Zkoumat dělení chromozomů u myší má smysl, potvrdili čeští vědci
K pokroku ve výzkumu příčin neplodnosti i vývojových poruch může vést objev týmu vědců z Akademie věd ČR a Whiting School of Engineering v americkém Baltimore. Prokázal, že myší a lidské chromozomy shodně produkují bílkovinu, která řídí dělení chromozomů. Procesy se dosud považovaly za odlišné. Myši jsou přitom k výzkumu využívány nejčastěji – i kvůli své ceně. O poznatcích publikovaných v časopisu EMBO Journal informovala mluvčí AV Markéta Růžičková v tiskové zprávě.
Vajíčka ve vaječnících vznikají z ženských pohlavních buněk, oocytů, během procesu zvaného meióza. Při meióze se chromozomy dvakrát rozdělují, někdy ovšem chybně. To způsobuje neplodnost či vážné vývojové poruchy – například Downův syndrom.
Podle šéfa českého výzkumného týmu Petra Šolce z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR předchozí výzkumy popsaly, že myší vajíčko správně dozraje i po zablokování bílkoviny zvané RAN. Existovaly tak pochybnosti, zda jsou myši vůbec vhodné k výzkumu v této oblasti. Nyní ale vědci zjistili, že dříve užité nástroje byly chybně nastaveny, a vyvinuli nové. Bílkovinu zdárně omezili a prokázali, že je podstatná i pro myši. Základní mechanismy u nich probíhají stejně či velice podobně jako u člověka. Myši tak podle Šolce má smysl nadále zkoumat. Podotkl, že otázkou teď například je, jak RAN vzájemně působí s dalšími signálními molekulami důležitými pro rozdělení chromozomů. Lepší porozumění molekulárním mechanismům zrání oocytů je podle něj důležité pro vývoj lidské reprodukční medicíny.
“Většina výzkumů savců se provádí na myši, protože je to relativně levný model. Myší můžete mít hodně a u vajíček jich na primární výzkum také hodně potřebujete,” upozornil Šolc. Je tu i další výhoda – myš lze snadno geneticky upravit. Pokud výzkumník považuje nějaký gen za klíčový, není příliš složité ho takzvaně vypnout a podívat se, co to způsobí.
Mohlo by vás zajímat
“Pracuje se i s prasečímy oocity. Tam ale stoupá cena výzkumu, na druhou stranu je prasečí meióza člověku ještě blíž než ta myší,” jmenoval Šolc další z možností prvotního zkoumání.
Američtí vědci se na výzkumu podíleli tím, že mikroskopickými technikami měřili aktivitu sledované bílkoviny v živých oocytech. Čeští výzkumníci pak přispěli mikroskopií živých oocytů. Ta umožnila průběžné sledování celého procesu meiózy a analýzu dělení chromozomů.
-čtk-
ČTK
