Nová vládní rada bude koordinovat politiku duševního zdraví a řídit implementaci strategických dokumentů pro tuto oblast. Na včerejší schůzi to projednala vláda. Jako u ostatních vládních poradních orgánů bude jejím předsedou premiér Andrej Babiš, výkonným místopředsedou pak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Rada poprvé zasedne letos v listopadu.

Rada má připravit Národní akční plán pro duševní zdraví 2030 a definovat jeho principy a cíle. Pracovat bude také na akčním plánu prevence sebevražd nebo plánu pro Alzheimerovu chorobu. Koordinovat bude také financování ze státního i regionálního rozpočtu a povede krajské koordinátory duševního zdraví. Každý rok v květnu bude předkládat vládě svou výroční zprávu (více o vzniku Rady si můžete přečíst zde).

„Je nutné zdůraznit, že lidé s vážným průběhem duševního onemocnění často žijí v chudobě, jsou stigmatizováni a diskriminováni a dožívají se významně nižšího věku než běžná populace. Lidé s duševním onemocněním také častěji zneužívají alkohol a jiné návykové látky. Systém psychiatrické péče v ČR navíc stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, kde jsou lidé se závažnými duševními onemocněními hospitalizováni i déle než 20 let, což je jednoznačně nákladově neefektivní v porovnání s komunitní péčí, tedy péčí poskytovanou v přirozeném prostředí lidí s duševním onemocněním. Proměnu současného stavu má za cíl reforma péče o duševní zdraví, na které intenzivně pracujeme a jsou již vidět její hmatatelné výsledky, zejména v podobě center duševního zdraví,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Členy rady budou kromě premiéra a ministra zdravotnictví také ministryně práce a sociálních věcí, ministr školství, vnitra, spravedlnosti, pro místní rozvoj, financí a zmocněnec vlády pro lidská práva, zástupce Asociace krajů, Asociace měst a obcí, zástupci Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně včetně její dětské a dorostové sekce, zástupci zdravotních pojišťoven a poskytovatelů a uživatelů služeb v oblasti péče o duševní zdraví.

Mohlo by vás zajímat

Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Podle odhadů trpí nějakou formou duševního onemocnění 21 procent populace. Náklady na diagnostiku a léčbu spolu s náklady na sociální služby a dalšími nepřímými náklady jako jsou absence v práci či invalidita jsou odhadovány na 100 miliard korun.

Kolem desetiny Čechů má duševní poruchu spojenou s užíváním alkoholu, sedm procent nějaký druh úzkostné poruchy, asi 5,5 procenta poruchy nálady a čtyři procenta závažnou depresi. Sebevraždu spáchají čtyři Češi každý den. Alzheimerova choroba nebo další demence budou v roce 2020 postihovat asi 183.000 lidí.

-čtk-