Projednávání zákona, který měl v Německu posílit pozici místních (nezávislých) lékáren, se zadrhává. Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn naráží na odpor nejen u spolkových zemí, ale i ve vlastních řadách.

 

Spolkové ministerstvo zdravotnictví si harmonogram přijetí zákona o posílení lékáren (někdy též označovaného jako reforma lékárenského trhu) podle všeho namalovalo příliš narůžovo. Po projednání ve Spolkové radě, které se uskutečnilo 20. září, by mělo už v polovině října přijít na řadu první čtení také ve Spolkovém sněmu (Bundestagu). Po následném veřejném slyšení ve zdravotnickém výboru se má druhé a třetí čtení uskutečnit do poloviny listopadu.

Jenže tyto plány se začínají kývat ve svých základech. Podle zjištění portálu Deutsche Apotheker Zeitung (DAZ.online) už vláda na první čtení zákona v polovině října rezignovala. Nový termín ale nebyl dosud představen. Jedním z důvodů je, že si Spahn chce počkat na stanovisko Evropské komise.

Co na to Komise?

Spolkové ministerstvo spravedlnosti totiž vyjádřilo pochybnosti, zda by zákon pro posílení lékáren nenarážel na evropskou legislativu v oblasti hospodářské soutěže. Jablkem sváru (i mezi ministerstvem zdravotnictví a lékárníky) je otázka, jak vyřešit pořizování léků na recept přes internet. Lékárníci by totiž rádi viděli zákaz on-line nakupování léků na recept, Spahn přišel s návrhem, že by cena na internetu musela být stejná jako v kamenných lékárnách. To ovšem naráží na problém, jak upravit situaci, kdy by si pacient chtěl lék přes internet objednat v jiné členské zemi Evropské unie.

„Pro lékárníky je jakékoli zpoždění přijetí zákona o posílení lékáren riskantní,“ píše DAZ.online. SPD, která s CDU/CSU tvoří vládní koalici, prý chce o setrvání v ní hlasovat. Pokud by se tedy legislativní proces posunul například až na jaro příštího roku a vládní koalice by se do té doby rozpadla, mohla by se také celá reforma lékárenského trhu zvrátit nebo zcela zastavit.

Mohlo by vás zajímat

Jenže Spahnovi do karet nehraje ani to, že se se svou reformu trefil zrovna do období, kdy se sestavuje nová Evropská komise. Pokud vše půjde hladce, měl by tým pod vedením Ursuly von der Leyenové začít pracovat 1. listopadu. Proces vzniku Komise se ale komplikuje. Jak uvedla média, už třetí kandidát na eurokomisaře se ocitl během pověstného „grilování“ před europoslanci v problémech, Maďarsko už stihlo navrhnout náhradníka.

Rebelie uvnitř CDU

Spolková vláda prý přesto do Bruselu vyslala své zástupce, aby s úředníky Komise návrh lékárenské reformy předběžně projednali. A podle DAZ.online se u unijních úředníků německý zákon setkal s kladnými ohlasy.

Přesto nemá Spahn zdaleka vyhráno. I kdyby Evropská komise vznikla hned zítra, může spolkový ministr zdravotnictví se svým návrhem zákona o posílení pozice lékáren narazit doma. A paradoxně přímo ve své straně. Podle německého deníku Handelsblatt se totiž proti reformě postavil Michael Hennrich, který je expertem CDU na problematiků léků.

Hennrich tvrdí, že připravovaná reforma je příliš komplikovaná a nejlepší by prý bylo začít znovu. „Situace je velmi zmatená a není uspokojivá pro všechny dotčené strany. Není možné před tím dále zavírat oči a nejlepší by bylo vrátit se do bodu nula,“ uvedl Hennrich pro Handelsblatt. Michael Hennrich je však ve svém postoji nejen v CDU, ale i v rámci vládní koalice osamocený. Nebo přinejmenším jediný, kdo dal najevo, že má s navrhovanou lékárenskou reformou problém. Deutsche Apotheker Zeitung uvedl, že vlastně nikdo z jeho kolegů nechápe, o co Hennrichovi ve skutečnosti jde.

Přes deset miliard pro lékárny navíc

Předložený zákon z pera Jense Spahna má posílit pozici klasických, a zejména lokálních, lékáren oproti těm internetovým. Kamenné lékárny totiž podle spolkového ministra zdravotnictví plní několik významných rolí, jež virtuální provozovny hrát nemohou. Jsou například důležitým kontaktním místem pro pacienty, poskytují odborné poradenství a jsou spolugarantem spolehlivého zásobování obyvatelstva léky.

A stát jim za tyto funkce hodlá náležitě připlatit. Na zajištění zásobování léky to má být 215 milionů eur každý rok navíc oproti stávajícímu stavu. Dalších 150 milionů eur lékárny dostanou na zajištění ostatních farmaceutických služeb, a konečně 50 milionů eur jako kompenzaci za poskytování pohotovostních služeb. Celkem tak spolková vláda bude lékárnám posílat ročně navíc až 415 milionů eur (asi 10,6 miliardy korun).

Důležité přitom je, že tyto peníze vláda vyčlení pouze místním nezávislým lékárnám. Ty navíc dlouhodobě o možnost poskytovat rozšířené farmaceutické služby usilovaly a kabinet Angely Merkelové nyní jejich volání konečně vyslyšel. Zda bude ale vše dotaženo do zdárného konce, se teprve ukáže.

Petr Musil