Berlínský IGES Institut ve spolupráci s Bertelsmannovou nadací představil studii, podle níž by zrušení pilíře soukromého zdravotního pojištění ušetřilo německému zdravotnictví nemalé peníze. Odborníci se však bouří a tvrdí, že takový krok by zhoršil kvalitu i dostupnost zdravotní péče.
Nejnovější analýza systému zdravotního pojištění v Německu z dílny Bertelsmannovy nadace ve spolupráci s berlínským IGES Institutem vyvolala diskusi o zrušení pilíře soukromého zdravotního pojištění (PKV – Private Krankenversicherung). Jeden ze závěrů studie říká, že pokud by všichni pojištěnci v Německu byli součástí pouze systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetliche Krankenversicherung), ušetřilo by celé německé zdravotnictví až devět miliard eur ročně.
Tato úspora by se mohla promítnout do snížení sazby odvodů na zdravotní pojištění ve výši 0,2 až 0,6 procentního bodu. V přepočtu na konkrétní částku by roční úspora činila 145 eur na jednoho pojištěnce. Samozřejmě za předpokladu, že by všichni pojištěnci z případně zrušeného PKV pilíře přešli do systému zákonného pojištění, což by se pro ně stalo nevyhnutelným.
Úspory díky solidaritě
Studie IGES Institutu úspory vysvětluje tím, že do GKV pilíře by se přesunuli lidé s vysokými příjmy (příjmy PKV pojištěnců jsou v průměru o 56 procent vyšší než u GKV pojištěnců), čímž by se zvýšila míra solidarity v systému. Lidé s nižšími příjmy by na tom tedy „vydělali“.
Další úspory by byly realizovány díky tomu, že nemocnost soukromě pojištěných je nižší než u lidí se zákonným zdravotním pojištěním. Podíl soukromě pojištěných, kteří měli za rok alespoň jeden pobyt v nemocnici, dosahuje sedmnácti procent, zatímco u zákonně pojištěných je to téměř každý čtvrtý. To je přibližně o třetinu více. Kromě toho se lidé s chronickým onemocnění, zdravotním postižením nebo lidé vyžadující permanentní péči mnohem častěji vyskytují v zákonném pilíři než v soukromém.
„Životaschopné společenství solidarity se může rozvíjet, pouze pokud se všichni pojištěni spojí bez ohledu na příjem, aby kompenzovali rizika mezi zdravými a nemocnými,“ řekla Brigitte Mohnová, ředitelka Bertelsmannovy nadace. Rozdělení na zákonné zdravotní pojištění a soukromé zdravotní pojištění podle ní nesplňuje požadavek solidarity a oslabuje sociální soudržnost.
Závěry studie nacházejí svou oporu u levicových politiků zastoupených ve Spolkovém sněmu. „Soukromé zdravotní pojištění je drahé pro ty, kteří jsou v tom zákonném. Soukromě pojištění jsou totiž málo solidární,“ uvedla Bärbel Basová z frakce sociálních demokratů (SPD). „Musíme se konečně rozloučit se soukromým zdravotním pojištěním a vytvořit jednotný systém zdravotního pojištěný založený na solidaritě, do kterého budou přispívat i ti, kteří vydělávají mnohem větší peníze,“ připojil se Achim Kessler, expert na zdravotní politiku strany Die Linke (levice).
Je to ideologie, ohrazují se lékaři
Proti studii se ihned ohradila Spolková asociace lékařů zdravotních pojišťoven (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung). Údajnou úsporu 145 eur na osobu a rok označila za sumu „vypočtenou v naprostém vakuu“. Podle šéfa Asociace Floriana Reuthera je nutné si uvědomit, že tyto peníze by se neušetřily, jen by se přesunuly od lékařů, kteří nyní poskytují péči pojištěncům ze soukromého pilíře, jinam.
Kromě toho by současní soukromí pojištěnci, pokud by byli převedení do systému zákonného pojištění, zřejmě platili méně než nyní. Odvod pojistného do PKV totiž nezávisí pouze na výši výdělku, ale i na dalších parametrech, jako například životní styl nebo rodinná anamnéza.
„Studie je ovlivněná ideologicky a byla zjevně vypracována bez znalosti aktuálního stanoviska Komise pro moderní úhradový systém (KOMV – Kommission für ein modernes Vergütungssystem der Bundesregierung, která spadá pod Spolkovou vládu,“ ohradil se proti dokumentu Klaus Reinhardt, prezident Spolkové lékařské komory. KOMV totiž jednomyslně odmítla systémy slučovat a standardizovat a namísto toho požaduje zachování systému duálního zdravotního pojištění s tím, že každý z nich má projít reformou. „Bertelsmannova nadace by se měla účastnit diskuse o praktických řešeních, namísto vedení ideologicky motivované debaty o předvčerejších tématech,“ dodal Reinhard pro list Deutsches Ärzteblatt.
Tři scénáře možné reformy
Studii odmítla rovněž Spolková asociace zdravotních pojišťoven. „Její výsledky nejsou nové a Bertelsmannova nadace je opakuje jednou za pár let,“ uvedl šéf Asociace Andreas Gassen. Pokud by podle Gassena někdo uvažoval o sloučení obou systémů zdravotního pojištění, musel by si následně vybrat jeden ze tří scénářů, jak by byla péče hrazena. První varianta předpokládá, že by z pojištění byly hrazeny pouze ty terapie, které jsou prokazatelně účinné. „To by zastavilo inovace,“ upozornil Gassen.
Druhou možností je, že by byla hrazena veškerá péče, což by ale znamenalo prakticky neomezené množství peněz, jež by zdravotnický systém spolykal. „Třetí možnost bych popsal jako britské řešení, protože podle ní funguje tamní Národní zdravotnická služba. Motto tohoto modelu ale zní: všechno se hradí, ale ne vždy a ne pro každého,“ dodal Gassen. Sám se přiklání k tomu, aby se z obou pilířů (GKV a PKV) vybralo to nejlepší a pojištěncům se nabídlo více možností, jak se zdravotně pojistit. „Existuje mnoho možných modelů a všechny by byly pro pacienta lepší než pouhé zrušení soukromého pilíře,“ uzavřel šéf Spolkové asociace zdravotních pojišťoven.
Pilíř soukromého zdravotního pojištění využívá v Německu necelých devět milionů lidí, což představuje asi jedenáct procent populace. Dalších pětadvacet milionů Němců využívá možnosti doplňkového zdravotního pojištění, které se děje na dobrovolné bázi. V systému PKV v současnosti funguje asi čtyřicet zdravotních pojišťoven, v systému GKV je to kolem sedmdesáti. O nastavení systému zdravotního pojištění v Německu jsme více psali loni v srpnu.
Petr Musil
