Do orgánů menších zdravotních pojišťoven budou volit třetinu zástupců pojištěnci. Původně měla být podle vládního návrhu novely zákona třetina jmenovaná vládou a dvě třetiny voleny zaměstnavateli. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) včera ČTK řekl, že koalice dohodla kompromisní řešení. V roce 2018 Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona upravující tyto volby, byl podle něj nespravedlivý vůči pojištěncům a zvýhodňoval velké zaměstnavatele.

 

„Vládní návrh počítal s tím, že jedna třetina bude jako dosud obsazována zástupci vlády a dvě třetiny volbou. Volit měli plátci pojistného, tedy zejména zaměstnavatelé, což se nelíbilo třeba představitelům odborů,“ popsal Vojtěch.

Správní rada takzvané oborové nebo zaměstnanecké zdravotní pojišťovny je patnáctičlenná. Na deset míst budou moci kandidovat pojištěnci, kteří získají 50 podpisů jiných pojištěnců. Dosud je jmenovali největší zaměstnavatelé v oboru, což podle ÚS nebylo spravedlivé. „Bude to organizačně náročnější, ale v pozměňovacím návrhu to vyřešíme,“ dodal ministr.

Právo volit budou mít ti, kdo odvádějí 0,4 procenta pojistného, teď je to 0,6 procenta. Nemusí jít o největší firmy jako dosud, ale spojit se jich může několik. Piráti ve svém návrhu zákona chtěli, aby možnost volit měl každý pojištěnec elektronicky nebo korespondenčně. Podle vlády by řešení bylo administrativně a technicky náročné.

Mohlo by vás zajímat

Na jednání zdravotního výboru Sněmovny prošel návrh, aby byli stejně jako u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěno asi 60 procent populace, do orgánů voleni poslanci. Autor návrh, lidovecký poslanec Vít Kaňkovský, to označil za dočasné řešení, dokud se nepodaří připravit lepší novelu zákona s jiným způsobem obsazování orgánů. Ministr zdravotnictví s ním ale nesouhlasí. „Shodli jsme se na tom, že bude podpořen vládní návrh,“ řekl Vojtěch k jednání koalice.

Do veřejného zdravotního pojištění letos bude zaměstnavateli, podnikateli, zaměstnanci a státem odvedeno přes 340 miliard korun. Zhruba 200 miliard spravuje největší VZP, které se ústavní stížnost netýkala. VZP má asi 5,9 milionu klientů, druhá Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR má přes 1,3 milionu, třetí Česká průmyslová zdravotní pojišťovna má 1,2 milionu. Dál v ČR působí Oborová zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, RBP (dříve Revírní bratrská pokladna) a Zdravotní pojišťovna zaměstnanců Škoda.

Jako první musí volby do orgánů zdravotních pojišťoven uspořádat letos na podzim Vojenská zdravotní pojišťovna. Vyhlásit by je měla asi půl roku před samotnou volbou. Zatím ale kvůli neschválení zákona neví, jaké přesně budou jejich pravidla. Rozhodnutí ÚS zrušilo předchozí legislativní úpravu loni v říjnu. Podle ministra bude novela projednávaná ve druhém čtení na příštím jednání Sněmovny.

-čtk-