Německý ministr zdravotnictví navrhuje zpřísnit tresty za útoky na záchranáře

„Počet útoků na lékaře a pracovníky zdravotnické záchranné služby se ve velmi krátké době zvýšil o více než polovinu,“ řekl agentuře DPA spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU). „Už tomu nechceme dále přihlížet, a proto chceme zpřísnit tresty za napadení zdravotnického personálu,“ dodal. Podle Spahna musí být útočníkům jasné, že zdravotníci požívají zvláštní ochrany celé společnosti.

Spahnovu iniciativu podporuje podle portálu Pharmazeutische-zeitung.de také spolková ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová (SPD). „Tyto skutečnosti jsou také proto součástí srovnávacího dokumentu pro boj proti pravicovému extremismu a zločinům z nenávisti. V blízké budoucnosti předložíme návrh, jak hodláme v tomto ohledu změnit trestní zákoník,“ uvedla Lambrechtová.

Spahn má podporu lékařů

Spolkový ministr zdravotnictví zdůraznil, že lékaři pohotovostních služeb, zdravotní sestry a jejich pomocníci jsou obzvláště ohroženi. Pacienti či osoby, které je doprovázejí nebo jsou jinak účastny úrazu, nehody a podobně, jsou vystresovaní, často také agresivní, nebo dokonce pod vlivem návykových látek.

„Bohužel se to (násilí, pozn. red.) děje nejen v sanitce, ale také na pohotovostních odděleních zdravotnických zařízení. Výjimkou nejsou ani útoky při poskytování rychlé pomoci v místě bydliště pacienta,“ řekl také Spahn. Odkázal se při tom na statistiku, ze které vyplývá, že až tři čtvrtiny nemocnic tvrdí, že k útokům někdy došlo na jejich půdě. „To je nepřijatelné,“ řekl šéf zdravotnického rezortu ve Spolkové republice.

Jak vysoké by tresty měly být, není zatím jasné. Nicméně v kuloárech se hovoří o tom, že by měly být přísnější než u násilných činů spáchaných na „běžných občanech“. Přitom už před dvěma lety spolkový parlament přísnější ochranu nejen zdravotnických záchranářů, ale i hasičů či policistů schválil. Za současných podmínek útočníkovi hrozí trest odnětí svobody na tři měsíce až pět let.

Mohlo by vás zajímat

Na úrovni terorismu či genocidy? Itálie označila náhradní mateřství za „univerzální zločin“

Podle koaličních politiků jsou však takové tresty zjevně nedostatečné. „Kdo pomáhá pacientům, má právo na maximální zákonnou ochranu,“ řekl například portálu Ärztezeitung.de Alexander Krauss, další politik CDU, který se zaměřuje na oblast zdravotnictví. Iniciativu zmíněných členů spolkového kabinetu podporuje také Dirk Heinrich, šéf nezávislého lékařského svazu NAV-Virchow-Bund. „Každý den dojde nejméně k pětasedmdesáti případům fyzického násilí vůči lékařům či jejich týmům. Je proto naléhavě nutné tresty zpřísnit,“ řekl.

Přísnější tresty nejsou samospasitelné

Ne každý ale toto nadšení sdílí. Například šéfka zdravotnického výboru Spolkového sněmu Kirsten Kappert-Gontherová (Zelení) si myslí, že zpřísnění trestního zákoníku je až tou poslední možností. „Rozhodně to není všelék,“ uvedla pro Ärztezeitung.de. Podle ní by se měl spolkový ministr zdravotnictví soustředit na reformu pohotovostní péče tak, aby poskytnutí rychlé pomoci přišlo rychle a přesně, čímž by se snížil stres při zásahu a tím i pravděpodobnost agresivního chování pacientů. „To vyžaduje integrovaná pohotovostní centra v rámci klinik,“ dodala Kappert-Gontherová.

Faktem nicméně zůstává, že podle studie Univerzity aplikovaných věd ve Fuldě z loňského roku počet násilných útoků skutečně v posledních letech dramaticky stoupl. V roce 2013 se jich vůči lékařům a pečovatelům událo 435, zatímco v roce 2017 jich bylo již 692. Vůči zdravotním sestrám bylo vedeno 1725 útoků v roce 2013 a o čtyři roky později už bezmála 2,5 tisíce. To představuje nárůst o šedesát, respektive čtyřicet procent.

Nejčastějšími spouštěči tohoto násilí jsou alkohol, drogy a čekací doby, jak uvedl Wolfgang van den Bergh, šéfredaktor portálu Ärztezeitung.de. Rovněž on si proto není zcela jist, zda přísnější tresty dokáží tento problém řešit.

Petr Musil