Sdružení praktických lékařů (SPL) zvažuje žalobu na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) kvůli e-neschopence. Vystavení podle nich trvá dlouho, problémy jsou i s předáváním neschopenek pacientů mezi lékaři. A ti to nechtějí dělat zadarmo. SPL o tom informovalo včera v tiskové zprávě. Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod kterou ČSSZ spadá, podle své mluvčí Barbary Hanousek Eckhardové nevidí k žalobě důvod, diskusi mezi lékaři a sociální správou se ale nebrání.
Elektronicky musí lékaři vystavovat potvrzení o pracovní neschopnosti od začátku roku. V pondělí zaznamenali výpadky. Podle ministerstva práce (MPSV) byly problémy jen ve webové aplikaci na portálu České správy sociálního zabezpečen (ČSSZ), kterou údajně používá minimum lékařů.
Podle předsedy SPL Petra Šonky trvá lékařům vystavení e-neschopenky násobně déle než vyplnění původního papírového formuláře. „Máme tady bohužel i takové zkušenosti, že lékaři strávili s jednou e-neschopenkou až 40 minut. Trváme na elektronické neschopence, která je funkční a odpovídá naší praxi,“ sdělil Šonka.
Než začne podle praktiků řádně fungovat, chtějí mít možnost vystavit papírové neschopenky bez hrozby pokuty. Žádají proto schůzku s vedením resortu práce a ČSSZ. „Zákon stanoví, že pokud vzniknou technické obtíže, je možné postupovat původním způsobem (vystavovat papírové neschopenky), ale úmyslně bojkotovat platnou právní úpravu není možné. Pro žalobu proto nevidíme důvod. Diskusi mezi lékaři a ČSSZ se nebráníme,“ sdělila ČTK Hanousek Eckhardová. Podle ní systém funguje a jen za pondělí se v něm vyřídilo přes 20.000 neschopenek.
Šonka uvedl, že hlavním požadavkem lékařů je, aby náhradní papírové formuláře dostali přímo do ordinací. „ČSSZ dosud trvá na tom, aby si lékaři tiskopisy chodili osobně vyzvedávat na pobočky, protože na jejich distribuci do ordinací nemá lidi a finanční prostředky,“ dodal. Doktorům vadí také tisknutí takzvaných lístků na peníze. Považují je za zbytečnou administrativní zátěž a žádají jejich odbourání do konce roku. „Od příštího roku je přestaneme vystavovat,“ uvedl Šonka.
Za další z problémů elektronické neschopenky lékaři označují předávání pacienta od praktického lékaře ke specialistovi nebo naopak. Zpracování nově vystavené neschopenky podle nich trvá řadu hodin, po tuto dobu s ní není možné pracovat a pacienti zůstávají ve „vzduchoprázdnu“.
„Není jasné, kdo se o pacienta stará, kam má přijít na kontrolu, kdo mu dá lístek na peníze a kdo ji ukončí. A zda dostane peníze v době nemoci,“ dodal Šonka. Některé e-neschopenky podle zkušenosti lékařů ze SPL v systému zůstávají nezpracované i více než 52 hodin.
Za práci pro stát také chtějí lékaři dostat zaplaceno. „Lékaři museli zakoupit speciální moduly ke svému zdravotnickému softwaru a platí za jejich provoz desítky tisíc ročně, stejně tak za práci IT specialistů, bez kterých se e-neschopenka neobejde. To jim, stejně jako jejich práci s vedením neschopenek, nikdo nehradí, vše dělají zadarmo. Pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodneme, zažalujeme ji,“ uzavírá Šonka.
Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První vláda Andreje Babiše (ANO) po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu sociální demokratky Jany Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden. Zaměstnavatelé i lékaři si stěžovali na to, že systém není vyzkoušený. Podle nich by bylo lepší přechodné období bez sankcí, a to jako při spouštění e-receptu.
-čtk-, -sed-
