

Vnitro zavádí nový titul Kříž bezpečnosti státu, oceněni budou bojovníci s koronavirem

Nově bude vyloučeno, aby povinnosti tzv. odpovědné osoby plnil někdo mi strukturu podnikatele nebo jeho firmy: „Oproti stávající právní úpravě návrh zákona omezuje možnost, aby v rámci právnické osoby byla odpovědnou osobou taková fyzická osoba, která není statutárním orgánem nebo členem kolektivního statutárního orgánu. S ohledem na povinnosti, které zákon stanoví odpovědné osobě v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, není účelné a z pohledu zajištění ochrany utajovaných informací též koncepční, aby tyto povinnosti plnila fyzická osoba mimo strukturu příslušné právnické osoby. Tato úprava tak sjednocuje postavení odpovědné osoby s orgány státu a institucí a současně tím přispívá ke zvýšení jistoty poskytovatelů utajovaných informací, jakož i zvýšení ochrany utajovaných informací,“ uvádí se k této změně v důvodové zprávě.

V souvislosti se zavedením pojmu podnikatel pro účely zákona se upravuje napříč zákonem terminologie týkající se subjektů, na které zákon dopadá, poznamenává rovněž důvodová zpráva k faktu, že žádná generální definice podnikatele u nás není.  Nová definice podnikatele zní takto: „Podnikatelem je občan České republiky nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky podnikající na základě živnostenského nebo jiného oprávnění, obchodní korporace zapsaná do obchodního rejstříku se sídlem v České republice, nebo právnická osoba se sídlem v České republice, jejímž účelem založení a hlavní činností je podnikání, v rámci kterého má mít přístup k utajované informaci,“ navrhuje novela definici podnikatele pro účel tohoto zákona.

[mn_protected]

Povinnosti odpovědné osoby podle stávajícího § 67 tohoto zákona se nijak nemění. Odpovědná osoba i nadále zajišťuje právní proškolování osoby s přístupem k utajovaným informacím, vede evidenci, ověřuje a kontroluje podmínky a dodržování zákona, komunikuje podle zákona s NBÚ nebo je povinna zajistit „pověření fyzické osoby k výkonu kryptografické ochrany“.

Když činnost statutárů podporuje potlačování práv a svobod

Kromě toho novela výrazně rozšiřuje katalog bezpečnostních rizik. Za ekonomicky nestabilního a tedy bezpečnostně riskantního bude nově považován také podnikatel, který „vykazuje záporný kapitál“ nebo výsledkem jehož činnosti je pět let po sobě ztráta.

Návrh zavádí zcela nová bezpečnostní rizika v souvislosti s podnikateli. V § 18, který definuje kdo nesplňuje bezpečnostní spolehlivost, přibyl celý odstavec (2), který říká, co je bezpečnostním rizikem.

Nový odstavec (2) § 18 vypadá takto:

Bezpečnostním rizikem je

a) skutečnost, že podnikatel, statutární orgán nebo jeho člen, člen kontrolního orgánu, prokurista nebo fyzická osoba s rozhodujícím vlivem na řízení podnikatele vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmu České republiky,

b) činnost podnikatele, statutárního orgánu nebo jeho člena, člena kontrolního orgánu, prokuristy nebo fyzické osoby s rozhodujícím vlivem na řízení podnikatele spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti,

c) skutečnost, že práva společníka podnikatele, a to i prostřednictvím jiných právnických osob, vykonává svěřenský fond,

d) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti nebo neudělení souhlasu podle § 108 odst. 7 v průběhu bezpečnostního řízení zahájeného podle § 101 odst. 1, pokud bez poskytnutí součinnosti nelze ve věci rozhodnout.

Neplnění závazků, ovlivnitelnost, zahraniční osoba jako společník

Značného rozšíření doznává i odstavec (3) předmětného § 18, který definuje, co „lze za bezpečnostní riziko též považovat“.

Nově za takové riziko lze považovat podle písmene  c) „chování člena statutárního nebo kontrolního orgánu nebo prokuristy, popřípadě činnost člena statutárního nebo kontrolního orgánu nebo prokuristy, které má negativní vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost podnikatele“ nebo pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin nikoli už jen společníka, ale „společníka s rozhodujícím vlivem na řízení podnikatele“.

K předmětnému odstavci (3) §18 pak návrh přidává další čtyři písmena, která definují, co „lze též za bezpečnostní riziko považovat“. Jsou to například v zahraničí neověřitelné vlastnické vztahy stejně jako vazby k osobám, které mají „vliv na podnikatelovu ovlivnitelnost“.

Nová písmena odstavce (3) § 18 vypadají takto:

1. k) skutečnost, že podnikatel neplní své finanční závazky, přestože mu v tom nebrání jiným právním předpisem předvídané okolnosti, pro které tyto závazky nelze plnit,
2. l) jednání podnikatele nebo jeho vztahy či vazby k jiným osobám, které mají negativní vliv na jeho důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost,
3. m) skutečnost, že společníkem podnikatele s rozhodujícím vlivem na řízení podnikatele, je zahraniční právnická osoba, u které nelze úkony v řízení podle tohoto zákona ověřit vlastnické vztahy, nebo
4. n) skutečnost, že není možné ověřit bezpečnostní spolehlivost podnikatele, protože společníkem podnikatele s rozhodujícím vlivem na řízení podnikatele, a to i prostřednictvím jiných právnických osob, je zahraniční osoba.

Jako hodlá NBÚ tato rizika vyhodnocovat? „Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k jejímu rozsahu a charakteru, k době jejího výskytu a k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost podnikatele utajovat informace,“ stojí v novém odstavci (5) navrhovaného § 18 zákona o utajovaných skutečnostech a bezpečnostní způsobilosti.

[/mn_protected]

Irena Válová