Místo sociální péče nemocniční lůžko. Lidé s demencí končí kvůli krizi anglického sociálního systému v dlouhodobé hospitalizaci
Pacienti s demencí, kteří v Anglii musí na pohotovost, často skončí na celé měsíce v nemocnici. Důvodem je krize v sociálních službách, kvůli které zdravotnická zařízení nemají, komu by pacienty předala. Denně je přitom na pohotovostech v Anglii přijato přes tisíc lidí s demencí, jeden z deseti pak stráví v nemocnici více než měsíc. S čísly nyní přišla Alzheimer’s Society, která proto žádá navýšení o osm miliard liber a urychlené zahájení debaty o reformě sociální péče.
Počet lidí s demencí, kteří byli přijati na pohotovosti, v posledních pěti letech stoupl o 35 procent. Podle organizace Alzheimer’s Society k nárůstu přispěl nedostatek pečovatelských domovů i vhodná sociální péče přímo v domácnostech pacientů. Výsledkem je, že zatímco v mezi roky 2012/13 přijaly pohotovosti 279 tisíc lidí s demencí, na přelomu let 2017/18 to bylo 379 tisíc. Sto tisíc přijetí navíc přitom stojí Národní zdravotní službu (NHS) ročně o 280 milionů liber více.
Množství pacientů s demencí, kteří jsou po přijetí v nemocnici měsíc až rok, navíc od roku 2012 vzrostl o šest procent na 40 tisíc. 412 pacientů pak strávilo na odděleních šest měsíců až rok. Podle Alzheimer’s Society jsou přitom tito lidé často na odděleních měsíce odkládáni, protože scházejí sociální služby, které by se o ně po propuštění postaraly. Počet sester v sociální péči totiž od roku 2012 klesl o 10 500 čili o pětinu. Sester specializovaných na demenci, které pomáhají lidem s demencí a jejich rodinám v pečovatelských domovech, nemocnicích či hospicích, je pak v celé Británii 279.
Ve Velké Británii žije kolem 850 tisíc lidí s demencí. Podle Alzheimer’s Society tak více než polovina takto postižených lidí v Anglii byla v letech 2017/18 přijata na pohotovostech, mnozí více než jednou. Situace je podle společnosti důsledkem kolabujícího systému sociálních služeb, kvůliněmuž pacienti místo péče ve svých domovech končí v nemocnici.
Mohlo by vás zajímat
Podle výkonného ředitele Alzheimer’s Society Jeremy Hughese tak byli lidé s demencí ponecháni, aby „propadli mezerami v rozbitém sociálním systému“. Příliš mnoho pacientů proto dle jeho slov končí v nemocnicích z důvodů, jako jsou infekce, pády nebo dehydratace, kterým šlo v rámci sociální péče předejít.
„Lidé s demencí jsou příliš často odkládáni v nemocnicích a ponecháni zde po dlouhou dobu. Mnozí jsou přijati jen proto, že tu není sociální podpora, která by jim umožnila nadále žít bezpečně doma. Obvykle pak stráví v nemocnici dvakrát víc času, než by bylo třeba, a jsou vyděšení a zmatení,“ popisuje podle The Telegraph Jeremy Hughes.
Samoplátců v sociální péči přibývá
Premiér Boris Johnson slíbil, že krizi v sociálních službách zažehná, a během roka by chtěl přijít s návrhem reformy. Prohlásil také, že nikdo nebude muset prodávat svůj domov, aby mohl zaplatit sociální služby.
Plně hrazenou sociální péči dnes mají lidé s úsporami menšími než 23 500 liber. Radnice však dnes tlačí stále více na to, aby si obyvatelé sami platili sociální péči, která byla dříve poskytována zdarma. Zatímco v roce 2009 si tak účty za péči platilo 40 procent rezidentů pečovatelských domovů, dnes je to 45 procent. Ošetřovatelská péče přitom v loňském roce stála průměrně 737 liber (tedy skoro 22 tisíc korun) týdně, rezidenční péče 556 liber (necelých 17 tisíc korun) týdně.
Alzheimer’s Society proto nyní požaduje na péči osm miliard liber ročně navíc a okamžité zahájení debaty napříč politickými stranami o reformě systému tak, aby byl hrazen podobně jako školství či zdravotnictví.
„Víme, že návštěva nemocnice může být pro lidi s demencí stresující, což je také důvod, proč bychom měli mít vysoce kvalitní péči v komunitě. Poslali jsme radnicím 1,5 miliardy liber navíc pro příští rok na sociální péči pro děti i dospělé a jsme odhodlaní najít dlouhodobé řešení tak, aby bylo o každého důstojně a bezpečně postaráno,“ reaguje ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí.
-mk-
Michaela Koubová
