Pomyslná horní komora německého parlamentu – Bundesrat – navrhuje dát zdravotníkům rychlé záchranné služby širší pravomoci. Mohli by poskytovat pomoc invazivními metodami i bez přítomnosti lékaře.
Podle Spolkové rady je nutné legislativně rozšířit paletu možností, jakými zdravotničtí záchranáři poskytují pomoc při zásazích v terénu, například u dopravních nehod, ale i při běžném výjezdu k náhlým zdravotním potížím.
Politici navrhují změnu příslušného zákona tak, aby záchranáři měli oprávnění zachránit život člověka i za využití invazivních metod v případě, že u zásahu není přítomen lékař. Pokud by totiž takové opatření podnikli za současné zákonné úpravy, riskovali by postih. Přitom záchranáři jsou pro takové případy vycvičeni a z pohledu trestního práva jsou dokonce povinni k takovému zákroku přistoupit, je-li to v zájmu záchrany života zraněného nebo pacienta.
Profesní sdružení se bouří
Spolková rada na tento rozpor upozorňuje a coby zástupce jednotlivých spolkových zemí chce zjednat nápravu a vytvořit právní jistotu. Podle portálu Ärzteblatt.de Bundesrat hodlá v nejbližších dnech svůj návrh předložit spolkové vládě i Spolkovému sněmu (Bundestagu). Pro jeho projednání však zmíněné ústavní orgány nemají stanoveny pevné lhůty, a tak se může období právní nejistoty ještě protahovat.
Jenže proti jakýmkoli změnám, které by „zlegalizovaly“ invazivní zákroky bez přítomnosti lékaře se ohradila hned čtyři lékařská sdružení: Německá společnost pro ortopedii a traumatologii (DGOU – Deutsche Gesellschaft für Orthopädie und Unfallchirurgie), Německá chirurgická společnost (DGCH – Deutsche Gesellschaft für Chirurgie), Profesní sdružení německých chirurgů (BDC – Berufsverband Deutscher Chirurgen) a Profesní sdružení ortopedie a traumatologie (BVOU – Berufsverband für Orthopädie und Unfallchirurgie). „Jsme proti provádění invazivních opatření záchranářskými zdravotníky bez přítomnosti lékaře,“ uvedl pro Ärzteblatt.de Dietmar Pennig, náměstek generálního tajemníka DGOU.
Profesní společnosti a sdružení si prý váží práce dobře vyškolených zdravotníků, obávají se však právních důsledků takové legislativní změny. Poukazují na to, že by se musela vyřešit otázka odpovědnosti v případech, ve kterých by zákrok nebyl proveden správně. „My spíš očekáváme, že stát vytvoří a bude udržovat dostatečný objem kapacit pro pohotovostní péči, která bude zajišťována lékařskými službami a pohotovostními odděleními v nemocnicích,“ dodal Pennig.
Podle portálu Ärzteblatt.de tak zřejmě Pennig naráží na to, že německý parlament před šesti lety přijal novelu zákona o pohotovostní lékařské službě. V jeho důsledku bylo předchozí povolání zdravotníka převedeno na povolání záchranáře s tím, že došlo k prodloužení vzdělávacího procesu ze dvou na tři roky, ale současně s tím byly záchranářům přiděleny i další úkoly.
Nechceme vyřadit lékaře, tvrdí Bundesrat
Tento krok však už tenkrát kritizovala Spolková lékařská komora (BÄK – Bundesärztekammer). Nelíbilo se jí, že lékařská péče poskytovaná při výjezdech záchranky delegována také na „obyčejné“ záchranáře. A už tehdy komora brojila proti tomu, aby záchranáři mohli používat také invazivní metody.
Předkladatelé současného návrhu ale namítají, že nejde o snahu oslabit pozici lékařů u záchranných složek, nýbrž o možnost poskytnout nezbytnou pomoc bez zbytečné prodlevy. „Musí se jednat o konkrétní rizikovou situaci, která vyžaduje okamžitý zásah, přičemž není z nějakých důvodů možné zajistit včasnou přítomnost lékaře,“ uvádí se v důvodové zprávě k předkládanému návrhu.
Navíc by takovou pravomoc záchranáři disponovali jen do doby, než by k případu přijel také lékař. „Jedná se o situace, kdy je třeba především ochránit zdraví nebo život pacienta,“ pokračuje důvodová zpráva.
Mezera v zákoně
Na jakousi mezeru v legislativě upozornil již na jaře německý Červený kříž. Ten rovněž připomněl, že záchranáři se za současného stavu mohou ocitnout v situaci, kdy by se museli rozhodnout mezi poskytnutí pomoci a rizikem, že se vystaví právním problémům.
V České republice neodkladnou péči zajišťují výjezdové skupiny, které jsou rozděleny do dvou základních druhů: rychlá lékařská pomoc, kde je vedoucím týmu lékař, a rychlá zdravotnická pomoc, kdy je vedoucím týmu zdravotnický záchranář.
Jejich kompetence upravuje Vyhláška č. 391/2017 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Paragraf 17 pak vymezuje, jaké zákroky zdravotnický záchranář může při poskytování péče provádět. Jeho možnosti zahrnují i použití invazivních metod.
Petr Musil
