Ačkoliv se Sdružení praktických lékařů i Mladí praktici zlobí kvůli tomu, že je e-neschopenka zatěžuje administrativou (a dokonce zvažují žalobu, více zde), Česká správa sociálního zabezpečení dostala ve čtvrtek od sněmovního sociálního výboru za fungování e-neschopenek pochvalu. Poslanci se shodli na tom, že i když má systém mouchy, funguje nad očekávání dobře. Zůstávají však problémy, které tu byly už před e-neschopenkou – tedy častá neochota ambulantních specialistů psát neschopenky a stížnosti na to, že praktici za papírování s neschopenkami spojené nedostávají úhradu.
„Z našeho pohledu systém funguje, a funguje tak, jak jsme si naplánovali, že fungovat má – a jak jsme také od začátku deklarovali, že fungovat bude. Víme, že to je změna jak na straně lékařů, tak na straně zaměstnavatelů, proto se snažíme všem poskytnout maximální podporu a součinnost, aby měli informace a dokázali se se změnou srovnat tak, aby i na straně zaměstnavatelů e-neschopenka zjednodušila práci,“ uvádí ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
ČSSZ podle něj věnovala implementaci e-neschopenky, jejíž technické řešení stálo dohromady 120 milionů, do svých informačních systémů celý loňský rok. Byl přitom zohledněn i systém elektronizace ve zdravotnictví, respektive identifikace prostřednictvím systémového certifikátu SÚKL, který mají lékaři již vydaný. Zahrnuty byly i některé požadavky zaměstnavatelů v souvislosti s tím, aby byli informováni o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců. Notifikace chodí zaměstnavatelům do datové schránky, případně na email, načež je možné podívat se na ePortál, kde se neschopnost zaměstnance zobrazí. Vedle toho zveřejnila ČSSZ i popis automatizovaného řešení stahování informací do softwarů, o který žádali zejména velcí zaměstnavatelé. Testovat prostředí bez propadu do systému mohli dodavatelé softwaru od loňského června, kompletní technické řešení bylo možné testovat od října. V reakci na požadavek, aby si lékaři mohli e-neschopenku vyzkoušet ještě před 1. lednem tohoto roku, byla e-neschopenka spuštěna na začátku prosince, ovšem na fiktivních datech.
„Od 1. 1. jsme se překlopili do produktivního provozu. Od počátku produktivního provozu evidujeme přicházející elektronické neschopenky v běžném pracovním pořádku s ohledem na počet neschopenek. Za leden jich bylo ještě více než za leden 2019 – jestli v lednu 2019 jsme měli okolo 210 tisíc příchozích nových neschopenek, v lednu 2020 jich bylo kolem 250 tisíc. Papírových neschopenek chodily jednotky či desítky, zkrátka žádné zásadní množství. S tím jsme počítali, proto také v právní úpravě zůstal třídílný papírový tiskopis, který mohou lékaři v odůvodněných případech využít, když jim nefunguje software nebo vystavují neschopenku jinde než u počítače,“ vysvětluje Boháček, podle kterého nebude třeba v následujících měsících za vystavování papírových neschopenek někoho pokutovat.
Mohlo by vás zajímat
Během ledna zaznamenala ČSSZ dva výpadky, které podle Boháčka otevřeně komunikovala. Jeden se týkal ePortálu, což ovšem ovlivnilo jen malou skupinu lékařů, a pak šlo o krátké omezení B2B služeb, takže některé úkony trvaly déle. „Jde o velmi robustní systém, který je svým způsobem výjimečný i v rámci EU a z pohledu fungování technického řešení, takže jsme museli činit některá opatření, abychom systém vyladili,“ dodává Boháček.
Někteří zaměstnavatelé zažádali o notifikace až v lednu
ČSSZ také sbírá podněty z terénu ohledně fungování. Řada problémů je podle Boháčka způsobena tím, že od června známé funkcionality nebyly do některých softwarů implementovány. Mnohdy se ovšem problém dával za vinu ČSSZ s tím, že jim zpracování trvá hodiny až dny. „Od začátku jsme říkali, že vytvoříme technické řešení, abychom byli schopni obratem posílat zaměstnavatelům informaci o tom, že pracovní neschopnost vznikla, a to ve zjednodušené podobě. Informaci od lékaře zpracujeme v systému, protože nemůžeme připustit tvrdý dopad do produktivní databáze – musíme zde mít i z pohledu bezpečnosti vyhodnocení a napárování lidí na základní registry tak, abychom měli informaci správně. Než se tak u nás vytvoří případ, trvá to hodinu, dvě i tři, to je ale proces na straně ČSSZ a lékařů se vůbec netýká. I před 1. 1. 2020 lékaři po vložení prvního dílu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti do obálky a zaslání na ČSSZ nevěděli, kdy na něj zaměstnanci ČSSZ sáhnou a kdy se někde v aplikaci vytvoří případ. Jde o dezinformaci, která zaznívala, protože lékařům některé věci v softwaru nefungovaly,“ vysvětluje František Boháček s tím, že ČSSZ oslovila dodavatele, v jejichž softwarech problémy vznikaly, aby funkcionalitu opravili – což se v drtivé většině stalo. Zároveň dnes probíhá s dodavateli workshop, který má pomoci vyladění a nastavení tak, aby se uživatelům co nejvíce usnadnila práce. „Už dnes ale víme, že vystavení e-neschopenky je otázka desítek sekund, není to nic dramatického,“ dodává Boháček.
Stále je ale podle něj nutné vytisknout průkaz práce neschopného pojištěnce, protože někdy může zpracování na straně ČSSZ trvat delší dobu. Týká se to zejména nově přihlášených cizinců – zaměstnavatel má totiž na přihlášení pracovníka z ciziny ze zákona osm dní a může navíc informaci posílat papírově. Díky průkazu má ale pacient jasně v ruce, že je v pracovní neschopnosti.
U některých zaměstnavatelů také došlo k tomu, že navzdory dvěma dopisům ČSSZ ohledně fungování e-neschopenky mnozí zažádali o notifikace či další věci až v lednu – a při nakupení tisíců žádostí může vyřízení několik dní trvat. Rozhodně by však podle Boháčka nemělo v souvislosti s e-neschopenkou docházet k prodlužování lhůt výplat nemocenských (v lednu ještě probíhala výplata podle papírových tiskopisů).
Na úhradu to nevypadá
Ministerstvo zdravotnictví ústy hlavního architekta elektronického zdravotnictví Jiřího Boreje fungování e-neschopenky pochválilo, na druhou stranu ale i shrnulo stížnosti, s nimiž na ministerstvo ohledně e-neschopenky chodí lékaři. Ty se týkají zejména ambulancí, přičemž mnozí lékaři poukazují, že je vystavení e-neschopenky zdržuje a trvá neúměrně dlouho.
Na e-neschopenky si velmi stěžuje také Sdružení praktických lékařů nebo Mladí praktici, kteří e-neschopenku zahrnuli i do memoranda z Praktické konference pro praktické lékaře. „Papírová administrativa je jen vyměňována za elektronickou, která však obvykle neplní svou hlavní funkci ušetření času. Příkladem je eRecept s velkou složitostí inicializace a nebezpečím zneužití elektronického podpisu, ale zejména aktuální eNeschopenka, která přesouvá práci úředníků na zdravotníky a díky její nepřipravenosti musí být prosazována výhrůžkami,“ píše se v memorandu sepsaném na konferenci, která probíhala v pátek a v sobotu v Brně.
Problémy, na které poukazovali i poslanci zdravotnického výboru na lednovém zasedání, se však netýkají samotné e-neschopenky, ale špatné informovanosti a přístupu lékařů. Někteří ambulantní specialisté totiž nechtěli (a nechtějí) e-neschopenky vystavovat a posílali s nimi pacienty za praktikem – a praktici naopak někdy posílali pacienty ke specialistům. Ministerstvo zdravotnictví proto na začátku ledna vydalo upozornění, v němž podtrhuje, že e-neschopenku vystavuje lékař, který vyšetřením zjistí, že pojištěnci zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost. „I samotné ministerstvo zdravotnictví řeklo, že jde o špatnou informovanost lékařů,“ poukazuje Hana Aulická-Jírovcová (KSČM). Eva Matyášová (Ano) ovšem připomíná, že neochota specialistů vystavovat neschopenky tu byla ještě před elektronizací. „A lékaři jsou konzervativní, zvlášť když se mají naučit něco nového, co se týká počítačů. Je to tedy otázka lidí,“ konstatuje lékařka Matyášová.
Lékaři se také opakovaně za vystavování neschopenek domáhali úhrady. „Stávající právní úprava nám jako ČSSZ neumožňuje situaci řešit. Ze zákona má lékař povinnost vystavit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti v den, kdy zjistil, že je pojištěnec práce neschopen a onemocnění mu neumožňuje vykonávat pojištěnou činnost. Lékař to nedělá jen pro ČSSZ, ale primárně pro pacienta, který potřebuje omluvenku do zaměstnání a náhradu mzdy, případně po 14 dnech i nemocenskou. Tato debata podle mne vůbec nesouvisí s e-neschopenkou, která je jen technickým prostředkem pro vystavení pracovní neschopnosti a měla snížit administrativu s tím spojenou,“ konstatuje František Boháček. „Jenže je tam řada administrativních úkonů, znovuvystavování, potvrzování a tak dále, jinými slovy, kompenzace je na místě. Musíme se tedy na to ještě podívat,“ reaguje Jiří Borej. „Nejen ze strany MPSV, ale i ze strany pana premiéra zaznělo, že se e-neschopenky nebudou finančně kompenzovat,“ odpovídá náměstkyně MPSV Zuzana Jentschke Stöcklová.
Debata byla také o tom, zda by měla být zachována možnost vystavovat e-neschopenky tři dny zpětně. Zrušení požadovali někteří menší zaměstnavatelé s tím, že když v pátek zaměstnanec přijde na pohotovost, kde se neschopenky nevystavují, dostane neschopenku až v pondělí, a ačkoliv měl být o víkendu na směně, nikdo ho tou dobou nemůže kontrolovat. Pro zachování je naopak řada lékařů a pro mluví i fakt, že pohotovosti neschopenky nevystavují, takže by při zrušení zpětného vystavování byla nutná úprava. Zatím to proto nevypadá, že by se současný stav měl měnit.
Každopádně však poslanci napříč politickým spektrem fungování e-neschopenky chválí. „e-neschopenka se za nás povedla,“ konstatuje Hana Aulická -Jírovcová. „V rámci hrůzostrašného stavu ICT na MPSV musím říci, že se toto zvládlo,“ přidává se Jan Bauer (ODS). „Nakonec to dopadlo překvapivě dobře,“ říká i Olga Richterová (Piráti). „Přidám se k těm, kdo chtějí poděkovat za nesmírné úsilí dodržet termín náběhu e-neschopenky i za to, jak je to udělané a jak to funguje. Obavy byly, ale o to větší je na místě poděkování, jak to bylo zvládnuto. I na zdravotním výboru od kolegů lékařů zaznělo, že to funguje,“ doplňuje Alena Gajdůšková (ČSSD).
Michaela Koubová
