Čím větší nesmysl, tím větší šance oslovit veřejnost a inkasovat peníze za své „zázračné“ služby. Šarlatánům na poli medicíny se dobře dařilo i v tomto končícím roce. Nabízeli homeopatika, tedy jen cukrové kuličky beze stopy potenciálně účinné látky, opět varovali před hrůzou očkování, vydělávali na rodičovském strachu a hlavně utvrzovali svět o tom, že oni na rozdíl od „vrahů v bílém plášti“ vědí, jak vyřešit libovolný zdravotní problém. Důsledky nemalé obliby všech možných alternativních diagnostických i léčebných metod a „zaručených“ spikleneckých teorií o zdraví a nemocech jsou ovšem často tragické.
Už několik let podrobně sledujeme, co se na poli esoteriky, pseudovědy a všemožného šarlatánství objeví. Navzdory našim bohatých zkušenostem, znovu a znovu zažíváme pocit překvapení nad tím, co dalšího lze ještě vymyslet a jak úspěšně balamutit veřejnost. Lidská hloupost, stejně jako vypočítavost podvodníků, kteří dokáží důvěřivým a mnohdy zoufalým lidem prodat cokoliv, jsou neomezené. My sami jsme prý zlí, nepřející a odmítáme respektovat „právo na svůj názor“, protože upozorňujeme na rizika spojená s tím, když lidé uvěří nesmyslům.
Jsme tu od toho, abychom hájili medicínu postavenou na důkazech, už jen proto, že nejrůznější iracionální teorie ovlivňují rozhodování veřejnosti o vlastním zdraví. Nejde „jen“ o odmítání očkování, s nímž se potýkají všechny bohaté a vyspělé země a v jehož důsledku se znovu vrací skoro zapomenuté infekce, ale i o to, že až příliš mnoho lidí dává v sázku své zdraví i zdraví svých blízkých, když odmítají účinnou léčbu. To vše mnohdy jen proto, že uvěřili nesprávným informacím, byť jsou přesvědčeni, že dělají jen to nejlepší možné. Jejich strachu pak umí využít různí šarlatáni, což se běžně děje i v Česku. Zde si pak výnosný byznys vybudovali odpůrci očkování, kteří nejprve znejistěné rodiče vystraší tím, co všechno špatného se po vakcinaci stane, aby následně „léčili“ dítě poškozené očkováním (více zde). Fake news, dezinformace a hoaxy se tak bohužel staly součástí medicínské praxe, a je s nimi nutné bojovat jak v jednotlivých ordinacích, tak na poli veřejného zdraví. Jen na okraj, třetina onkologických pacientů se „léčí alternativně“, mnohdy aniž by to sdělili svému lékaři, nebo pak ověřenou léčbu zcela opustí (více zde).
Odmítání očkování je nejen zdravotní, ale i politický problém
Odmítání očkování se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) oficiálně stalo jednou největších hrozeb, které lidstvo čelí. Ve 21. století tak řešíme nejen antimikrobiální rezistenci, hrozivou pandemii chřipky, která může znovu přijít, znečištění ovzduší nebo rostoucí počet osob trpících civilizačními chorobami, ale i nechuť očkovat, přesněji svévolné posouvání vakcinace navzdory odborným doporučením i její úplné odmítání. Dokonce 48 procent Evropanů věří nepravdivým informacím o očkování.
„Proočkovanost v Evropě klesá a infekční choroby jsou na vzestupu, což je rizikem pro veřejné zdraví a bezpečnost,“ citoval server Politico Jyrki Katainena, místopředsedu Evropské komise. Nejrůznější dezinformace o očkování jsou až příliš snadno dostupné a šíří se rychle díky sociálním sítím (psali jsme zde). Rostoucí strach z očkování se navíc stal tématem, kterého dokáží mistrně využít krajní pravice v mnoha evropských zemích a získat tak politické body. Právě v zemích, kde tato politická uskupení uspěla, profitovali i odpůrci očkování.
„Viděli jsme, jak se očkování stále častěji stává politickou otázkou nejen během voleb. Očkování využívají různá náboženská hnutí či jiní jedinci a jiné skupiny, které mají zájem o využití očkování pro vlastní finanční či politický zisk nebo pro budování vlastního jména a slávy,“ popsala britskému deníku The Guardian Lisa Menning, která pracuje pro kancelář WHO v Ženevě a zabývá se právě problematikou očkování. Stalo se tak v Itálii, Francii, v Polsku, na Ukrajině i na Slovensku.
Právě nedůvěra v očkování a v důsledku toho pokles proočkovanosti, s nímž se potýkají všechny bohaté země světa, je konkrétním příkladem toho, jak dezinformace ovlivňují svět medicíny. Například v USA žije 2,5 milionu dětí, které nejsou proti spalničkám chráněny očkováním. Ve Francii jich je 600 tisíc a Velké Británii je takových dětí 500 tisíc. Skutečnost, že dítě není (dostatečně) očkováno, pak znamená, že u něj reálně hrozí riziko, že onemocní, i když by mohlo být proti závažným infekcím a jejich komplikacím chráněno. Příkladem jsou dva případy tetanu u dětí. První byl šestiletý americký chlapec, který si poranil čelo při hře venku. Nebyl očkovaný a do rány se dostala infekce. Rodiče jej pouze ošetřili doma. O šest dní později byl letecky transportován na specializované pracoviště, kde strávil 8 týdnů. Náklady na jeho hospitalizaci byly vyčísleny na 811 929 dolarů, přičemž tato částka nezahrnuje náklady spojené s leteckým transportem dítětem a také dlouhodobou nezbytnou rehabilitaci.
Druhý případ je z Česka, kdy se malý neočkovaný chlapec nakazil poté, co si do nosu strčil zrezavělou baterii. Jednalo se o třetí výskyt tetanu u nás za posledních 18 let. Na druhé straně malý ostrovní stát Samoa dokázal uprostřed epidemie spalniček zasáhnout a zatknout hlavního místního odpůrce očkování. Je ale nutné dodat, že se tak stalo až poté, co v zemi na spalničky zemřelo několik desítek lidí, zejména malých dětí.
Spalničky měly být vymýceny, místo toho zabíjejí
Ani v tomto roce se bohužel nepodařilo dostat spalničky pod kontrolu. I když rok 2020 měl být podle původních plánů datem, kdy spalničky přestanou existovat a podaří se je vymýtit stejně jako pravé neštovice, v současnosti je tato myšlenka pouhou utopií, a naopak svět čelí obrovské epidemii této vysoce infekční a nebezpečné choroby. Zatímco v roce 2017 WHO odhadovala počet případů spalniček na 7 585 400 a počet úmrtí na 124 tisíc, v loňském roce už spalničkami onemocnělo 9 769 400 osob a podlehlo jim 142 300 lidí. Rok 2019 pak bude téměř jistě ještě horší. Podle údajů WHO už během prvních jedenácti měsíců letošního roku je celosvětově počet případů spalniček trojnásobně vyšší než za stejné období předchozího roku.
„Půda pro současnou epidemii spalniček byla připravena už před několika lety,“ prohlásila Henrietta Foreová, výkonná ředitelka UNICEF. „Virus spalniček si vždy najde neočkované děti. Pokud skutečně máme vážný zájem na zastavení šíření této nebezpečné, avšak preventabilní nemoci, musíme očkovat každé dítě v chudých i bohatých zemích,“ dodala.
Jedním z důvodů, proč rodiče odmítají očkování proti spalničkám je navíc nesmyslná teorie o tom, že se jedná o banální onemocnění. Spalničky ale ve skutečnosti zabíjí, a to i dnes a také ve vyspělých zemích světa.
Není očkovaný? Moc si na něj nezvykejte
Odpor k očkování se netýká jen lidí, ale bohužel už i zvířat. Letos na jaře The Federation of European Companion Animal Veterinary Associations (FECAVA) oznámila, že ve Velké Británii mezi populacemi psů a koček už přestává fungovat kolektivní imunita, protože jejich majitelé odmítají očkování. Důvodem je podle této odborné společnosti to, že se rozhodují na základě dezinformací o škodlivosti očkování. FECAVA se tak obává, že se ve Velké Británie budou znovu objevovat epidemie například smrtelného parvoviru. Konkrétně pak 25 procent psů, vyjádřeno čísly 2,2 milionů zvířat, v zemi není řádně očkováno. Pro srovnání: v roce 2011 nebylo dostatečně očkováno 20 procent psí populace. Řádné očkování nedostala také třetina koček ve Velké Británii. „Rostoucí menšina majitelů domácích zvířat je podezřívavá vůči očkování a je to podobné hnutí, které jsme již viděli mezi rodiči,“ popsal pro deník The Telegraph Wolfgang Dohne, prezident FECAVA.
Případy, kdy se majitelé psů, koček a dalších mazlíčků obávají očkování a proto tento preventivní zásah odmítají, se objevují i v Česku. Ve své ordinaci na Praze 10 se s nimi setkává také veterinární lékařka Martina Načeradská. Podle ní je velmi důležité s těmito lidmi komunikovat a vysvětlovat jim možné závažné důsledky jejich rozhodnutí. „Na jedné zahraniční konferenci jsem narazila obrázek, na kterém majitel držel malé štěně a ptal se veterináře, co může pro svého psa udělat, když ale nechce, aby byl očkovaný. Veterinář mu odpovídá „do not get attached so much“, tedy moc se na něj nezvykejte. Neočkovaný pes skutečně může velmi snadno uhynout na jednu z velmi ošklivých chorob, proti kterým se již roky očkuje,“ upozorňuje veterinární lékařka s tím, že i ve zvířecí populaci se tak můžeme dočkat do stavu, kdy se v plné síle vrátí infekce, které se u nás prakticky nevyskytují.
Jantarové korálky nepomáhají, ale mohou dítě zabít
Bludy neohrožují děti jen v oblasti očkování. Osmnáctiměsíční batole zemřelo, protože se uškrtilo na jantarovém náhrdelníku, který mu navlékli jeho rodiče. Před používáním těchto korálků, které jsou nabízené jako „pomoc při prořezání zoubků“ nebo „ochrana proti uřknutí“ varuje americký úřad Food and Drug Administration. Podle něj neexistují žádné spolehlivé důkazy, které by potvrzovaly slibované účinky těchto šperků. Naopak jejich nošení může vést k uškrcení nebo udušení dítěte, případně ke vzniku infekce nebo poranění úst. Přesto jsou tyto šperky běžně prodávány také v Česku. K rizikům spojeným s používáním jantarových korálků patří podle FDA udušení, uškrcení, poranění úst a také infekce.
„K úmrtí dítěte může dojít, pokud se šperk rozbije a malý korálek se dostane do úst a dýchacích cest. K uškrcení může dojít, pokud je náhrdelník příliš pevně navlečen na krku, anebo se náhrdelník zachytí o další předmět, například o postýlku,“ shrnuje reálná rizika používání korálku FDA. Tento úřad mimo jiné eviduje případ úmrtí osmnáctiměsíčního batolete, které zemřelo, protože se na náhrdelníku uškrtilo během spánku. Další sedmiměsíční kojenec musel být přijat na urgentním příjmu nemocnice, protože jeden korálek z náhrdelníku vdechl, i když byl v té době pod dohledem rodičů.
Eshopy, které korálky u nás prodávají, ale odmítají jakoukoliv zodpovědnost. Například obchod Jantarovekoralky.com uvádí pouze poněkud vágní sdělení, podle kterého nemůže nijak garantovat slibovaný efekt: „Veškeré účinky jantaru jsou ovšem silně individuální. Zpravidla platí, že pokud se někdo léčí jemnými prostředky už dlouhou dobu (bylinkami, přírodní medicínou, homeopatií), jantar na jeho zdraví působí výrazně až převratně. Pokud je někdo zvyklý užívat chemické léky, dočká se jen mírných nebo žádných účinků. Berte prosím na vědomí, že jantar není oficiálně uznaný léčivý prostředek (lék).“
Medicína, ne náboženství
Hned několikrát v tomto roce zasahovala náboženská hnutí do podoby medicíny, a co hůř, objevily se snahy změnit zákony tak, aby byly „morálně správně“ bez ohledu na poznání vědy. V americkém státě Ohio hledají cesty, jak ještě více zpřísnit interrupční zákon, který už nyní zakazuje provedení interrupce po 6. týdnu těhotenství. Podle návrhu zákona by lékaři měli povinnost provést „všechny možné kroky k zachování života nenarozeného dítěte“, a to včetně „pokusu o reimplantaci mimoděložního těhotenství do dělohy ženy“. Fakticky by tak lékaři měli mít povinnost pokusit se „zachránit“ mimoděložní těhotenství. Z pohledu zákonodárců a zákonodárkyň tak každý zdravotník, který se bude podílet na provedení interrupce, „bude podléhat již existujícím zákonům o vraždě“. Medicínsky jde ale o nesmysl.
„Neexistuje žádný postup pro reimplantaci mimoděložního těhotenství,“ popsal deníku The Guardian Chris Zahn, víceprezident American College of Obstetricians and Gynaecologists. „Není možné přesunout mimoděložní těhotenství z vejcovodu nebo z jiného místa a implantovat jej do dělohy. Reimplantace není fyziologicky možná. Ženy s mimoděložním těhotenstvím jsou ohrožené silným krvácením a smrtí. Léčba mimoděložního těhotenství (pozn. redakce – zpravidla odstranění vejcovodu, kde se nachází embryo) může znamenat záchranu života matky,“ dodal.
Sousední Slovensko také zažívá emotivní diskusi o zpřísnění interrupčního zákona. Součástí návrhu je povinnost pro lékaře zajistit poslech tlukotu srdce embrya a předat obrazový záznam z ultrazvukového vyšetření, pokud žena požádá o interrupci. Fakticky to ale znamená ohrožení vývoje embrya, protože použití dopplerovského pulzního ultrazvuku v časné fázi těhotenství je na hranici bezpečnosti a odporuje mezinárodním doporučením. Právě toto ve slovenských médiích popsal docent Jozef Záhumenský, přednosta II. Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Bratislava. Ultra-konzervativní Aliancia za rodinu proto požadovala jeho odvolání z funkce s tím, že „manipuluje veřejnost“ a „jedná neeticky“. Tato organizace se dlouhodobě snaží o úplný zákaz interrupcí v zemi. Za předního slovenského gynekologa a porodníka se postavilo vedení nemocnice, lékařská fakulta i tamní odborná společnost. Podle rakouského gynekologa a předního evropského odborníka na problematiku interrupcí Christiana Fialy je nátlak na jeho kolegu nepřijatelný a návrh zákona přináší jen „citové vydírání žen“.
„V žádné evropské zemi neplatí zákon, který by gynekologům dával povinnost provést vyšetření, které zajistí, že žena uslyší tlukot srdce embrya. Většina zemí naopak svou legislativu spíše liberalizuje a také umožňuje úhradu interrupce z veřejného pojištění,“ dodává.
Ještě dál jdou v sousedním Polsku. Nejenže zde vláda platí „katolický program léčby neplodnosti“, přesněji „program na podporu přirozené plodnosti“, ale současně odmítá financovat léčbu pomocí asistované reprodukce. „Je třeba zdůraznit, že zbytečné odložení zahájení léčby v souladu s medicínou postavenou na důkazech může mimo jiné vést ke snížení ovariální rezervy a za určitých situací ke ztrátě šance na dítě,“ varuje společné prohlášení dvou odborných polských společností, Polské společnosti gynekologů a porodníků a Polské společnosti pro embryologii a reprodukční medicínu. Jednoduše řečeno, pokud se neplodná dvojice spolehne na to, že bude „léčena“ tímto způsobem, riskuje, že promešká čas, kdy mohly být úspěšně použity některé z metod asistované reprodukce. Navíc v zemi zcela vážně řeší, zda nezakázat „propagaci sexuálního styku nezletilých“ (tedy sexuální výchovy) a nepotrestat ji až třemi roky vězení, cílem je prý bránit propagaci „homosexualismu a pedofilie“.
Naopak zde podporují „zlepšení reprodukčního zdraví mladých lidí“, které ale se sexuální výchovou nemá mnoho společného. Předmanželský sex má prý vést ke zklamání, závislostem, používání antikoncepce a morální devastaci jedince. Navíc v případě, že mladí lidé začnou sexuálně žít ještě před vstupem do manželství, hrozí jim podle tohoto projektu i další negativní důsledky „sexuální svobody“ včetně sebevražd. „Muži nebudou schopni zastavit své touhy, stanou se egoisty a budou neustále nespokojení. U žen dojde ke změně psychiky, která je přirozeně nastavená na oddanost jednomu muži,“ píše Newsweek Polska.
Zabíjení zvířat, drancování přírody i ničení lidí v zájmu „přírodní medicíny“
Nejrůznější alternativní diagnostické a léčebné metody se obvykle zaklínají tím, jak moc jsou přírodní. Skutečnost je ale mnohdy přesně opačná. I když se příznivci „léčení“ krystaly zaklínají tím, že právě tyto kameny je propojují se Zemí a jejich energií, ve skutečnosti svými nákupy škodí životnímu prostředí i lidem v zemích třetího světa.
„Stejně jako v případě diamantů, těžba krystalů je pohřbena v konfliktu. Existují otázky ohledně udržitelnosti, krystaly jsou neobnovitelným zdrojem. Také jsou zde otázky ohledně práce, většina pracovních míst je mizerně placená, nebezpečná a někdy je práce vykonávána nezletilými. A také je tu otázka zodpovědnosti, toto odvětví je neregulované, což umožňuje nijak nekontrolované vykořisťování,“ shrnuje The Guardian. Jakákoliv těžba má negativní dopady na životní prostředí, ať už se jedná o drahé kovy, diamanty nebo údajně léčivé krystaly. „‘Léčivé krystaly‘ se těží v místech, jako je Myanmar nebo Demokratická republika Kongo, kde je těžba nerostných surovin spojena se závažným porušováním lidských práv a poškozováním životního prostředí. V konžské republice často pracují sedmileté děti v dolech na měď a kobalt, kde se nachází také ‚léčivé kameny‘ jako citrín a křemen,“ cituje deník Payalu Sampatovou z neziskové organizace Earthworks.
Kvůli „tradiční čínské medicíně“ pak zbytečně umírají nejen nosorožci, ale také levharti nebo luskouni. Během příštích pěti let navíc klesne celosvětová oslí populace na polovinu. To vše kvůli výrobě „zázračného přípravku“ ejiao, který má řešit celou řadu zdravotních problémů, včetně akné, anémie nespavosti či neplodnosti a oslabeného libida. Zpráva organizace The Donkey Sanctuary popisuje, že přímo v Číně není dostatek oslů pro produkci tohoto oblíbeného preparátu, jehož cena roste spolu s jeho oblibou u spotřebitelů. Ročně se zde spotřebuje na výrobu přípravku ejiao 4,8 milionu oslích kůží, které se vaří a získává se z nich želatina. Ta se následně zpracuje do hmoty, jenž se prodává například v podobě tabulek či tyčinek. V Číně se navíc jedná o oblíbený dárek. Podle agentury Reuters v roce 2000 stál jeden kilogram této údajně léčivé hmoty zhruba 30 amerických dolarů, dnes je to už více než 780 dolarů. To vše zvyšuje tlak na to, aby bylo zabito a následně zpracováno co nejvíce oslů, a to bez ohledu na to, zda je se zvířaty zacházeno eticky a nejsou během života týrána. Paradoxně je smrt milionů oslů zcela zbytečná. Želatinu získanou z jejich kůží lze snadno nahradit želatinou získanou z jiných hospodářských zvířat, například při zpracování hovězího nebo vepřového masa.
Ne, vaginální napářka není léčivá, ale hrozí při ní popáleniny
Má uzdravovat tělo i duši, revitalizovat dělohu, zvýšit šanci na otěhotnění, zlepšit sexuální život, zbavit organismus toxinů i zajistit lepší využití energie v oblasti pánve. I přes nadšená doporučení Gwyneth Paltrow a dalších celebrit je „vaginální napářka“ jen jedna z řady nesmyslných a potenciálně nebezpečných procedur, které ženy v naději, že tak vyřeší své skutečné i domnělé problémy, podstupují. Navzdory oslavným článkům na různých ezotericky laděných webech a rostoucí popularitě této procedury ve vyspělých bohatých zemích světa neexistují žádné spolehlivé důkazy potvrzující, že by „vaginální napářka“ byla skutečně zdraví prospěšná, právě naopak.
V odborném magazínu Journal of Obstetrics and Gynaecology Canada byla publikována kazuistika dvaašedesátileté ženy, která se na radu „lékaře tradiční čínské medicíny“ rozhodla, že pomocí této procedury vyřeší závažný prolaps dělohy a dalších orgánů v oblasti pánve, a vyhne se tak rekonstrukční operaci. Konkrétně žena použila směs bylin, kterou svařila, horkou nádobu vložila do toaletní mísy a posadila se tak, aby pára stoupala směrem k jejímu podbřišku. Takto strávila dvacet minut. Po dvou opakováních procedury ale žena musela vyhledat pohotovost, protože si způsobila popáleniny druhého stupně v intimních partiích, v pochvě a také na děložním čípku. Pro zvládnutí tohoto stavu bylo nutné použít antibiotickou mast a také odložit plánovanou rekonstrukční operaci.
„Ačkoliv jsou popáleniny vulvy a vaginy považovány za možné důsledky vaginálního napařování, doposud nebyly v lékařské literatuře zaznamenány tyto případy,“ konstatuje autorka odborného článku Magali Robert, gynekoložka, která působí na University of Calgary. Podle ní je důležité, aby zdravotníci byli informování o této proceduře, kterou jejich pacientky dobrovolně podstupují, a současně byli schopni varovat před riziky, která jsou s ní spojená. Bohužel se „vaginální napářka“ šíří právě kvůli různým internetovým článkům a také sdílením zkušeností mezi ženami.
„Do dělohy se skrz pochvu nic nedostane, protože pochva má vlastní samočistící schopnosti, aby chránila reprodukční systém. Představa, že by se skrze pochvu do dělohy dostala pára a tak způsobila její „čištění“, je velmi naivní. Nemluvě o faktu, že zvyšování teploty v pochvě je vyloženě nevhodné,“ varuje Erik Dosedla, primář Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice Košice-Šaca. Představu o „čištění dělohy“ považuje za mýtus také Royal College of Obstetricians and Gynaecologists. Slovy své mluvčí, gynekoložky Vanessy Mackay, upozornila společnost na to, že vagina ani děloha nepotřebuje žádné čištění. „Vagina obsahuje dobré bakterie, které ji chrání. Napařování vaginy by mohlo ovlivnit tuto zdravou bakteriální rovnováhu a hladinu pH a způsobit podráždění, infekci spojenou s výtokem či zánět. Může také dojít k popáleninám jedné pokožky vulvy a vaginy,“ uvedla lékařka pro BBC News.
„Alternativní medicína“ stále zabíjí. I tak zoufalí lidé platí
Oběti „alternativní medicíny“ jsou konkrétní lidé s konkrétními jmény. Je mezi nimi sedmiletý Francesco Bonifazi, který onemocněl zánětem středního ucha. Jeho lékař mu ale místo antibiotik předepsal homeopatika a chlapec zemřel. Jednadvacetiletý student fyziky Mario Rodríguez na doporučení „naturopatického specialisty“ odmítl onkologickou léčbu leukémie, včetně transplantace kostní dřeně, a místo toho se nechal „léčit přírodně“ vitamínovými preparáty a dalšími doplňky stravy. Zemřel po šesti měsících.
Pětapadesátileté astmatičce Jacqueline Alderslade doporučil její homeopat přestat užívat své léky, aby se konečně „uzdravila“. Její stav se brzy zhoršil, přesto však dodržovala doporučení homeopata neužívat žádné léky předepsané lékaři. Nakonec zemřela. Cameron Ayres byl teprve šestiměsíční kojenec, u něhož se objevila porucha metabolismu. Jeho rodiče jej však nechtěli svěřit do lékařské péče a místo toho důvěřovali svému homeopatovi. I toto dítě brzy na to zemřelo. Sedmapadesátiletá Victoria Waymouth zemřela podle výsledku pitvy na „akutní srdeční selhání způsobené přerušením léčby“, přesněji tato žena ukončila kardiologickou léčbu a dala přednost homeopatickým preparátům. Pětadvacetiletá onkologická pacientka Sofia Balyaykina měla před sebou dobrou prognózu na vyléčení, přesto odmítla účinnou terapii rakoviny prsu a místo se rozhodla pro údajně léčivá komáří bodnutí, která jí doporučil místní léčitel. Její stav se zhoršoval a zemřela v terminálním stádiu rakoviny. A to jsou jen někteří…
Podle šéfa britské NHS homeopaté jen vytváří dojem, že léčí. „Cokoliv, co dává homeopatii punc důvěryhodnosti, přináší riziko, že lidé budou ochotni utrácet své pracně vydělané peníze za falešnou léčbu, která v lepším případě nemá žádný efekt, a v tom nejhorším může být potenciálně nebezpečná,“ napsal Simon Stevens, generální ředitel NHS v oficiálním dopise určeném úřadu Professional Standards Authority. Homeopatie podle něj „není náhradou za přísně testované a vyzkoušené léčebné metody, které předepisují lékařští profesionálové“.
Důvodem, proč se vedení NHS vymezuje vůči tamní Society of Homeopaths, je to, že její členové aktivně nabízejí a také si nechávají zaplatit za vyloženě nebezpečné nesmysly a současně také šíří dezinformace spojené například s očkováním. „Jedná se o zásadní problém v době, kdy vznikají a šíří se dezinformace o očkování, které představují významné nebezpečí pro lidské zdraví,“ cituje dopis zpravodajský portál BBC News s tím, že některé z těchto dezinformací homeopaté propagují a tím ovlivňují rozhodování rodičů ohledně očkování.
Homeopatika se však těší značné oblibě i díky tomu, že jsou evropskou legislativou považovány za léky. Proti nim se však dokázala postavit Francie, země, odkud pochází největší celosvětový výrobce homeopatik Boiron. „Úhrada těchto neúčinných přípravků se ukazuje jako nenormální v době, kdy z ekonomických důvodů neproplácíme mnoho klasických léků, přestože jsou považovány za dostatečně funkční,“ shrnuje prohlášení Académie nationale de médecine (Národní lékařská akademie) a Académie nationale de pharmacie (Národní farmaceutická akademie) (více zde).
Obdobnou debatou nyní prochází také Německo, kde homeopatie na konci 18. století vznikla. „Neexistují dostatečné vědecké důkazy o účinnosti homeopatických postupů,“ uvedl pro deník Rheinische Post Andreas Gassen, šéf vlivné německé lékařské organizace Kassenärztliche Bundesvereinigung (KBV), která zastupuje celkem 150 tisíc lékařů a lékařek v zemi. „Pokud lidé chtějí homeopatické přípravky, měli by je mít, ale ne na úkor celé komunity,“ dodal (psali jsme zde).
Mnohem dál na poli propagace homeopatie se ovšem dostal domácí lékárenský řetězec BENU. „Homeopatika můžeme použít při úrazech, během chřipkové sezóny, na lokální záněty, stres, při únavě, na bolest zubů, při poruchách trávení a mnoha jiných problémech. Správný účinek zajistí vhodný výběr léku, se kterým vám pomohou odborníci,“ vysvětluje Andrea Forgácsová z BENU lékárny v Břeclavi, která je lékárnicí a zároveň homeopatkou, což dokládá uváděním „titulu“ SAKHOm., tedy že absolvovala čtyřleté vzdělávání v rámci Slovenské akademie klasické homeopatie.
„Přímo v lékárnách se zaměřujeme především na poradenství při akutních potížích. Pokud má však pacient zájem o konzultace komplikovanějších stavů, může se ve vybraných pobočkách BENU lékáren objednat na osobní konzultaci. Odborně proškolený lékárník specialista mu zde poskytne zdarma profesionální homeopatické poradenství a zároveň s ním pacient může také průběžně konzultovat vývoj doporučené léčby,“ dodává lékárnice a homeopatka v jedné osobě. Podle webových stránek řetězce pak homeopatické poradenství nabízí v celkem 49 z celkových 247 lékáren sítě. To ale nejsou jediné homeopatické služby, které BENU zajišťuje. Od letošního listopadu v rámci přednášek BENU Academia zajišťuje setkání na téma „Homeopatie pro celou rodinu – léčba pomocí homeopatie – jednoduše, přirozeně a účinně“. Peníze jsou zřejmě silná motivace.
Ludmila Hamplová
