Země visegrádské čtyřky – Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mohly společně vyjednávat s farmaceutickými firmami o cenách léků na vzácná onemocnění. Uvedl to včera na tiskové konferenci po setkání ministrů zdravotnictví států V4 a zástupců Světové zdravotnické organizace (WHO) v Praze.
„Podle mého názoru je V4 čím dál důležitější seskupení zemí, které řeší často podobné problémy. Ve zdravotnictví to platí dvojnásob,“ uvedl ministr Vojtěch. V lékové politice by podle něj země mohly být silnějším partnerem velkým hráčům, kterými jsou farmaceutické firmy. Podobně vyjednávají s výrobci léků například země Beneluxu spolu s Rakouskem a Irskem v rámci iniciativy BeneluxA. „Společně tvoříme poměrně velký trh,“ dodal ministr.
Podle jeho kolegyně slovenské ministryně zdravotnictví Andrey Kalavské se musí nyní ministři doma podívat na své právní systémy a najít průniky se svými partnery tak, aby dokázali společně léky nakupovat.
Ministři tak navazují na již započatou spolupráci v rámci V4 iniciovanou v roce 2017 polským předsednictvím, které se zaměřilo na oblast spravedlivých a dostupných cen léků a hledalo řešení v podobě společného vyjednávání o cenách. To vyústilo ve formulaci Memoranda o porozumění ke spolupráci zemí V4 a také Litvy, které podepsal také ministr Vojtěch letos v květnu ve Varšavě.
Velkým problémem ve všech zemích V4 jsou dále výpadky v dostupnosti nenahraditelných léků. V souvislosti s aktuálně předloženou novelou o léčivech, která zavádí emergentní systém v České republice, Vojtěch otevřeně přiznal inspiraci slovenskou úpravou platnou od roku 2017. Ta podle Kalavské problém s reexporty na Slovensku vyřešila. „Nová legislativa platí dva roky, dostupnost léků se zvýšila a problém s reexportem se podařilo minimalizovat,“ řekla Kalavská. „Pokud v současné době není lék dostupný, je to kvůli výpadku ve výrobě nebo kvůli procesním chybám,“ dodala. Systém se od ledna rozšíří i na nemocniční lékárny a doplní o omezení možnosti přeprodeje mezi lékárnami na nejvýše pět balení. Fungování emergentního systému analyzuje podle náměstka polského ministra zdravotnictví Macieje Miłkowského i Polsko, které zvažuje jeho zavedení.
Naopak v Česku se Slovensko chce podle Kalavské inspirovat v oblasti personálního zajištění, a to záměrem více dotovat rezidenční místa pro zdravotnické pracovníky v méně atraktivních regionech, kdy tito dostanou více peněz výměnou za závazek zůstat v oblasti několik dalších let. V Česku by mělo jít například o Ústecký nebo Karlovarský kraj, podle Vojtěcha se zvažuje závazek na čtyři nebo pět let. Podobně by bylo podle něj možné stipendiem při studiu motivovat i sestry, které se zavážou konkrétní nemocnici.
Mohlo by vás zajímat
Odchody lékařů a sester do zahraničí nebo v případě sester mimo zdravotnictví řeší ve všech čtyřech státech. „Problém všech zemí je podobný vzhledem k výrazně vyšším mzdám v zemích na západ od nás. U nás zdravotníci získávají vzdělání a potom odjíždějí na Západ,“ řekl Miłkowski. A nejde jen o lékaře a sestry, ale například i o fyzioterapeuty či farmaceuty. Ve všech zemích V4 proto podle něj v posledních letech odměny zdravotníků zásadním způsobem rostly. Podle Vojtěcha je také jednou z dalších možností, jak řešit nedostatek zdravotnických pracovníků, úprava délky vzdělávání, které by se u vybraných profesí mohla zkrátit tak, aby se zdravotníci dostávali co nejdříve do praxe.
Jednání ministrů zdravotnictví V4 se zúčastnila i regionální ředitelka pro Evropu WHO Piroska Östlinová. Ta ocenila možnost diskutovat s ministry na této regionální úrovni a skutečnost, že se tato spolupráce v posledních letech zintenzivňuje.
Ministři zemí V4 se v Praze během českého předsednictví sejdou ještě jednou, a to na na jaře příštího roku.
Visegrádská skupina vznikla v roce 1991 původně za účelem vzájemné podpory při společném úsilí o návrat do euroatlantických struktur. Funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních – od prezidentů a předsedů vlád až po expertní konzultace. Hlavním mottem programu aktuálního českého předsednictví ve V4 je „V4Reasonable Europe/V4 pro rozumnou Evropu“ (o prioritách českého předsednictví oblasti zdravotnictví si můžete přečíst zde). ČR převzala v červnu předsednictví od Slovenska, v červenci 2020 na něj naváže polské předsednictví.
-sed-
