Europoslanci po dlouhé debatě nakonec i přes výhrady podpořili novou Evropskou komisi ve složení, které navrhla její šéfka Ursula von der Leyenová. Tým patnácti komisařů a jedenácti komisařek, včetně české místopředsedkyně Komise Věry Jourové a komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové, začne pracovat již v neděli 1. prosince, o měsíc později, než se původně předpokládalo. Europoslanci ODS a Pirátů Komisi nepodpořili stejně jako komunistka Kateřina Konečná.
Europoslanci novou Komisi schválili většinou 461 hlasů (157 proti, 89 se zdrželo), což je nakonec ještě více než v případě stávající Komise Jeana-Clauda Junckera (ta získala většinu 424 hlasů). Von der Leyenovou podpořily dvě největší frakce lidovců a sociálních demokratů. Frakce zelených se nakonec hlasování zdržela, a to i přes pozornost a úsilí, které von der Leyenová hodlá věnovat ochraně klimatu a otázkám životního prostředí v rámci očekávaného „Zeleného údělu“. Podle Zelených je však ve svých cílech ještě málo ambiciózní, protože chybí hlubší reforma politiky zemědělství a mezinárodního obchodu, bez níž „zůstane jakákoli klimatická agenda na poloviční cestě“, jak prohlásila jejich místopředsedkyně Franziska Kellerová. Zelení nicméně do budoucna přislíbili von der Leyenové „konstruktivní spolupráci“.
Pracuj pro věc, protože je správná
„Přesně před 30 lety, 27. listopadu, odbila dvanáctá hodina.“ První věta parlamentního projevu nové předsedkyně a vůbec první ženy v čele Evropské komise Ursuly von der Leyenové zavedla europoslance do Československa, kdy „se lidé z Prahy a Bratislavy uprostřed sametové revoluce během historické dvouhodinové stávky zapojili krásným a mírumilovným způsobem do nové vlny svobody, odvahy a jednoty.“ Tyto dvě hodiny jsou pro von der Leyenovou středobodem toho, co pro ni EU znamená. A nejen to, nová šéfka Komise chce vykročit do dalších pěti let s citátem Václava Havla: „Pracuj pro věc, protože je správná, a ne jen proto, že má šanci na úspěch“. A tak bude podle ní nová Evropská komise také fungovat.
Ve svém projevu předneseném v angličtině, němčině a francouzštině von der Leyenová nepřekvapila. Její plány a očekávání se v principu výrazně neodlišují od toho, jak je Evropskému parlamentu představila již v červenci. Evropa pro ni představuje ve stávajícím nestabilním světě pozitivní mírovou sílu, která má moc něco změnit: „Posláním Evropy je tvořit lepší světový řád,“ uvedla. Nová šéfka Komise se chce během následujících pěti let věnovat dalšímu technologickému rozvoji Evropské unie, digitalizaci, výzkumu a vzdělávání, chce posílit ekonomickou i finanční spolupráci a také partnerství s ostatními zeměmi. Nechce uzavírat Evropu migraci, ale bude usilovat o novou definici pravidel udělování azylu: „Potřebujeme systém, který nám umožní udržet uvnitř Schengenu hranice otevřené. Proto musí být vnější hranice pevná a bezpečná.“ Ale především chce prosadit svůj již zmíněný „Green Deal“ zahrnující maximální snižování emisí skleníkových plynů, nulové znečištění životního prostředí nebo organické zemědělství produkující zdravé potraviny. „To je naše nová strategie růstu,“ uvedla.
Evropa by se podle von der Leyenové měla v následujících letech také stát lídrem v boji proti rakovině. Ambiciózní plán má představit počátkem příštího roku nová komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. „Ta je tou správnou osobou, která zajistí, aby Evropský plán pro boj proti rakovině pomohl zmírnit utrpení, které tato nemoc způsobuje,“ dodala.
Mohlo by vás zajímat
Celý projev nové předsedkyně Evropské komise si můžete přečíst zde.
Nebylo to jednoduché
Evropská komise v novém složení začne pracovat od 1. prosince, tedy o měsíc později, než se původně počítalo. Jako novou, a vůbec první, šéfku Komise schválili europoslanci Ursulu von der Leyenovou již počátkem července, i když poměrně těsně. O měsíc později pak von der Leyenová předložila europoslancům návrh na nové komisaře a komisařky, kteří během října postupně procházeli „grilováním“ příslušných parlamentních výborů, včetně české zástupkyně a budoucí místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové.
A právě během slyšení kandidátů v parlamentních výborech se naplno projevila skutečnost, že von der Leyenová nemá podporu europoslanců jistou a že Evropský parlament v novém složení pro ni bude sebevědomým a také trochu nepředvídatelným protihráčem. Říjnovým grilováním ve výborech neprošli hned tři kandidáti z Rumunska, Maďarska a Francie (v tomto počtu se to stalo vůbec poprvé), další museli předstoupit na „opravné“ druhé slyšení (například polský kandidát na komisaře pro zemědělství Janusz Woiciechowski).
Hledání tří nových náhradních kandidátů bylo poměrně napínavé. V případě rumunského kandidáta na komisaře pro dopravu musela von der Leyenová v důsledku předčasného pádu rumunské vlády dokonce čekat na výsledek parlamentních voleb a vznik vlády nové, která jí posléze zaslala nové jméno (stala se jím Adina-Ioana Văleanová).
Původní maďarský kandidát neprošel kvůli neobjasněným finančním záležitostem ze své minulosti, jeho nástupce a dlouholetý kariérní diplomat Olivér Várhelyi zase s ohledem na své portfolio spojené s rozšiřováním EU vyvolával obavy, že zůstane pod vlivem svého proruského premiéra Viktora Orbána. Várhelyi musel proto ještě po svém slyšení dodatečně písemně potvrdit, že se distancuje od politiky svého premiéra a jakýchkoli závazků vůči němu (což nebránilo Viktoru Orbánovi následně doma prohlásit, že Varhelyi je skvělý maďarský patriot a jeho schválení je největším maďarským diplomatickým úspěchem za posledních deset let).
Asi nejzajímavějším případem je neschválení první francouzské kandidátky Sylvie Goulardové, dlouholeté politické souputnice prezidenta Emanuela Macrona. Ta měla získat poměrně široké portfolio zahrnující průmysl, vnitřní trh, obranu a vesmír. Osudnou se jí však stala její minulost, kdy rezignovala z funkce ministryně obrany kvůli nelegálnímu zaměstnávání jednoho z asistentů, a dále se poslancům nelíbily vysoké odměny, které jako poslankyně Evropského parlamentu měsíčně dostávala od jednoho amerického think tanku. Jejími hlavními kritiky pak byla především lidovecká frakce, což vedlo ke spekulacím, že se chtěli pomstít Macronovi za to, že v červenci nepodpořil jejich kandidáta Manfreda Webera na šéfa Komise. Nástupce Goulardové exministr financí Thierry Breton posléze prošel slyšením poměrně hladce, musel však přesvědčit europoslance o tom, že jako komisař nebude rozhodovat ve prospěch své bývalé technologické firmy Atos, z jejíhož vedení odešel těsně před svou nominací.
Z tohoto pohledu prošla česká kandidátka Věra Jourová (ANO) grilováním europoslanců i přes svého z pohledů orgánů EU poněkud problematického šéfa velmi hladce.
O tři muže více
Výsledné složení Evropské komise nakonec zcela neodpovídá původním představám von der Leyenové ani europoslanců. Zamítnutí tří kandidátů rozhodilo avizovanou a těžce hledanou rovnováhu mezi muži i ženami (von der Leyenová chtěla vytvořit vůbec první komisi se stejným zastoupením žen a mužů, teď je složena v poměru 15:12 ve prospěch mužů) a také rovnováhu politickou. Jedna z největších europarlamentních frakcí sociální demokraté totiž poněkud nelibě nesou, že von der Leyenová, sama nominantka lidovců, si za jednoho ze svých tří výkonných místopředsedů zvolila – vedle sociálního demokrata Holanďana Franse Timmermanse a dánské liberálky Margrethe Vestager – dalšího lidovce Lotyše Valdise Dombrovskise.
V souvislosti s dalším odložení brexitu k 31. lednu von der Leyenová také ještě požádala britského premiéra Borise Johnsona, aby navrhl komisaře i za Velkou Británii. To však Johnson odmítl udělat a Evropská komise proto před týdnem zahájila řízení o porušení práva EU. Nicméně neuposlechnutí výzvy z Bruselu nástup nové Komise neodloží, což před několika dny potvrdily i členské státy EU.
ODS ani Piráti novou Komisi nepodpořili
Z českých europoslanců nepodpořili novou Komisi poslanci ODS. „Její program považujeme za špatný a vzdálený od potřeb a zájmů občanů členských zemí,“ uvedla ODS v tiskové zprávě. „Nabízí pouze další harmonizaci, unifikaci a integraci. Příkladem jsou snahy oživovat systém celoevropských voleb do Evropského parlamentu, jejichž první pokus v podobě spitzenkandidátů selhal. Výsledkem bude jen další vzdalování evropských elit od občanů,“ uvedl Jan Zahradil, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu. A Vondra k tomu dodal: „V zápalu boje s klimatem se přihlásila k cílům, které jsou nereálné a budou drahé. Nemá vůbec představu, kolik to bude stát a kdo to zaplatí. Když se ostatní svět nepřidá, nemá ani šanci dosáhnout slibovaných efektů.“
Pro Komisi nehlasovali ani Piráti, kteří patří do již zmíněné frakce Zelených. Nesouhlasí zejména s programem, který je podle nich často v přímém rozporu se zásadami svobodného internetu a dodržování základních lidských práv a svobod jako je právo na soukromí. „Ursula von der Leyen obhajuje upload filtry a i v tak jednoduché věci jako slib, že nebude prohlubovat zasahování do soukromí evropských občanů, nedokázala přijmout jasné stanovisko,“ uvedl vedoucí Pirátské delegace Marcel Kolaja.
„Vše při starém. Novou Evropskou komisi lze od té poslední rozeznat stěží. Ráda se nechám činy přesvědčit o opaku, ale mnoho důvěry v Komisi a její hlavní představitele nevkládám,“ napsala na svém Twitteru europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která novou Komisi také nepodpořila.
Pro nový tým Ursuly von der Leyenové naopak hlasovali europoslanci ANO, TOP09/STAN a KDU-ČSL. „Vítám přesvědčivou většinu pro Evropskou komisi s předsedkyní von der Leyenovou 461 hlasů, jíž jsem rovněž podpořil. Není to ale bianco šek. Před novou Komisí stojí obrovské výzvy – klimatické, sociální spravedlnosti i efektivnější distribuce evropských zdrojů…,“ napsal na svém Twitteru Stanislav Polčák (STAN).
Helena Sedláčková
