Zdravotní pojišťovna by měla pravidelně, v maximálně ročních intervalech, kontrolovat plnění povinností svých pojištěnců a o případném vzniku dluhu na pojistném je informovat neprodleně po zjištění dluhu za kontrolované období. Současně by je měla vyrozumět i o možnosti podání žádosti o prominutí penále. Po šetření ombudsmanky Anny Šabatové pojišťovna k této vstřícnější praxi přistoupila.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová se zabývala stížností ženy, která nesouhlasila se způsobem provádění kontrol plateb na veřejné zdravotní pojištění. Zjistila, že dlužila pojistné za jeden měsíc ve výši 1.080 Kč. Pojišťovna ji o dluhu informovala až po více jak pěti letech, to už byla žena téměř dva roky registrována u jiné zdravotní pojišťovny.
Dlužné pojistné ihned zaplatila a domnívala se, že z osobního jednání v pojišťovně vyplynulo, že tím pro ni záležitost končí a penále jí bude prominuto. Pojišťovna ji však následně vyzvala k jeho úhradě, protože o jeho prominutí nepožádala. Penále v té době přitom převyšovalo samotný původní dluh. Žena dluh na penále raději rychle zaplatila, ale stěžovala si ombudsmance na tento postup pojišťovny, když ji informovala s takovým časovým odstupem a spolu s vyčíslením penále ji neinformovala o možnosti prominutí penále.
Podle zjištění Anny Šabatové se pojišťovna dopustila dvou pochybení. V první řadě neprováděla pravidelné kontroly plnění povinností pojištěnců: „Zákon sice výslovně nestanoví žádnou lhůtu k vyrozumění pojištěnce o dluhu, ale podle principů dobré správy by to měla pojišťovna dělat v rozumném období, zejména s ohledem na růst penále. Provést kontrolu až po více než pěti letech, kdy už navíc dlužník dávno není pojištěncem dané pojišťovny, rozhodně není dobrou praxí,“ hodnotí přístup pojišťovny Šabatová. Apelovala na ni, aby kontroly prováděla pravidelně, maximálně v ročních intervalech.
Za ještě závažnější pochybení ombudsmanka považuje skutečnost, že pojišťovna zaslala stěžovatelce pouze oznámení o výši penále a výzvu k jeho úhradě, aniž by ji informovala o možnosti prominutí penále. Takto postupovala nejen v případě stěžovatelky, ale obecně vůči všem pojištěncům. Ředitel pojišťovny tento postup obhajoval poukázáním na skutečnost, že právní úprava výslovně nestanoví zdravotním pojišťovnám povinnost dlužníky takto informovat.
Přestože pojišťovna trvala na tom, že jí zákon neukládá postupovat jinak než doposud, s ohledem na principy dobré správy a vstřícnost vůči pojištěncům se rozhodla svou praxi změnit. Přijala opatření doporučená veřejnou ochránkyní práv a přislíbila pravidelně kontrolovat plnění povinností pojištěnců maximálně v ročních intervalech a neprodleně po zjištění dluhu pojištěnce informovat. Spolu s vyčíslením penále bude také pojištěnce informovat o možnosti podání žádosti o prominutí penále.
(red)
Článek je převzat z portálu Česká justice, který patří do portfolia Media Network s.r.o., vydavatele Zdravotnického deníku.
