Minulý týden poslali senátoři zpět do Poslanecké sněmovny návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví s doplněním, aby při nástupu do mateřské školy nemuseli rodiče u svého dítěte dokládat očkovávání proti žloutence typu B. Podle senátorů je riziko nákazy minimální. Podle odborníků však představuje žloutenka typu B pro malé dítě velmi závažné onemocnění, které se může přenést i malým poraněním. Očkovat proto doporučuje i WHO. Pokud se však někdo bude chtít očkování vyhnout, nebude to mít snadné. Na českém trhu totiž není dostupná vhodná pentavakcína.
„Nyní se dětem aplikuje hexavakcína proti šesti chorobám. Hepatitida B by se měla vypustit, není proto tomu nějaký silný nebo v podstatě téměř žádný hlas,“ obhajoval senátor a zpravodaj Lumír Kantor (za KDU-ČSL) minulý týden na plénu Senátu svůj pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, aby při nástupu do mateřské školy nemuseli rodiče u svého dítěte dokládat očkovávání proti žloutence typu B. „Máme velmi dobrý systém záchytu hepatitidy B u těhotných a matek. Během prvních tří let je dítě doma, a pak, v předškolních zařízeních, se taky nevyskytují rizikové faktory jako například přenos krví nebo pohlavní styk,“ dodal. Podle jeho kolegyně Aleny Dernerové (nezávislá) už nebude povinností nechat dítě naočkovat hexavakcínou, ale postačí pentavakcína Pediacel. „Tento návrh můžeme podpořit,“ reagoval na to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Vhodná pentavakcína na trhu není
„Bohužel nemohu se senátory souhlasit,“ sdělila Zdravotnickému deníku dětská lékařka a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČVS ČLS JEP) Hana Cabrnochová. „Onemocnění žloutenkou typu B je závažné onemocnění, zvláště pokud onemocní malé dítě. Při nákaze v prvním roce věku dítěte se uvádí riziko až 90% úmrtí na cirhózu jater. Přenáší se jakýmkoli drobným poraněním. Zdrojem nákazy je často nemocný uživatel injekčních drog a malé dítě se může poranit o injekční jehlu pohozenou v trávě, na pískovišti, nebo kdekoli jinde,“ dodává lékařka.
V České republice je očkování proti žloutence typu B součástí povinného očkovacího kalendáře, podobně jako v řadě jiných vyspělých zemí a aktuálně také v USA. Očkovat doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta se dokonce domnívá, že právě díky očkování by bylo možné tuto nemoc do roku 2030 zcela vymýtit. „V posledních letech jsme v ČR zaznamenali několik set případů tohoto onemocnění v porovnání s několika tisíci případy hlášenými ještě v 90. letech,“ potvrdil tento trend Zdravotnickému deníku již dříve vědecký sekretář ČVS ČLS JEP Roman Chlíbek. V roce 2015 přitom podle statistik WHO zemřelo v důsledku infekce žloutenkou typu B globálně téměř 890 tisíc osob.
Vynechat z očkovacího kanceláře očkování proti žloutence typu B však není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Je totiž součástí jedné hexavakcíny, která obsahuje očkování proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b. Podle Cabrnochové se jedná o moderní a velice šetrnou kombinaci, která se podává ve druhém a čtvrtém měsíci věku dítěte a kolem jednoho roku je pak dítě ještě přeočkováno. Nižší kombinace vakcín bez žloutenky typu B jsou však v současnosti na českém trhu nedostupné. Pentavakcína Pediacel zmiňovaná senátorkou Dernerovou již není k dispozici tři roky, jak Zdravotnickému deníku potvrdila tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová. „U vakcíny Pediacel došlo k ukončení dodávek do EU k již 3. 7. 2017 a ke zrušení registrace 27. 3. 2019. A jiná vhodná pentavakcína na trhu není. K očkování dětí proti hepatitidě B je v ČR dostupná monovakcína ENGERIX-B 10 MCG a dále pak standardně hexavakcíny,“ uvedla Peterová.
Je pravdou, že ještě v době před ukončením dodávek Pediacelu byly některé děti pentavakcínou, kterou si rodiče soukromě zakoupili, očkované. A právě těmto dětem by mohl senátní návrh nyní umožnit nástup do školky. Podle Cabrnochové se však jedná o minimální skupinu dětí. „A ty je přeci možné doočkovat, aby rodiče mohli splnit dodatečně svou zákonnou povinnost. Kvůli tomu není třeba měnit zákon,“ dodává lékařka.
Není správné vytvářet prostor pro ty, kdo očkování zpochybňují
Podle Daniela Dražana, člena výboru ČVS ČLS JEP, navíc neplatí ani další argument z úvodu tohoto článku. „Část infekcí u kojenců narozených HBsAg-negativním matkám (matkám po prodělání žloutenky typu B – pozn.red.) nelze zachytit screeningovými programy ani neonatální profylaxí,“ upozorňuje Dražan na další důležitou skutečnost, proč je nutné v kojeneckém věku očkovat.
Umožnit rodičům dát dítě do školky bez očkování proti žloutence typu B tak jen přihrává odpůrcům očkování. Podle některých z nich je očkování proti žloutence zbytečné, až přímo nebezpečné. Podle WHO však nebyly doposud prokázány žádné příčinné souvislosti mezi očkováním proti žloutence typu B a neurologickými onemocněními, včetně syndromu Guillain-Barré a roztroušené skleróze, diabetem mellitu, chronickým únavovým syndromem, artritidou, autoimunitními chorobami, ztrátou vlasů, astmatem nebo syndromem náhlého úmrtí kojenců.
Právě odmítání očkování zařadila WHO v roce 2019 mezi deset největších zdravotních hrozeb tohoto světa, spolu s HIV/AIDS, antimikrobiální rezistencí či znečištěným ovzduším. „V současné době, kdy bojujeme s virem, jenž má potenciál zahubit statisíce lidí, chceme vzdát boj s jiným virem, který to už dělá? Žádná jiná země nic podobného nikdy neudělala,“ kroutí hlavou Dražan. A Hana Cabrnochová s tímto postojem jen souhlasí: „Ustupování od odborníky doporučených postupů v očkování není správné. Není správné vytvářet prostor pro ty, kdo očkování zpochybňují a ohrožují tak zdraví celé společnosti.“
Stejný návrh jako senátoři předložil již v únoru ve sněmovně během projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví poslanec a místopředseda TOP09 Vlastimil Válek. „Rádi bychom změkčili přístup k dětem, které nejsou očkovány proti hepatitidě B, protože tady není nejmenší důvod, proč tyto děti nepouštět na jednotlivé akce či do kolektivu,“ řekl tehdy. Tento jeho návrh však jako součást balíčku dalších pozměňovacích návrhů třetím čtením ve sněmovně nakonec neprošel. Nicméně ostatní poslanci jej v zásadě podpořili. Až se senátní verze novely zákona vrátí do Dolní komory, nelze tedy vyloučit, že bude mít u poslanců podporu a ti ji schválí i s touto změnou.
Helena Sedláčková
(aktualizováno 24.3.2020)
