U našich západních sousedů chybí podle posledních odhadů přes sto tisíc lidí v sociální a zdravotní péči. Jen v Berlíně budou do roku 2030 potřebovat až deset tisíc nových zdravotníků.

 

V německých domech pro seniory se již dnes projevuje katastrofální nedostatek odborných ošetřovatelů. Pro zajištění adekvátní péče by bylo zapotřebí zajistit dalších více než sto tisíc lidí. Tím by se rovněž pracovní zátěž rozprostřela tak, aby stávající personál netrpěl de facto chronickou přepracovaností. Vyplývá to z nejnovější studie Brémské univerzity a Spolkového ministerstva zdravotnictví, na kterou odkazuje list Deutsches Ärzteblatt.

Přetažení ošetřovatelé

Odborníci k tomuto číslu došli na základě výpočtů pomocí personálního klíče v domovech s pečovatelskou službou. Oproti současnému stavu by se tak musel počet pečovatelského personálu zvýšit o 36 procent na cílových téměř 440 tisíc pracovníků. Náklady na dodatečný personál by dosahovaly kolem čtyř miliard eur ročně (asi 100 miliard korun).

Zpráva na přepracovanost výslovně upozorňuje. Kvůli ní totiž dochází k častější pracovní neschopnosti ošetřovatelů a ošetřovatelek, což vede i k preferování práce na částečný úvazek a následnému předčasnému opouštění tohoto typu zaměstnání. „Špatné pracovní podmínky také vedly ke zhoršení kvality péče,“ stojí mimo jiné ve studii.

Cesta k nápravě pak podle výzkumníků vede skrze úpravu personálního klíče. Odborníci navrhují, aby se v budoucnu jeden pečovatelský pracovník staral průměrně o 1,8 člověka vyžadujícího péči. Dnes je tento poměr stanoven intervalem v rozmezí 1 až 2,5 člověka na jednoho ošetřovatele. Pokud si představíme například dům s pečovatelskou službou se stovkou klientů, muselo by se o ně napříště starat 55 zaměstnanců namísto současných čtyřiceti.

Mohlo by vás zajímat

Kritika zleva

Kromě toho by ošetřovatelští asistenti měli převzít některé činnosti od odborného personálu, na které je v současné době nadměrně kvalifikovaný. To by znamenalo, že by se odborný personál mohl ve větší míře věnovat složitějším úkolům. „Poprvé máme v ruce nástroj, jímž jsme schopni celkem přesně změřit potřebu odborného a pomocného pečovatelského personálu v jednotlivých zařízeních,“ uvedl k předložené zprávě Gernot Kiefer, místopředseda asociace německých zdravotních pojišťoven GKV – Spitzenverband.

A hovořil rovněž o velkém pokroku „s cílem pokračovat v zavádění nové koncepce dlouhodobé péče“. Souhlasná stanoviska na adresu zmíněné studie přicházela také z řad dalších odborných institucí. „Konečně můžeme říci, jaký objem personálu v zařízeních ústavní péče je nezbytný pro vytvoření důstojných životních podmínek pro ty, kteří péči nutně potřebují,“ připojila se ke Kieferovi Maria Loheideová, ředitelka odboru sociální politiky německé Diakonie.

K navrhovanému řešení personálního podhodnocení sociální péče se kriticky vyjádřili zástupci strany Die Linke. Podle nich to žádné trvalé zlepšení nepřinese, a to ani pro ošetřovatele, ani pro ošetřované. „Navrhovaný model je odklon od péče, kde je kladen důraz na potřeby člověka, který péči potřebuje,“ uvedla Pia Zimmermannová, expertka Die Linke na sociální politiku.

Nouze o doktory v Berlíně

Německo však nečeká řešení personální nouze jen v oblasti sociální péče. Už delší dobu se hovoří o akutním i budoucím nedostatku lékařů a dalších zdravotníků. Nejnověji pak bije na poplach Berlín, kde budou chybět tisícovky lékařů a sester. „Do roku 2030 budeme potřebovat dalších deset tisíc sester na plný úvazek,“ uvedl pro list Deutsches Ärzteblatt Marc Schreiner, generální ředitel společnosti Berliner Krankenhausegesellschaft (BKG), která provozuje nemocnice a jiná zdravotnická zařízení.

Podle odhadu BKG bude do deseti let zapotřebí navýšit počet zdravotníků v lůžkové péči o dva tisíce, zbývajících osm tisíc pak připadá na kliniky, ambulantní a další druhy zdravotnické péče. „Musíme jednat okamžitě. Deset let je v personálním rozvoji krátká doba,“ zdůraznil Schreiner. Při plánování počtu zdravotnického personálu je totiž nutné brát v potaz jednak stárnutí populace, jednak zvyšující se potřebu komplexních terapeutických postupů, myslí si šéf BKG.

Z tohoto pohledu se jeví jako paradoxní nedávná kauza (ne)uznávání diplomů studentů, kteří absolvovali medicínu na Lékařské univerzitě v polském Štětíně. Spor se týkal programu, který v Polsku nese název „Staz podyplowy,“ což má odpovídat německému „Arzt im Praktikum“. Jde tedy o studijní program, jehož absolventi si mohou v Polsku otevřít svou vlastní praxi. Jenže německá strana tvrdí, že toto studium není dostatečné pro vykonávání pracovní pozice lékaře v Německu.

Za vše prý mohla loňská změna evropské směrnice, jejíž výklad je sporný. Neuznávání diplomů se ale netýkalo jen Poláků, nýbrž i dalších zahraničních studentů ze zemí EU. A paradoxně tato nevyjasněná situace začala dopadat na počty lékařů v Braniborsku, v jehož středu leží právě Berlín. Polské ministerstvo zdravotnictví však nejnověji německé straně vzkázalo, že žádné změny ve své legislativě kvůli nové evropské směrnici neplánuje. Kauza tak ještě zdaleka nekončí.

Petr Musil