Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tento týden v roli poslance načetl na plénu sněmovny pozměňovací návrh k novele zákona č. 280/1992 Sb., (o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách), jíž je jako ministr předkladatelem. Musel tak reagovat na jiný pozměňovací návrh, a to poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), který v původní vládní předloze změnil způsob voleb a vyhradil dvě třetiny míst ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven poslancům. Kaňkovského návrh překvapivě schválil Výbor pro zdravotnictví. Odboráři a zaměstnavatelé tento návrh ostře odmítli a nyní proti němu podporují ministrovo kompromisní řešení, které vychází z principu tripartity.

 

Ivo Hlaváč

„Pozměňovací návrh pana ministra Hospodářská komora ČR plné podporuje, je dle našeho názoru v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu. Oceňujeme, ze pan ministr Vojtech osobně zaštítil návrh, který reflektuje roli plátců a zaměstnavatelů v systému veřejného zdravotního pojištěni a zároveň zachovává tripartitní princip,“ sdělil Zdravotnickému deníku Ivo Hlaváč, předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory a vyjádřil naději, že poslanci ministrův návrh podpoří. „Jelikož žádná z politických stran neměla ve svém programu znárodnění zdravotních pojišťoven, ani znovuzavedeni národní zdravotní služby, věříme, že tento návrh podpoří poslanci a senátoři napříč politickým spektrem,“ zdůraznil Hlaváč.

Josef Středula

Odboráři nebyli úplně spokojeni ani s původní vládní předlohou, ale velice důrazně se vymezili vůči pozměňovacímu návrhu poslance Kaňkovského. „Pozměňovací návrh ministra Vojtěcha Adama je kompromisem mezi Nálezem Ústavního soudu, který se vymezil výrazně proti roli zaměstnanců a jejich zástupců při ustavování správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, když vyzdvihl roli pojištěnců, mezi původním návrhem Ministerstva zdravotnictví obsaženým ve vládním návrhu novely, který zastoupení zaměstnanců svěřil do rukou zaměstnavatelů (!) bez ohledu na historické, Ústavou respektované role sociálních partnerů a sociálního dialogu a pozměňovacím návrhem poslance Kaňkovského, který směřuje k posílení příjmů poslanců Parlamentu ČR tím, že obsadí místa ve správních a dozorčích radách zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven bez ohledu na to, zda jsou jejich pojištěnci či nikoliv,“ shrnul pro Zdravotnický deník předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který ministrův návrh považuje za lepší, než návrh poslance Kaňkovského, byť by se mu ještě více líbilo silnější postavení odborů. „Obecně bychom přivítali respektování role odborů jako zástupců zaměstnanců v této otázce, což by mohlo být alternativou ke shánění 50 jiných pojištěnců pojištěncem, který by se chtěl do voleb do těchto orgánů aktivně zapojit svoji kandidaturou, pro které nejsou vytvořeny potřebné právní předpoklady (GDPR apod.). Nicméně v každém případě je pozměňovací návrh pana ministra lepší než pozměňovací návrh poslance Kaňkovského, protože se snaží o řešení způsobem, který přihlíží ke vzniku a odchylkám ve fungování těchto zdravotních pojišťoven oproti Všeobecné zdravotní pojišťovně,“ vysvětlil nám šéf odborů.

50 podpisů jako podmínka kandidatury

Dosud správní a dozorčí rady zaměstnaneckých a oborových pojišťoven tvoří členové z 1/3 jmenovaní vládou, 1/3 volených odborovými organizacemi a z 1/3 zaměstnavateli. Ústavní soud k letošnímu říjnu zrušil ty části zákona, podle kterých jsou voleni zástupci reprezentativních zaměstnavatelů a odborových organizací s tím, že je tak zakládána nerovnost (podrobně jsme psali zde). Vládní návrh tuto výhradu řešil tak, že by dvě třetiny členů byly nově voleny z řad pojištěnců zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, a to osobami odvádějícími na zdravotním pojištění odvody této zaměstnanecké pojišťovně. Kaňkovského pozměňovací návrh tyto dvě třetiny svěřuje do pravomoci poslanecké sněmovny, ta by sice mohla do orgánů pojišťoven volit i nepolitiky, ale zkušenosti s obdobným mechanismem, již dnes platným pro VZP, jsou takové, že poslanci nominují vždy zase jenom poslance.  Ti pak pobírají za členství například ve správní radě VZP 30 tisíc korun měsíčně. Pozměňovací návrh ministra zdravotnictví počítá s tím, že by třetinu orgánů pojišťoven jmenovala vláda, další třetinu by volili „společně zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné“ a zbývající třetinu „zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů“. Kandidovat do orgánu zaměstnanecké pojišťovny by mohla jen osoba, která prokáže podporu alespoň 50 pojištěnců příslušné zaměstnanecké pojišťovny.

Ne demontáži ověřeného systému

Zástupci odborů a zaměstnavatelů kritizovali návrh poslance Kaňkovského hned, jak jej poslanci zdravotního výboru podpořili. „Pozměňovací návrh zbavuje volebního práva do správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven všechny pojištěnce a jejich oprávnění si přisvojí poslanci. Vypadá to, jako by se jim nedostávalo míst, ve kterých si mohou ‚přivydělávat‘ ke svým zřejmě nízkým platům i členstvím v orgánech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven,“ napsal nám tenkrát předseda ČMKOS Josef Středula. „Jde o špatně skrývanou snahu zpolitizovat vedení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven,“ uvedl za Hospodářkou komoru Ivo Hlaváč a upozornil, že Kaňkovského návrh zásadně popírá základní principy systému veřejného zdravotního pojištění, jak ho známe z Německa, Holandska, Švýcarska nebo i Slovenska. „Role státu je ve všech těchto zemích regulační, nikoliv řídící. Prosazení poslaneckého návrhu by znamenalo začátek faktického konce veřejného zdravotního pojištění v ČR. Místo toho, aby kultivovali a posilovali pluralitu pojišťoven, umožnili jejich soutěž ve službách pro české pacienty, tak někteří poslanci ze zdravotního výboru přicházejí s naprosto účelovou demontáží ověřeného systému. Jako zaměstnavatelé ji zásadně odmítáme,“ uvedl pro Zdravotnický deník Ivo Hlaváč.

Tomáš Cikrt

[infobox-cela-sirka]