Britské volby: labouristé a konzervativci se předhánějí, kdo nalije víc peněz do zdravotnictví

Pokud do britské vlády usednou po předčasných volbách Corbynovi labouristé, dají prý Národní zdravotní službě o šest miliard liber víc, než loni slíbil kabinet konzervativců. Corbyn ale bude pro zdravotnictví katastrofou, varují nezávislí poskytovatelé zdravotní péče.

Tématem předčasných parlamentních voleb ve Velké Británii se stalo možná překvapivě také zdravotnictví. Lídři hlavních soupeřících stran se předhánějí v tom, kdo do něho (bude-li vládnout) nasype více peněz. Momentálně co do slíbené sumy vede předák labouristů Jeremy Corbyn. Ten chce do Národní zdravotní služby (NHS – National Health Service) přidat dalších 26 miliard liber (asi 777 miliard korun) během následujících čtyř let. To znamená navyšování zdrojů o 4,3 procenta ročně.

Kratší pracovní týden a chybějící zdravotníci

Corbyn tak o celých šest miliard liber trumfl slib, který v minulém roce dala tehdejší premiérka Theresa Mayová. Ve skutečnosti je ale „Corbynových“ šest miliard liber navíc pouze nutnost vyplývající z jiného labouristického předvolebního slibu, a sice zkrátit pracovní týden na 32 hodin. Pokud by se ho současné britské opozici skutečně podařilo prosadit, potřebovala by NHS právě šest miliard liber navíc, aby dokázala zacelit personální díru, která by v britském zdravotnickém systému zákonitě vznikla, píše list Financial Times.

Labouristé se ale brání, že přinejmenším zpočátku by zkrácení pracovního týdne bylo pouze dobrovolné, a to i v institucích veřejného sektoru. Na každý pád ale labouristé tvrdí, že rozpočet NHS by se po jejich případném vstupu do vlády zvýšil na 178 miliard liber ročně. Podle Corbyna a spol. by se dodatečné zdroje daly získat zvýšením daně ze zisku korporací.

Podle Anity Charlesworthové, ředitelky oddělení výzkumu nadace Health Foundation, by vláda labouristů vedla k nejrychlejšímu růstu výdajů na zdravotnictví, jakého kdy Velká Británie byla svědkem, nepočítáme-li vlády Tonyho Blaira a Gordona Browna. Během jejich premiérství se rozpočet NHS zvyšoval ročně v průměru o šest procent.

Mohlo by vás zajímat

Vláda projedná přesun letecké záchranné služby do Bechyně

Znárodnění zdravotní péče?

Jenže více peněz pro NHS není jediný plán z oblasti zdravotnictví, se kterým jdou labouristé do předčasných voleb. Jeremy Corbyn chce Národní zdravotní službu zcela odstřihnout od soukromých poskytovatelů zdravotní péče. S odkazem na tvrzení Sítě nezávislých poskytovatelů zdravotní péče o tom informoval list Financial Times.

To by ovšem znamenalo citelný zásah do britského zdravotnického systému. Nezávislí poskytovatelé totiž zajišťují více než jedenáct procent péče, která není urgentní, kam spadá například i 436 tisíc operací ročně. Jde o objem péče srovnatelný s tím, který je každý rok poskytnut v celém Londýně.

Přestože labouristé nechtějí činnost nezávislým poskytovatelům zakázat, ale „jen“ odstřihnout od financování ze systému veřejného zdravotního pojištění, jejich fungování by takový krok velmi ztížil. Prakticky by to znamenalo, že by klienti za tuto péči museli platit přímo z vlastní kapsy. Ale to není vše. Chybějící péče v systému NHS by stát musel nějakým způsobem nahradit. Podle propočtů nezávislých poskytovatelů by stát musel vybudovat nejméně 42 nových nemocnic, aby výpadek dorovnal.

Třikrát více čekatelů na zákrok

Stínový ministr financí labouristů John McDonnell ale v nedávném rozhovoru pro BBC namítl, že by rozhodně nešlo o nějakou skokovou změnu. „Docházelo by k tomu postupně tím, jak by vypršely kontrakty mezi nezávislými poskytovateli a NHS. Smlouvy by nebyly obnovovány a zajištění zdravotní péče by tak přecházelo na NHS,“ řekl McDonnell. Podle něho by stát neměl lidem umožňovat, aby ze spolupráce s NHS profitovali. Podle labouristů je navíc spolupráce mezi NHS a soukromými (nezávislými) poskytovateli zdravotní péče dlouhodobě kontroverzní.

S tím ovšem nesouhlasí výkonný ředitel Sítě nezávislých poskytovatelů zdravotní péče David Hare. „Data jasně ukazují, že tato spolupráce funguje dobře a NHS se bez nezávislých poskytovatelů neobejde, aniž by to mělo negativní dopad na pacienty,“ řekl listu Financial Times. Jeho slova potvrdil i Nigel Edwards, šéf think-tanku Nuffield Trust. „Ukončení spolupráce se soukromými zdravotnickými zařízeními ve skutečnosti NHS žádné peníze neušetří, protože NHS platí svým zařízením stejné peníze za zdravotnické výkony jako nezávislým poskytovatelům,“ vysvětlil.

Kromě toho se dá podle Edwardse rovněž očekávat zvýšení počtu čekatelů například na ortopedické zákroky. Dnes na operaci v některém ze zařízení patřícím pod křídla NHS čeká necelých 570 tisíc lidí. V prvním roce po „odstřihnutí“ soukromých poskytovatelů by se jejich počet mohl zvýšit skoro na 900 tisíc a po třech letech už na více 1,6 milionu.

Petr Musil