Epidemie viru Covid-19 má a bude mít své dalekosáhlé makroekonomické dopady. Tento pro mnohé abstraktní pojem se už ale zhmotňuje do konkrétních případů. A možná paradoxně zasahuje i farmaceutický byznys.

 

Když se objevily zprávy o řádění nového typu koronaviru v čínském desetimilionovém městě Wu-chan, panika na sebe nenechala dlouho čekat. Projevila se například tím, že lidé nejen v Číně, ale zakrátko i v dalších částech světa včetně Evropy vzali útokem lékárny, kde vykoupili veškeré zásoby roušek. A zatímco svět pomalu vyčísloval ekonomické škody, které epidemie páchá, akcie výrobců obličejových masek začaly strmě růst. Japonská společnost Kawamoto, která tuto zdravotnickou pomůcku produkuje, během jednoho měsíce posílily o neuvěřitelných 600 procent.

Čínou nejzranitelnější

Nějakou chvíli se na spekulativní vlně svezly i ostatní hráči farmaceutického trhu. Jenže nyní se karta pomalu obrací a první firmy jen opatrně přiznávají, že epidemie viru Covid-19 jim může uškodit. Jedna z nejvíce ohrožených farmaceutických skupin může být britská AstraZeneca, která si dala ambiciózní cíle spojené s expanzí právě na čínském trhu.

Kvůli epidemii již upravila svá očekávání o růstu tržeb pro letošní rok. Zatímco loni vzrostly prodeje AstraZeneky o úctyhodných patnáct procent, pro letošek by se mělo zvýšení tržeb pohybovat v řádu jednotek procent, v lepším případě nižších dvouciferných hodnot. Při oznamování loňských finančních výsledků to uvedl finanční ředitel společnosti Marc Dunoyer. „Situace je ale stále velmi nejistá,“ dodal s tím, že AstraZeneca své predikce upraví během prvního letošního kvartálu na základě aktuálního vývoje.

Britská farmaceutická skupina čelí v souvislosti s epidemií koronaviru nejvyššímu riziku v rámci největších globálních hráčů. Přestože její šéf Pascal Soriot ujišťoval, že firma zatím její čínské provozovny ve Wu-si a Tchaj-čou jedou na plné obrátky, jde spíše o to, jak se jí podaří proměnit několik loňských úspěchů v podobě získání povolení čínského regulátora uvést na trh několik důležitých léků. Jde například o imunoonkologické léky pro léčbu rakoviny plic.

Mohlo by vás zajímat

Chystají se i další

AstraZeneca v tom ale není sama. Několik dalších top globálních farmaceutických firem portálu FiercePharma.com přiznalo, že mají v rukávu plány, jak minimalizovat dopad čínské epidemie. Jde například o Pfizer, Johnson & Johnson, Bayer, Merck KGaA nebo Roche. Mnohé z nich mají výrobní haly právě v Číně, kde vyrábějí léky převážně pro místní trh, případně pro pár dalších asijských zemí.

Ohrožení těchto společností však nespočívá v tom, že by se kvůli epidemii viru Covid-19 dostaly do existenčních potíží, ale přinejmenším je ohrožena jejich expanze, se kterou pro letošní rok počítaly. Americký Merck například loni dokázal jen v samotné Číně zvýšit své tržby o 58 procent, a to zejména díky prodejům léku Keytruda, který se používá pro léčbu karcinomů v pokročilém stadiu, nebo vakcíny proti HPV viru Gardasil. Takové výsledky se letos zřejmě nezopakují, pokud epidemie brzy neskončí.

Úsporná opatření na obzoru

Koronavirus může udělat čáru přes rozpočet také těm farmaceutickým firmám, které už přistoupily nebo se teprve chystají přistoupit k úsporným opatřením. Mezi ně patří také britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline. Ta před několika týdny oznámila spuštění dvouletého restrukturalizačního plánu, který byl jen před pár dny odstartován v Belgii. Tam se chystá propustit přes 900 lidí ve své provozovně vyrábějící vakcíny.

GSK v Belgii zaměstnává kolem devíti tisíc lidí, oznámené škrty se tedy dotknou desetiny z nich. GSK je přitom největší farmaceutický zaměstnavatel v zemi. Restrukturalizace firmy se dotkne prakticky všech oblastí, od výzkumu a vývoje, přes výrobu až po manažerské pozice.

Propouštění kolem pěti set zaměstnanců oznámil již na podzim také americký Merck. Redukce zaměstnanců se má dotknout dvou jeho provozoven v okrese Montgomery, který leží severně od Washingtonu, D. C. A je pravděpodobné, že další výrobci léků se postupně přidají. Nikoli pouze kvůli epidemii koronaviru, ale také kvůli zpomalování růstu globální ekonomiky, jehož známky se objevily už v minulém roce.

Petr Musil