Dvousetmilionová zakázka na rozhraní pro elektronizaci zdravotnictví vypsána. Přihlásí se jen velcí hráči?
Ústav zdravotnických informací a statistiky vypsal zakázku na datové rozhraní, na kterém by mělo „běžet“ elektronické zdravotnictví budoucnosti. Očekávaná hodnota veřejné zakázky je přes 185 milionů korun. Požadavky na potenciální dodavatele jsou očekávatelně nastavené přísně především co se týče ekonomických parametrů a zkušenosti s realizacemi podobných IT systémů. Zájemci musí splňovat obrat alespoň 370 milionů v posledních 3 letech a doložit realizaci informačního systému za 10 respektive 15 milionů s alespoň 10.000 koncovými body a 60.000 dotazy do databáze za hodinu.
Až do 29. ledna se mohou přihlásit zájemci o realizaci veřejné zakázky „Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – Informační a datové resortní rozhraní (IDRR)“, kterou vypsal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jde o klíčový prvek plánované elektronizace zdravotnictví, kterou jako jednu ze svých priorit stanovil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
„Předpokládaná hodnota této veřejné zakázky činí 185.000.000,-Kč bez DPH (na realizaci projektu je vyčleněno 142.148.760,33 Kč bez DPH – maximální výše financování z Integrovaného regionálního operačního programu, zbylá část je určena na provozní aktivity po skončení projektu financovaná z vlastního rozpočtu UZIS),“ uvádí se v zadávací dokumentaci. Mluvčí ÚZIS Jiří Tráva doplnil, že aktuálně vypsaná veřejná zakázka je pouze na část převážně softwarovou část IDRR. „Zbývající plnění (převážně hardware) už bylo vysoutěženo v dřívější zakázce, která proběhla v roce 2019. K tomu je nutné přičíst plánované náklady na umístění technologií a související provozní náklady,“ dodal Tráva.
Celková hodnota zakázky na moderní datovou základnu českého zdravotnictví je podle materiálu, který ÚZIS předložil Odboru hlavního architekta eGovernmentu ministerstva vnitra, jenž musí schvalovat všechny větší IT zakázky, 381.818.180,- Kč bez DPH v následujících pěti letech.
Mohlo by vás zajímat
Lhůta pro podání nabídek je do 29. 1. 2020, do 9:00 hod. Termín otevírání nabídek je ve stejný den v 9:15 hod.
Podle zástupce ředitele pro IT a komunikaci ÚZIS Milana Blahy by „Integrované datové rozhraní resortu“ (IDRR) mělo být aplikační částí nového zákona o elektronickém zdravotnictví. „V ideálním případě od roku 2023 budou moci běhat data a ne pacienti, tedy vznikne infrastruktura, která to umožní. Musíme samozřejmě stanovit poměrně dlouhé překlenovací období, aby se stihli k novým připojit i malí poskytovatelé. Dalším cílem je větší zapojení pacientů, tedy například že si pacient řídí přístup ke své elektronické zdravotnické dokumentaci. Ideální stav je, aby naše infrastrukturní služby, které teď připravujeme, nebyly vůbec vidět. Prostě to bude fungovat a nikdo neví, co to vlastně technicky zajišťuje,” řekl loni v létě Ekonomickému deníku Blaha ve velkém rozhovoru o chystané elektronizaci zdravotnictví.
Podle zadávací dokumentace je nevyhnutelná modernizace klíčových informačních technologií, a to zejména s ohledem na efektivní podporu komunikačních procesů mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní služeb a na sjednocení pracovních, bezpečnostních a metodických postupů. Tato modernizace se stává nevyhnutelnou mimo jiné také vzhledem k nástupu nových, přísnějších, pravidel kybernetické bezpečnosti a nakládání s osobními údaji.
„Stávající stav neexistence jednotného systému autentizace klienta zdravotních služeb (pacient, pojištěnec) neumožňuje plné využívání služeb elektronického zdravotnictví. Pokud jsou dnes tyto služby řešeny, jsou řešeny na lokálních úrovních vždy v rámci jednoho zdravotnického zařízení, případně omezeného regionu. Obdobným způsobem je dnes řešena i výměna zdravotnických informací, která je dnes řešena pouze na úrovni přímé komunikace mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Tento způsob zcela vylučuje centrální sdílení dat, neumožňuje zajištění centrálních služeb (např. výměnu zdravotnických informací včetně souvisejících projektů jako například výměnu informací v rámci přeshraniční péče), je velmi neefektivní a ve svém důsledku vysoce nákladný. Centrální komponenty navázané na index zdravotnické dokumentace mají za cíl tyto limitace překlenout,“ uvádí se mimo jiné ve vysvětlovací části zadávací dokumentace.
Elektronizaci zdravotnictví se věnuje nejen Ekonomický deník, ale také portál Zdravotnický deník, který na toto téma uspořádal na konci loňského června kulatý stůl za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, generálního ředitele VZP Zdeňka Kabátka a řady dalších odborníků. „Dnes tu máme řadu systémů, i těch nemocničních, a ne všechny jsou v dobré kvalitě. Když si vzpomenu na debatu o ochraně dat u lékového záznamu v centrálním úložišti elektronických receptů, myslím si, že kvalita systému a garance bezpečnosti na SÚKL je mnohonásobně vyšší než u některých nemocničních informačních systémů – byť nemocnice v rámci evropských zdrojů dostaly dotace a investují do rozvoje systémů. Pokud ale chceme, aby data byla skutečně sdílena, musí všechny systémy, které budou připojeny, splňovat kvalitativní standardy a být ze strany státu certifikovány,“ vysvětlil potřebu vytvoření integrovaného datového rozhraní resortu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
O čem se u kulatého stolu mluvilo si můžete přečíst v naší reportáži:
Zdravotnický deník: Zákon o eHealth má být hotový do konce roku, umožní sdílení dat napříč systémem
Zakázka pro velké hráče
Vzhledem k citlivosti zakázky a jejímu rozsahu lze oprávněně očekávat přísné podmínky pro ekonomickou a technickou kvalifikaci uchazečů. „Zadavatel požaduje, aby minimální roční obrat dosažený účastníkem dosahoval minimálně 370 .000.000 Kč, a to v každém za 3 bezprostřední předcházející účetní období; jestliže účastník vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku,“ uvádí se v odstavci o ekonomické kvalifikaci. Ta technická je mnohem složitější.
Uchazeč o tuto zakázku musí doložit, že v posledních 3 letech realizoval minimálně 7 významných zakázek v těchto oblastech:
| Č. | Popis | Minimální finanční objem |
| (bez DPH) | ||
| 1) | Minimálně jednu zakázku, jejímž předmětem bylo poskytování služeb za účelem realizace či dodávky, podpory a rozvoje informačního systému, který musí splňovat alespoň následující parametry: | 15 mil. Kč |
| · jedná se o informační systém v režimu active-pasive geocluster nebo active-active geocluster pro minimálně 10.000 koncových bodů / uživatelů s vysokou dostupností minimálně 99,9 % při časovém pokrytí 24/7/365, přičemž tato dostupnost zahrnuje i dobu, kdy se instalují nové verze aplikace a je tak zajištěna nulová ztráta dat při výpadku;
· vstupy i poskytování dat jsou zajištěny webovými službami, realizace softwarové aplikace je dle požadavků ISVS; · je založený na 3-vrstvé architektuře, ve které je alespoň 4.000 současně otevřených až aktivních spojení do relační databáze a jeho prostřednictvím je možné zpracovat ve špičce až 60.000 paralelních dotazů za hodinu; · je přímo integrován na minimálně 3 další systémy a zajišťuje chod pro alespoň 2.500 současně pracujících interních uživatelů;
Zadavatel požaduje, aby skutečně uhrazený finanční objem této významné služby v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení. |
||
| 2) | Minimálně jednu zakázku, jejímž předmětem bylo poskytování služeb za účelem realizace či dodávky, podpory a rozvoje informačního systému, který musí splňovat alespoň následující parametry:
· jedná se o informační systém kritické infrastruktury dle § 2 písm. g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), kterým se rozumí prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury narušení, jehož funkce by měla závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu; · informační systém s vysokou dostupností minimálně 99,9 % při časovém pokrytí 24/7/365, přičemž tato dostupnost zahrnuje i dobu, kdy se instalují nové verze aplikace a je tak zajištěna nulová ztráta dat při výpadku; · systém je dimenzován na zpracování paralelních dotazů ve špičce min. 20 za sekundu, tj. 72.000 dotazů za hodinu při odezvě u 90% dotazů pod 0,10s.
Zadavatel požaduje, aby skutečně uhrazený finanční objem této významné služby v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení. |
10 mil. Kč |
| 3) | Minimálně jednu zakázku, jejímž předmětem bylo poskytování služeb za účelem realizace či dodávky, podpory a rozvoje informačního systému, který musí splňovat alespoň následující parametry:
· jedná se o informační systém pro příjem a zpracování dokumentů anebo zpráv anebo záznamů anebo textových dat (CSV); · je provozován v režimu dostupnosti alespoň 99% a obsahuje funkcionalitu pro přístup k datům a jejich příjem a validaci prostřednictvím webového rozhraní a webových služeb; · shromažďuje a eviduje minimálně 40.000 dokumentů a metadat a řídí jejich životní cyklus pro minimálně 200 současně pracujících uživatelů; · zpracovává denně alespoň 40.000 záznamů s dobou zpracování do 15 sekund od zadání požadavku a zajišťuje evidenci a správu dokumentů/zpráv/záznamů uložených v interním nebo externím infomačním systému (například DMS) , kterýsplňuje povinnosti dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě; · poskytuje takzvané služby vytvářející důvěru, tzn., je napojen na certifikační autoritu, poskytuje služby elektronických podpisů, pečetí a časových razítek.
Zadavatel požaduje, aby skutečně uhrazený finanční objem této významné služby v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení. |
10 mil. Kč |
| 4) | Minimálně jednu zakázku, jejímž předmětem bylo poskytování služeb za účelem realizace či dodávky, podpory a rozvoje informačního systému, který musí splňovat alespoň následující parametry:
· jedná se o informační systém s vysokou dostupností a provozem v režimu 24/7/365; · je integrován se systémy základních registrů (např. ISZR) pro získávání referenčních údajů (např. povolovací orgány, zdravotní pojišťovny, orgány veřejné moci, stavovské organizace apod.); · zabezpečuje zpracování autorizovaných referenčních údajů (např. s ISZR), disponuje mechanismy a ETL procesy pro zpracování a čistění dat při jejich převzetí a zabezpečení integrity dat mezi referenčními údaji a svými údaji; · obsahuje aplikační rozhraní se zpracováním až 20 požadavků za sekundu pro klíčové aplikační (webové) služby; · bezpečnost dat, bezpečnostní mechanismy a podpora anonymizace splňují mezinárodní bezpečnostní normy a požadavky na interoperabilitu informačních systémů v rámci EU.
Zadavatel požaduje, aby skutečně uhrazený finanční objem této významné služby v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení |
10 mil. Kč |
| 5) | Minimálně jednu zakázku, jejímž předmětem bylo poskytování služeb za účelem realizace či dodávky, podpory a rozvoje informačního systému v resortu zdravotnictví, který musí splňovat alespoň následující parametry:
· jedná se o informační systém s vysokou dostupností a nepřetržitým provozem, který je jako celek vytvořen a nastaven na zpracování minimálně 10 miliónů záznamů ročně; · obsahuje portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat; · obsahuje funkce pro komunikaci, výměnu dat a propojení s externími IS · informační systém je v souladu s komunikačními standardy pro přenosy dat (např. HL7, ISO/EN13606, DASTA apod.) a s IHE.
Zadavatel požaduje, aby skutečně uhrazený finanční objem této významné služby v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení |
10 mil. Kč |
| 6 | Minimálně jedna zakázka musí obsahovat poskytování služeb za účelem návrhu, dodávky, instalace, provozu, servisní podpory, správy a rozvoje technické ICT infrastruktury (zahrnující minimálně server(y), storage a síťové prvky).
Zadavatel požaduje, aby skutečně uhrazený finanční objem této významné služby v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení. |
10 mil. Kč |
| 7 | Minimálně jedna zakázka musí obsahovat poskytování služeb za účelem vytvoření, podpory nebo rozvoje portálového řešení, které musí splňovat alespoň následující parametry:
· portálové řešení s vysokou dostupností pro minimálně 3 miliony uživatelů a s počtem přihlášení minimálně 100.000 denně; · integrace na minimálně 15 dalších informačních systémů pomocí SOAP webových služeb; · provozování portálového řešení v tzv. multivendor režimu, kdy mohou do portálu aktivně dodávat funkcionality (portlety) vedle objednatele i další externí subjekty, přičemž účastník této významné služby jako jediný nese plnou, výlučnou odpovědnost za podporu a dodržování SLA celého portálového řešení vůči objednateli. · zahrnuje mimo jiné prostředí pro poskytování veřejných informací a poskytování informací konkrétního uživatele, elektronizaci procesů a anonymizaci údajů pro další účely (např. statistika, podklady pro rozhodování apod.).
Zadavatel požaduje, aby skutečně uhrazený finanční objem této významné služby v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení |
10mil. Kč |
ÚZIS uznává, že některé zakázky mohou být dlouhodobé, proto není nutno, aby byly dokončené. „Zadavatel však nedokončené služby dle výše uvedených bodů bude akceptovat pouze v případě, že jejich prokazatelně realizovaná část splňuje veškeré výše uvedené požadavky zadavatele (zejména předmět služeb, dobu plnění, finanční objem apod.). Zadavatel si vyhrazuje právo ověřit tuto skutečnost u zákazníka,“ uvádí se v zadávací dokumentaci.
V týmu potenciálního dodavatele musí být mj. specialista na oblast zdravotnictví se znalostí národních a mezinárodních standardů zdravotnické informatiky typu IHE, DASTA, HL7 apod. „Hluboká zkušenost v řešitelské roli experta na oblast elektronizace ve zdravotnictví. Prokazatelná zkušenost musí být v rámci profesního životopisu doložena seznamem alespoň jednoho projektu z oblasti elektronizace ve zdravotnictví, přičemž finanční rozsah tohoto projektu činil alespoň 10.000.000,- Kč bez DPH (v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení),“ zní jeden z dalších požadavků.
Elektronizace zdravotnictví samozřejmě nestojí jen na IDRR, jednotlivá zdravotnická zařízení také budují své IT projekty, problém je právě v následné komunikaci mezi těmito systémy. „Elektronizace je dnes řešena pouze na úrovni přímé komunikace mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Tento způsob zcela vylučuje centrální sdílení dat, neumožňuje zajištění centrálních služeb (např. výměnu zdravotnických informací včetně souvisejících projektů jako například výměnu informací v rámci přeshraniční péče), je velmi neefektivní a ve svém důsledku vysoce nákladný. Centrální komponenty navázané na index zdravotnické dokumentace mají za cíl tyto limitace překlenout,” uvádí se mimo jiné v zadávací dokumentaci.
Na toto téma jsme upozornili v loňském textu Ve zdravotnictví se připravují desítky projektů na rozvoj digitalizace. Peníze jdou z Bruselu, otázka je, zda spolu budou systémy komunikovat
Jiří Reichl
Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který patří do portfolia vydavatele Zdravotnického deníku.
Jiří Reichl
