Opatření týkající se koronaviru dnes nezaměstnávají jen hygieniky, epidemiology či odborníky na infekční lékařství, ale také praktické lékaře. Ti mají nově na starosti karanténu u kontaktů nakažených, vedle toho se také maximálně snaží omezit fyzické návštěvy ordinací (respektive čekáren) v souvislosti s tím, že by některý pacient s podezřením na koronavirus neuposlechl pravidel a vydal se k lékaři. Neakutní problémy se tak praktici snaží řešit telefonicky, například skupina EUC ovšem klientům nabízí i možnost on-line konzultací na své Virtuální klinice. V souvislosti se situací kolem koronaviru chce také urychlit novinku v podobě videokonzultací, která by tak měla začít fungovat během tohoto měsíce.

 

Praktickým lékařům nařízení vlády udává, že mají vystavovat neschopenky lidem, kteří se vracejí z Itálie a mají zůstat v karanténě. Zároveň v neděli vydalo ministerstvo zdravotnictví nové mimořádné opatření, kdy hygienické stanice budou hlásit praktickým lékařům a praktickým lékařům pro děti a dorost všechny osoby, které byly v kontaktu s nakaženými pacientem, a lékaři na dálku rozhodnou o karanténě v délce 14 dnů.

„Doposud toto rozhodnutí činili a osobně pacientům doručovali hygienici. Nově to budou dělat na dálku praktičtí lékaři na základě informací od hygieniků. Protože chceme, aby se hygienici soustředili na trasování kontaktů osob, které jsou nakažené, a nákazu maximálně podchytili,“ uvedl v neděli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Pro praktické lékaře by nová povinnost v tuto chvíli neměla znamenat větší problém. „Zatím to nejsou žádná dramatická čísla, takže pokud situace bude takto vypadat dál, nemělo by to být něco, s čím by byl problém. Je dána povinnost, abychom lidi oslovovali my, a předpokládá se, že lidé poskytnou součinnost. Je ale možné, že to tak nebude vždycky, takže mohou nastat konfliktní situace, zatím však nemám informace, že by to tak bylo,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Mohlo by vás zajímat

„Snažíme se všemožně klienty informovat, jak postupovat, pokud se vrátili z cest a mají i začínající příznaky. Snažíme se, aby v případě jakéhokoli podezření hlavně nenavštěvovali ambulanci a nejprve volali. Sestřičky jsou zaškolené a předávají informace, jak dále postupovat,“ říká k tomu Jana Kuchařová ze sítě Moje Ambulance.

Praktici zároveň nabádají pacienty, aby návštěvy, které lze odložit, skutečně odložili či je vyřešili po telefonu, než aby si šli sednout do čekárny. „Na rozdíl od jiných forem hysterie zde není obava zcela neopodstatněná. Zkušenosti z Itálie ukazují, že k přenosům poměrně často došlo v rámci zdravotnických zařízení, a na první schůzce epidemiologické komise zástupce WHO pro Českou republiku upozornil, že nakažení lidé se nejspíš objeví ve zdravotnických zařízeních, kde může dojít ke kontaktu. Skoro nikdo z nás ale není zaveden na to, aby pouštěl do ordinace pacienty na zvonek, většinou přicházejí do čekárny, kde si sednou. A přes veškerou edukační kampaň nelze vyloučit situace, že přijde někdo, kdo nedodrží karanténní doporučení, mezi pacienty si sedne a pokud by se ukázalo, že byl pozitivní na koronavirus, je to průšvih, protože všichni v čekárně jsou ohroženi a mají jít do karantény,“ přibližuje Šonka.

Proto praktičtí lékaři nabádají pacienty, kteří akutně nepotřebují lékaře – jde například o kompenzované chronické pacienty s diabetem nebo vysokým tlakem, u nichž se provádějí pravidelné kontroly a předepisují se léky, aby návštěvu odložili a recept dostali elektronicky. Stejně tak je na místě odložit potvrzení na řidičský či zbrojní průkaz či pracovně lékařské prohlídky.

„Pacienti to respektují. V naší ordinaci jsme celou řadu pacientů přeobjednali, případně jsme objednané obvolali a domluvili se s nimi, nakolik nás potřebují a zda to nejsme schopni vyřídit po telefonu. Jde o opatření, které teď několik týdnů, nedejbože měsíců, budeme používat,“ dodává Šonka.

To potvrzuje i Jana Kuchařová z Mojí ambulance, podle které už po prvních dnech, kdy u nás byly potvrzeny případy koronaviru, bylo na pobočkách evidentní zvýšené množství telefonátů a úbytek přítomnosti nemocných v čekárnách.

Lékař na Virtuální klinice EUC odpoví do 30 minut

Pro některé pacienty by přitom přicházela v úvahu telemedicína, ta ovšem zatím v ordinacích praktiků zůstává spíše výjimkou. „Co se týče telemedicíny, většina praktických lékařů na telemedicínu zatím není příliš zařízená a ani na ni mnohdy nejsou příliš zařízeni naši pacienti. Já mám příměstskou praxi a taková poptávka mezi klienty není. Většina lékařů ale poskytuje telefonické konzultace a věci kolem neschopenek pro lidi v karanténě se řeší primárně telefonicky, protože lidé by vůbec neměli přijít do ordinace. Nevylučuji, že někteří kolegové používají email, ale já bych to z mnoha důvodů nedoporučoval – jde o nezabezpečenou komunikaci. IT experti říkají, že vyměňovat si citlivé zdravotní informace s pacientem emailem je z hlediska bezpečnosti podobné jako posílat je na korespondenčním lístku. Preferujeme tedy telefonický kontakt, byť je zdlouhavější a složitější,“ vysvětluje Petr Šonka.

On-line konzultace je ale možno využít například u zdravotnické skupiny EUC. Ta nabízí klientům členských programů možnost online konzultace ve Virtuální klinice EUC s lékaři přes mobil nebo počítač v jakoukoliv dobu. „Jde o konzultaci s lékaři, kteří jsou našim klientům k dispozici do 30 minut od zadání dotazu. Lékař má k dispozici dotazník s anamnézou, který klient vyplní předem. Záznam z konzultace je součástí zdravotní dokumentace a lékař jej má k dispozici, je tak zajištěna kontinuita péče,“ popisuje generální ředitel EUC Václav Vachta, podle kterého Virtuální klinika EUC zaznamenala nárůst konzultací jak ve vztahu ke koronaviru, tak u ostatních zdravotních potíží.

Pacienti tak nemusí chodit přímo na kliniku, mohou se na lékaře na chatu ve Virtuální klinice EUC obracet s dotazy týkajícími se například kožních problémů, bolestí zad, migrény, problémů s močovými cestami nebo třeba se spánkem a řadou dalších.

„Nyní dokážeme 60 procent těchto dotazů odbavit přímo v chatu, bez potřeby fyzicky navštívit lékaře. To je velká pomoc pro všechny, pacienty i lékaře v ordinacích. Pacientům v současné době nabízíme ve Virtuální klinice EUC rychle konzultovat i možnou nákazu koronavirem. Vyvinuli jsme proto na míru AI nástroj, který sesbírá potřebné informace od pacienta, lékař je pak posoudí a doplní případně dalšími otázkami a pacientovi poradí. Lékařům to ulehčuje práci a šetří čas. Ohledně koronaviru poskytujeme informace, jak správně postupovat v případě podezření na nákazu, jak se chovat maximálně preventivně, co dělat při návratu z dovolené, dále informace týkající se chování v zaměstnání (karanténa, home office atd.), dětí (uzavření školy, školky) a odpovědi na celou řadu otázek, se kterými pacienti přicházejí,“ vysvětluje Vachta s tím, že chat je v současné době pacientům otevřen v režimu 24/7. EUC zároveň z důvodu aktuální situace zrychlí zavedení videokonzultací jako dalšího komunikačního kanálu, které mělo být původně spuštěno až v květnu. „Věnujeme nyní energii, abychom spuštění dokázali realizovat nejpozději na konci března, možná i dříve,“ dodává Vachta.

„Tento týden jsme Virtuální kliniku zprovoznili navíc pro dalších 80 tisíc pacientů registrovaných u našich praktických lékařů v celé síti EUC klinik. Mohou se jednoduše přihlásit do chatu přes webové stránky www.EUC-koronavirus.cz a konzultace ke všemu, co je zajímá v souvislosti s koronavirem, je pro ně v tomto případě bezplatná,“ připomíná ještě Václav Vachta.

Virtuální klinika EUC funguje na švédské telemedicínské platformě. Právě ve Švédsku probíhaly dva miliony konzultací (cca roce 4 %) konzultací s lékařem v digitální formě. Na základě vzdálené konzultace lze stanovovat diagnózu, předepisovat léky, vypisovat žádanky či neschopenky. Ve Švýcarsku se uskutečňuje přes telemedicínu 7 % kontaktů s praktickým lékařem.

Specialisté řeší problém s nedostatkem ochranných pomůcek

Oproti tomu Sdružení ambulantních specialistů v tuto chvíli neplánuje svým členům doporučovat, aby v souvislosti s šířením koronaviru mimo opatření související s ochranou svou a svých zaměstnanců (včetně užití ochranných pomůcek či uzpůsobení objednacích systémů) nějak zásadně měnili postupy a přecházeli například na „medicínu na dálku“.

„V mnoha našich oborech je prakticky nemožné stanovit kvalitně diagnózu a postup pomoci jen na základě anamnézy, bez řádného vyšetření. Jen velmi omezeně a ve vybraných situacích (což využíváme už dávno) lze na dálku hodnotit výsledky léčby. Přehnaným využitím jiných než obvyklých postupů by tedy mohlo dojít spíše k poškození pacientů,“ uvádí se v zápisu čtvrteční rady Sdružení ambulantních specialistů s tím, že SAS bude ctít doporučení, která vydávají ministerstvo zdravotnictví a hygienická služba. „V rámci dříve stanovených obecných etických zásad spoléháme na to, že naši členové jsou sami schopni posoudit nabídky soukromých subjektů a vhodnost užití jejich produktů v ambulancích,“ dodává se v zápisu s odkazem, že v naprosté většině se na jiné než obvyklé způsoby v podobě poskytování zdravotní péče v ambulancích v současné době nevztahuje profesní pojištění.

Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka ale v současnosti SAS více trápí dostupnost ochranných pomůcek. V dopise z 27. února proto Zorjan Jojko žádal ministra zdravotnictví, jeho náměstka pro zdravotní péči a hlavní hygieničku ČR, aby ministerstvo dodalo nebo přinejmenším pomohlo s dodávkou ochranných pomůcek pro ambulantní specialisty v rámci šíření infekce koronavirem v ČR. Do čtvrtečního zasedání rady však sdružení nedostalo odpověď.

„Vypadá to, že se ministerstvo zdravotnictví v tomto chce starat jen o nemocnice. Přitom je snad jasné, že mezi námi jsou obory (namátkou ORL, plicní, ale nejen ty), které jsou stejně ohroženy jako praktičtí lékaři a stomatologové, přičemž i lékaři ostatních  oborů nemohou odmítnout pomoc pacientovi, jen pokud má akutní respirační onemocnění. A takových k nám, samozřejmě, toho času chodí hodně,“ uvedl Jojko.

Michaela Koubová