Praktičtí lékaři odmítají nadále porušovat zákon o nemocenském pojištění a vystavovat neschopenky za případy mimo jejich odbornost. Někteří ambulantní specialisté k nim totiž doposud své pacienty pro neschopenku posílali. Praktici tak reagují na novou podobu elektronické neschopenky, která měla celý systém zpřehlednit a zjednodušit, ale jejíž stávající podobu považují za nedomyšlenou. Nový systém je tak podle nich příležitostí, jak začít konečně dodržovat pravidla.

Praktičtí lékaři pokračují v protestech proti novému systému elektronických neschopenek, který se má naplno spustit již za tři týdny. „Systém se má podle jeho tvůrců zpřehlednit, a proto hodláme dát vše do pořádku a vyplňovat neschopenky v souladu se zákonem pouze pro ty pacienty, které sami léčíme,“ uvedl předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL) Svatopluk Býma na včerejší tiskové konferenci.

Praktiční lékaři vystavili v loňském roce 1,8 milionu neschopenek, přičemž v některých ordinacích z toho bylo 30 – 50 procent za ambulantní specialisty. Vypisováním dokladů strávili praktici vloni podle svých odhadů až 90 tisíc hodin. „Podle zákona o nemocenském pojištění by měl neschopenku vypsat a vést vždy ošetřující lékař, kromě záchranné a pohotovostní služby,“ uvedl Cyril Mucha, člen výboru SVL. V současné době je však podle něj běžné, že například chirurg pošle svého pacienta se zlomenou nohou pro neschopenku za jeho praktickým lékařem, kam pak musí následně chodit opakovaně i v případě kontrol.

„V Evropě patříme mezi země s nejvyšším počtem osobních kontaktů pacienta s lékařem. To, že praktici suplují práci ambulantních specialistů, má na tom svůj podíl,“ doplnil předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) Petr Šonka.  Nový systém je tedy podle něj příležitostí, jak začít pracovat podle pravidel. „Ambulantní specialisté se již nemohou vymlouvat, že nemají tiskopisy nebo že agendu neschopenek neumí. Všichni začínáme od začátku,“ dodal Šonka.

Mohlo by vás zajímat

O tom, že si pacienti mají nechat vystavit neschopenku u specialisty, který je ošetřil, se dozví z plakátů v ordinacích svého praktického lékaře. „Nežádejte po nás, abychom porušovali zákon a riskovali sankce,“ píše se mimo jiné na plakátu.  „Jsme si vědomi, že to může přinést zpočátku do ordinací trochu zmatku, ale věříme, že se to během ledna urovná. Naši kolegové specialisté jsou o našem záměru informováni,“ popsal Šonka.

Neschopenky za 500 transplantací srdce

Elektronickou neschopenku zavádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od 1. ledna, nicméně praktičtí lékaři neměli doposud, tj. tři týdny před spuštěním systému, možnost si nový systém vyzkoušet. Opakovaně také kritizovali její podobu, které je podle nich nedomyšlená a nezbaví lékaře papírování. „Původně se počítalo s tím, že se nebude tisknout nic nebo jen velice stručný informační lístek. Nakonec se tiskne tiskopis velikosti A4, kam se musí propiskou doplňovat informace,“ uvedl Mucha. Stejně tak považují praktici za nesmysl, aby bylo i nadále nutné vypisovat tzv. lístek na peníze. „Dokud nezadám do systému, že neschopenka skončila, je logické, že stále trvá. Původní smysl, který lístek na peníze měl, se s elektronizací vytrácí,“ prohlásil Petr Šonka.

V souvislosti s elektronizaci upozorňují praktici také na další historický problém – za čas, který stráví agendou spojenou s pracovními neschopenkami, jim nikdo neplatí, a to i když mohou být při nedodržení svých povinností sankcionováni. Náklady na vystavení výše uvedeného 1,8 milionu neschopenek v loňském roce praktici vyčíslili na 270 milionů Kč. „To je pro srovnání 500 transplantací srdce,“ uvedl Mucha. „Navíc se samotným zavedením e-neschopenky se pojí bezprostřední náklady ve výši 80 milionů Kč,“ dodal. Praktici také upozorňují, že za neschopenky vystavené pro nezaměstnané úhrady dostávají. „A ministryně nám doposud nevysvětlila, proč nám v jednom případě platí a v druhém nikoli,“ doplnil Roman Houska, člen výboru SPL.

V této souvislosti dokonce již část praktických lékařů ve Zlínském kraji oznámila, že budou i po Novém roce nadále vystavovat papírové neschopenky. „Nechceme k tomu přistupovat jako kolegové ve Zlínském kraji,“ uvedl Šonka. „Podporujeme smysluplnou elektronizaci i e-neschopenku. Ale vytýkáme tomu, že projekt skončil na půli cesty a že na nás ministerstvo práce a sociálních věcí deleguje práci, kterou odmítá platit,“ dodal.

Nové e-neschopenky by lékaři měli od ledna používat buď ve svém lékařském programu nebo v aplikaci na ePortálu ČSSZ. V lékařském softwaru by měla stačit stejná identifikace jako u e-receptu, na ePortálu pak přes datovou schránku, elektronickou občanku s čipem či uživatelský účet v portálu národního bodu pro identifikaci a autentizaci. Stejně jako u e-receptu či registru ČSSZ budou údaje pacienta předem vyplněné. Lékař vypíše diagnózu a datum začátku pracovní neschopnosti. Formulář odešle okresní sociální správě a, jak bylo zmíněno výše, vytiskne nemocnému jako průkaz. Informace o začátku nemoci i konci dostane zaměstnavatel do datové schránky. Po přihlášení na ePortál pak může firma získat i údaje o pracovníkově místě pobytu či vycházkách po zadání jeho rodného čísla. Vygenerovat lze i seznam všech svých zaměstnanců na nemocenské.

Helena Sedláčková