Náklady na centrovou péči rostly VZP o 13 procent, snižuje se ale průměrná úhrada za pacienta

Všeobecné zdravotní pojišťovně stouply náklady za centrovou péči v prvních třech čtvrtletích tohoto roku o 13,6 procenta. Na druhou stranu ale ještě více roste také množství léčených pacientů, což ve výsledku znamená, že náklady za léčbu jednoho pacienta klesají. Dobrou zprávou také je, že se zkracují lhůty na vyřízení žádostí o úhradu přes paragraf 16. VZP totiž před rokem zavedla metodiku, která měla za úkol přístup k žádostem sjednotit, zpřehlednit a urychlit. Do dnešního dne se přitom pojišťovně povedlo ve spolupráci s odbornými společnostmi vydat na šedesát stanovisek, která revizním lékařům doporučují, jak postupovat u konkrétních léčivých přípravků v případech, kdy nemají standardní úhradu.

„Vývoj nákladů na centrovou péči péči celkově průměrně narůstá, a to o 13,6 procenta proti stejnému období loňského roku. Nárůst ovšem odpovídá očekávanému vývoji. Podle jednotlivých diagnóz představuje největší nárůst skupina nádorových onemocnění, máme tu však i nové věci, které zvyšují náklady, jako je chronická hepatitida C nebo cystická fibróza. Dynamika nárůstu unikátně ošetřených pojištěnců narostla o 15,5 procenta na 39 905 oproti 34 555 za první tři čtvrtiny roku předcházejícího. Důsledkem všech změn je pokles celkových nákladů na jednoho pacienta, což je zásadní,“ uvedl po včerejším jednání správní rady VZP její místopředseda Bohuslav Svoboda.

Pokud bychom se podívali na celková čísla, narostly VZP náklady za centrovou péči v prvních třech čtvrtletích z loňských 7,51 miliardy na 8,53 miliardy. Připomeňme zároveň, že VZP už několikátý rok centrovou péči vesměs nereguluje. Díky nárůstu počtu léčených ovšem dochází k tomu, že průměrná úhrada za jednoho pacienta je o 1,7 procenta nižší než loni.

Část nákladů, které si vyžádá centrová léčba, přitom dnes jde přes schvalování úhrady na paragraf 16. VZP proto loni v prosinci zavedla metodiku, která má revizním lékařům usnadnit rozhodování a celý proces ztransparentnit.

Mohlo by vás zajímat

Studie: Po zavedení karenční doby ubylo nemocných zaměstnanců

„Zrychlilo se vypořádávání žádostí. Když tedy v současné době náš klient, respektive jeho lékař požádá o rozhodnutí podle paragrafu 16, děje se tak rychleji než v předchozích letech. Počet žádostí je průměrně stejný,“ přibližuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek. V případech, kdy revizní lékaři mají k ruce společné stanovisko odborné společnosti a VZP, se přitom délka vyřizování zkrátila na 14 dní.

Od vydání metodiky se už VZP povedlo ve spolupráci s odbornými společnostmi vydat na šedesát společných stanovisek. Ta se v naprosté většině týkají onkologie, několik jich ale VZP uzavřela i s hematologickou či nefrologickou společností. Řada dalších stanovisek je navíc v tuto chvíli v jednání. Jak totiž připomíná mluvčí pojišťovny Vlastimil Sršeň, jsou jednání často náročná a vydání stanoviska tak mnohdy zabere řadu týdnů i měsíce.

Dobré výsledky má VZP i dceřiná PVZP

Správní rada včera dále projednávala realizaci zakázek na rekonstrukci výtahů a technickou úpravu ústředí VZP či úpravu softwaru pro implementaci pravidel úhradové vyhlášky pro příští rok. Řešilo se také budování nového informačního systému a zpráva správního auditu v oblasti smluvních vztahů v ICT. Její součástí byla i doporučení pro vedení VZP. „Dostali jsme k dispozici externí právní audit v této oblasti, který jsme vzali na vědomí. Neshledal žádné zásadní problémy, byly tam drobnosti směrem k licenční politice,“ přibližuje předsedkyně správní rady Věra Adámková.

Vedle toho se rada zabývala kritérii hmotné zainteresovanosti ředitele VZP pro příští rok. „Opakovaně se stávalo, že byl ředitel hodnocen po uplynulém období, aniž by věděl, co se bude hodnotit, což jsme považovali za neslušné. Kritéria jsou označena váhou a jedná se o ekonomické ukazatele, vstřícnost ke zdravotnickým zařízením a komfort pro pacienty, samozřejmě za dodržování daného rozpočtu. Měla by tam být i příjemná personální politika,“ shrnuje předsedkyně Adámková.

K 31. říjnu měla VZP konečný zůstatek na běžném účtu ve výši 7,7 miliardy, rezervní fond byl naplněn do výše 15 miliard. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až říjen je 6,2 miliardy. Podle plánu se přitom čekalo, že výsledek dosáhne 0,9 miliardy, současný stav ale směřuje k tomu, že by na běžném účtu mělo být v závěru roku 4,9 miliardy. Příjmy na konci října tvořily 84,3 procenta plánu, výdaje dosáhly 81,4 procenta.

Dobře si vede také dceřiná PVZP. Ta za první tři čtvrtletí dosáhla výsledku 620 milionů, což je o 143 milionů lepší výsledek než v minulém roce. „Je to z důvodu rozšíření portfolií. S PVZP jsme tedy velmi spokojeni,“ dodává místopředseda správní rady Jiří Běhounek.

-mk-