Během příštích pěti let klesne celosvětová oslí populace na polovinu. Důvodem je poptávka „tradiční čínské medicíny“ po jejich kůžích, z nichž se vyrábí „zázračný přípravek“, který má léčit celou řadu zdravotních problémů od nachlazení po nespavost. Ačkoliv stejně jako u dalších údajných léků „tradiční čínské medicíny“ obsahujících živočišné složky chybí spolehlivé důkazy o jejich účinnosti, zbytečně kvůli nim umírají zvířata, včetně ohrožených druhů, jako jsou levharti nebo luskouni.
Pokud se nepodaří zastavit prakticky neregulovaný obchod s oslími kůžemi, v některých místech světa budou osli zcela vyhubeni, varuje zpráva nezisková organizace The Donkey Sanctuary, která se věnuje ochraně oslů. Tato zvířata jsou ve velkém v mnoha zemích vybíjena kvůli využívání jejich kůží v „tradiční čínské medicíně“. Přímo v Číně od roku 1992 klesl počet oslu o 76 %, a tak, jak upozorňuje americká zpravodajská televizní stanice CNN, tamní průmysl se tak musel orientovat na další státy, zejména v Africe, Jižní Americe a Asii. Od roku 2007 tak v Brazílii klesla populace oslů o 28 %, v Botswaně o 37 % a v Kyrgyzstánu dokonce o 53 %. To vše kvůli výrobě „zázračného přípravku“ ejiao, který má řešit celou řadu zdravotních problémů, včetně akné, anémie nespavosti či neplodnosti a oslabeného libida.
Zpráva organizace The Donkey Sanctuary popisuje, že přímo v Číně není dostatek oslů pro produkci tohoto oblíbeného preparátu, jehož cena roste spolu s jeho oblibou u spotřebitelů. Ročně se zde spotřebuje na výrobu přípravku ejiao 4,8 milionu oslích kůží, které se vaří a získává se z nich želatina. Ta se následně zpracuje do hmoty, jenž se prodává například v podobě tabulek či tyčinek. V Číně se navíc jedná o oblíbený dárek. Podle agentury Reuters v roce 2000 stál jeden kilogram této údajně léčivé hmoty zhruba 30 amerických dolarů, dnes je to už více než 780 dolarů. To vše zvyšuje tlak na to, aby bylo zabito a následně zpracováno co nejvíce oslů, a to bez ohledu na to, zda je se zvířaty zacházeno eticky a nejsou během života týrána. Paradoxně je smrt milionů oslů zcela zbytečná. Želatinu získanou z jejich kůží lze snadno nahradit želatinou z získanou z jiných hospodářských zvířat, například při zpracování hovězího nebo vepřového masa.
Navíc obrovská poptávka po oslích kůží negativně ovlivňuje i životy nepříliš bohatých obyvatel zemí třetího světa, kde jsou osli chováni na export. Dříve běžné hospodářské zvíře se pro ně stává cenově nedostupné. Negativní dopady „tradiční čínské medicíny“ na své životy pociťuje 500 milionů lidí v nejchudších zemí světa. The Donkey Sanctuary uvádí, že například v Egyptě, který jedním z významných dodavatelů oslích kůží pro Čínu, vzrostla cena jednoho osla ze 17 na 170 britských liber.
Týrání oslů i zabíjení mimo jatka
Zpráva The Donkey Sanctuary upozorňuje na to, že chov oslů běžně probíhá ve velmi špatných podmínkách. Britský deník The Guardian uvádí, že devět afrických zemí (Botswana, Burkina Faso, Mali, Niger, Nigérie, Senegal, Tanzánie a Uganda) zakázalo export oslích kůží do zahraničí. Některé státy pak zavřely oslí farmy, které měly čínské vlastníky. Prakticky to ale znamenalo, že se tento obchod stáhl do ilegality, avšak neskončil. „Stále se setkáváme s nezákonným vývozem ze všech zemí, které se postavily proti exportu oslích kůží,“ přibližuje situaci Alex Mayers, projektový ředitel The Donkey Sanctuary. Podle něj neexistuje způsob, jak nasytit současnou poptávku po oslích kůží. Nijak neobvyklé nejsou ani krádeže oslů. Zvířata jsou pak zabíjena kdekoliv.
Příliš dobré nejsou ani podmínky na farmách, kde jsou osli chováni. Podle monitorovací zprávy často lidé, kteří chovají osly pro produkci kůží, nemají potřebné znalosti, jak se o zvířata starat a nezachází s nimi dobře. Kopou je, bijí nebo pro manipulaci s nimi používají tyče a hole. U zvířat se tak objevují rány, které se špatně hojí, a trpí i dalšími zdravotními problémy. Zhruba 20 % oslů pak umírá během přepravy. „Vzhledem k velké poptávce se obchoduje také s těhotnými klisnami, malými hříbaty, tak i s nemocnými a zraněnými zvířaty,“ popisuje CNN. To také znamená, že obchod se živými zvířaty i jejich kůžemi přináší nemalá zdravotní rizika, kdy dochází k šíření infekčních chorob, včetně tetanu. „Jedná se o nesmírné a nepřijatelné utrpení,“ konstatuje Mike Baker, generální ředitel organizace. „Toto utrpení se neomezuje jen na zvířata, ale také ohrožuje živobytí mnoha milionů lidí,“ dodává. Například v Keni bylo během podle Kenya Agriculture and Livestock Research Organization během posledních tří let zabito 300 tisíc oslů, tedy 15 % z tamní oslí populace. „Víme, že lidé trpí, protože jim byli ukradeni jejich osli, a stále méně zvířat je v prodeji, protože je vykupují překupníci,“ uvedl pro agenturu Reuters Obadiah Njagi, zástupce keňské veterinární zprávy. Kvůli nekontrolovanému obchodu s osly tak řada místních lidí přichází o svá zvířata, která jsou pro ně základním dopravním prostředkem a zároveň nezbytnou podmínkou pro získání obživy. „Pronajímal jsem své osly lidem, kteří se živili stěhováním nebo dopravou vody, byl to příjemný život. Když mi je ukradl, neměl jsem peníze. Musel jsem své děti vzít z internátní školy a dokonce někdy nemáme, co jíst. Moje žena to nezvládla a odešla ode mě,“ svěřil se agentuře Reuters Maina, někdejší majitel oslů, žijící v keňském městě Naivasha.
Mohlo by vás zajímat
Zabíjení zvířat kvůli „zázračným přípravkům“ je zbytečné
Osli bohužel nejsou jediná zvířata, která zbytečně umírají kvůli „tradiční čínské medicíně“. Podle prestižního vědeckého žurnálu Nature se právě „tradiční čínská medicína“ podílí na tom, že se na pokraj vyhynutí dostali nosorožci, tygři, luskouni a někteří mořští koníci. „Tato situace je o to znepokojivější, že existuje jen velmi málo důkazů, že přípravky vyrobené z těchto živočichů skutečně přináší slibované důkazy. „Tradiční čínská medicína“ je postavena na nepodložených teoriích o meridiánech a tči. Většina lékařů a výzkumných pracovníků ze Západu nahlíží na praktiky „tradiční čínské medicíny“ se skepticismem. Neexistuje žádný spolehlivý důkaz, že většina praktik „tradiční čínské medicíny“ skutečně funguje, a naopak se ukazuje, že některé z nich škodí,“ upozorňuje Nature. Podle něj sama čínská vláda vysílá rozporuplné signály, kdy sice navenek tvrdí, že podporuje medicínu postavenou na důkazech, ale na druhé straně například snížila dovozní daň na oslí kůže z 5 na 2 %, aby zajistila dostatečné dodávky pro výrobu oblíbeného preparátu.
Na pověry o údajně léčivých účincích tak doplácí další zvířata. Podle deníku The Guardian se v jihoamerických zemích jako Peru, Surinam, Bolívie a Brazílie, zabíjí vzácní jaguáři s cílem získat jejich zuby a kosti právě pro zpracování v rámci praktik „tradiční čínské medicíny“. Silně ohrožení jsou také luskouni žijící v Pákistánu, jejichž maso a šupiny končí v Číně. Podle údajů World Wildlife Fund během let 2013 až 2018 poklesla zdejší populace luskounů o 80 %. „Pytláci nemilosrdně zabíjí luskouny, zejména po přílivu čínských investorů, kteří přišli v rámci projektu Pákistánsko-čínského obchodního koridoru,“ popsal německé zpravodajské televizi Deutsche Welle Riaz Hussian, pákistánský ochránce luskounů.
Zabíjet zvířata pro „tradiční čínskou medicínu“ je tak kruté a zcela zbytečné. „Používání živočišných produktů pro léčebné účely je neopodstatněné vzhledem k nekončícímu vědeckému pokroku, kterého lidstvo dosahuje. Zjednodušeně řečeno prakticky všechny účinné látky z živočichů a rostlin jsme schopni vyrobit ve zkumavce. Zabíjení živočichů, kteří jsou často kriticky ohrožení, se tak děje pouze kvůli poptávce po magii ze strany magicky smýšlejících lidí. Existuje jen jediná výjimka, kde je na místě lidi neodsuzovat za stále přetrvávající víru v léčebné účinky živočišných produktů. Jedná se o různé kmeny v zapadlých koutech světa a místa, kde naprosto chybí alespoň základní zdravotní péče. Tato přetrvávající realita je naopak ve 21. století velkou výzvou pro to, aby se nám podařilo zajistit základní zdravotní péči všem lidem. Čím dostupnější bude zdravotní péče a kvalitnější osvěta v problematice, tím méně zvířat bude zbytečně zabíjeno pro pseudovědecké účely,“ shrnuje Aneta Pierzyna, veterinární lékařka a současně členka Českého klubu skeptiků Sisyfos.
Ludmila Hamplová
