Koronavirus v Německu: riziko nákazy je nízké, přesto přibývají lékárny, kde už neseženete roušku
Německo mělo v době, kdy vznikal tento článek, jediný potvrzení případ výskytu koronaviru u pacienta. A naši západní sousedé začínají panikařit, vyprodané zásoby obyčejných respirátorů hlásí stále více lékáren. Ministr zdravotnictví Jens Spahn ale své spoluobčany uklidňuje. „Na nákazu jsme dobře připraveni,“ hlásí.
Každý krizový stav situace má své charakteristické příznaky. Když jde o hospodářství, zpravidla začne růst cena zlata. V případě strachu o zdraví se zvyšuje poptávka po prostředcích, od nichž lidé očekávají, že je dostatečně ochrání. A platí to i pro aktuální situaci týkající se šíření nového typu koronaviru.
Jen krátce poté, co Německo oznámilo svůj první potvrzený případ této nákazy, lidé vzali lékárny v bavorském okrese Starnberg útokem. Na mnoha místech tak už nejsou k dostání roušky a respirátory. Ursula Sellerbergová, mluvčí Spolkového svazu německých lékárenských sdružení (ABDA – Bundesvereinigung Deutscher Apothekerverbände) už v pondělí uvedla, že poptávka po rouškách roste po celém Německu, píše portál Deutsche Apotheker Zeitung.
Ministr uklidňuje: jsme připraveni
Možná nechtíc tím ovšem přilila olej do ohně. Úterní zprávy už hovořily o tom, že roušky nejsou k sehnání v Mnichově, když poslední se prodávaly okolo čtvrté hodiny odpolední. Stejná situace má být už také v Berlíně či některých částech Rakouska. A ochranné respirátory jsou nedostupné také u některých on-line prodejců.
Vlastně se jen opakuje francouzský scénář. Tam byl minulý týden potvrzen vůbec první případ pacienta s koronavirem a krátce poté následovaly další dva. Prodeje masek rapidně vzrostly, přestože není vůbec jisté, jak silnou ochranu proti šíření zmíněného viru poskytují. Právě mluvčí ABDA zdůraznila, že spíše velmi omezenou. Nošení roušky, které si spojujeme především s obyvateli asijských zemí, má význam spíše v tom, že chrání ostatní před patogeny, jež nachlazení lidé kýchají do okolí.
Mohlo by vás zajímat
Spolkové i bavorské ministerstvo zdravotnictví se snaží situaci uklidnit. „Riziko, že se obyvatelstvo Bavorska nakazí novým koronavirem, je v současné době nízké,“ uvedl mluvčí bavorského ministerstva zdravotnictví. Pokud někdo přišel s nakaženým do kontaktu, dostal podrobné informace o možných příznacích a opatřeních proti dalšímu přenosu infekce.
Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) na případu dokumentoval, že Německo je na podobnou nákazu „dobře připraveno“. Také jeho úřad považuje riziko šíření koronaviru za nízké. Podle Spahna se dalo očekávat, že virus dorazí i do Německa. Pacient byl ale izolován a je léčen. Jakmile se podezření na koronavirus potvrdilo, pod drobnohled lékařů se dostali i lidé, kteří s nemocným byli v kontaktu. „Tím se zabrání viru v šíření,“ dodal Spahn.
Už v době, kdy Německo mělo pouhá podezření na výskyt koronaviru, byly aktivovány některé kroky, o nichž hovoří pandemický plán. Jednotlivé spolkové země přijaly dodatečná bezpečnostní opatření například v podobě zvýšených kontrol na letištích. Prakticky každá země má pro podobné případy vypracované postupy, co v takových situacích dělat.
Na viry s pandemickým plánem
Německo se opírá o takzvaný Národní pandemický plán, který připravuje a podle potřeb aktualizuje Institut Roberta Kocha (RKI – Robert Koch Institut). RKI je veřejným zdravotnickým institutem, jehož cílem je chránit německé obyvatelstvo před nejrůznějšími chorobami a zlepšovat jeho zdraví. RKI při přípravě Národního pandemického plánu spolupracuje s dalšími veřejnými institucemi, včetně spolkového ministerstva zdravotnictví, zemských ministerstev zdravotnictví nebo Světové zdravotnické organizace (WHO). Ostatně právě na základě doporučení WHO podobné plány vznikají.
Nejnovější verze německého Národního pandemického plánu vznikla v roce 2017. Jde o druhou aktualizaci, k té první došlo před patnácti lety. Kořeny pandemického plánování sahají do roku 1993, kdy se o něm hovořilo na mezinárodním sympóziu v Berlíně, zaměřeném na informování o chřipce. O šest let později pak WHO zveřejnila modelový pandemický plán, ve kterém uvedla doporučení, jimiž by se jednotlivé státy měly řídit. Tento „vzorový“ plán byl poté třikrát aktualizován, naposledy v roce 2013.
Institut Roberta Kocha v souladu se svým posláním zprovoznil k novému koronaviru samostatnou sekci v rámci svých webových stránek. Zde jsou dostupné základní informace o viru, o příznacích nebo o tom, co dělat, když člověk pojme podezření, že by mohl být koronavirem nakažen. Zprovozněna byla také krizová telefonní linka bavorského ministerstva zdravotnictví, na kterou se občané mohou obrátit, aby mohli svá podezření neprodleně konzultovat.
Česko nezaostává
Svůj pandemický plán má vypracovaný také Česká republika, byť je o šest let starší než ten nejnovější německý. Vedle popisu a definice pandemie virových onemocnění v něm najdeme konkrétní opatření, která by v případě aktivace plánu byla přijímána. Své úkoly v plánu mají definovány jak orgány státní správy, tak samospráv, tak další instituce, jejichž úkolem je ochrana veřejného zdraví.
Rovněž český pandemický plán vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace. Lze říci, že pokud by došlo na krizový scénář, je po této stránce Česká republika připravena přinejmenším tak dobře jako Německo. Něco jiného samozřejmě je, jak se sebelepší plán aplikuje v praxi. Od toho jsou pak cvičení složek integrovaného záchranného systému nebo cvičná spouštění podobných plánů. Skutečnou prověrkou připravenosti je ale nakonec stejně až ostrá akce.
Petr Musil
Tomáš Cikrt
