Vysazovat svou obvyklou medikaci bez doporučení ošetřujícího lékaře znamená zbytečná zdravotní rizika, stejně jako řídit se anonymními radami na internetu. Přesto se po sociálních sítích šíří různé podoby zprávy o tom, že lidé v případě nákazy infekcí COVID-19 nemají užívat léky obsahující ibuprofen, protože údajně vedou ke zhoršení zdravotního stavu a většímu riziku komplikací onemocnění. Před šířením této dezinformace varoval mimo jiné Státní ústav pro kontrolu léčiv a ohradila se proti ní také Medizinische Universität Wien, která zprávu označila jako „fake news“.
Na dálku to připomíná dětskou hru tichá pošta. Na začátku je nějaké sdělení, jehož význam se postupným předáváním mění natolik, až původní smysl zmizí úplně a zůstanou jen různě pospojované útržky. Právě to se stalo ohledně zpráv, které v různých podobách kolují po sociálních sítích a obsahují emotivní varování před podáváním léků obsahující ibuprofen v případě nákazy infekcí COVID-19. Podle evropského zpravodajského serveru POLITICO je právě toto sdělení příkladem toho, jak rychle se vedle infekce samotné šíří také nejrůznější dezinformace a nijak neověřené zprávy.
Rozklíčovat, co je v záplavě informací zcela lživý hoax, dezinformace obsahující zrnko pravdy, řadu spekulací a polopravdy, a co ověřená zpráva, je těžší než kdy jindy. Mezi sebou se proplétají. I v tomto případě tak koluje hned několik zpráv spojující infekci COVID-19 a vliv ibuprofenu. Některé z nich jsou zcela smyšlené, některé spojují články z různých světových médií a odkazují se na skutečné prohlášení francouzského ministra zdravotnictví, a další pak poněkud neobratně interpretují jednu vědeckou práci, která se zabývá kardiaky a diabetiky, kteří současně onemocněli infekcí COVID-19. Všechny tyto zprávy ale mohou být v konečném důsledku velmi nebezpečné, pokud jim lidé uvěří natolik, že se podle nich budou řídit, když jde o jejich vlastní zdraví. Jak se nyní v záplavě rozporuplných zprávách vyznat?
Medizinische Universität Wien se distancovala od fake news
První z několika zpráv je opakovaně vyvráceným hoaxem. „Dnes se ke mně dostala zpráva od jedné fb přítelkyně, ovšem nemohu zde doložit původ zdroje. Prý existuje nějaká studie v němčině, která dokládá průběh nemoci s tím, že podle pitevních nálezů zemřelých léky typu ibalgin, brufen, ibuprofen násobně zvyšují průběh nemoci. Při potížích nebo zvýšené teplotě se tedy těmto preparátům vyhýbejte. Děkuji a držte se!“, tak zní jedna z variant naléhavé zprávy, která se šíří po sociálních sítích. V další podobě jde o zvukovou nahrávku ve slovenštině, která se šíří na Slovensku i v Česku: „Čauko, prosím ťa, informuj všetkých tvojich ľudí, aby v prípade, ak dostanú nejaké jemné teploty, nech v žiadnom prípade neberú Brufen.“ Tento vzkaz namluvený anonymním ženským hlasem se pak odvolává na to, že žena dostala zprávu o tom, že „univerzita ve Vídni“ dostala pitevní protokoly italských zemřelých na novou infekci a ukázalo se, že právě brufen jejich stav zhoršil natolik, že nákaze podlehli. Zpráva se šíří jak po síti Facebook, tak přes komunikační aplikaci WhatsApp. Server POLITICO upozorňuje, že se tato hlasová nahrávka šířila nejprve v němčině od ženy, která se představila jako Elizabeth, máma Poldiho, který má přítelkyni, jenž pracuje jako lékařka na vídeňské univerzitě a všimla si, že „lék urychluje množení viru“.
Jenže sama Medizinische Universität Wien oficiálně odmítla jakékoliv spekulace na toto téma. „Chtěli bychom výslovně upozornit, že se jedná o falešné zprávy, které nijak nesouvisí s Med-Uni-Wien,“ zveřejnila instituce na svém facebookovém profilu. Před šířením sdělení spadajícím do skupiny fake news univerzita varovala také na svém twitterovém účtu. „Je to nesmysl. Ani jsme se tímto nezabývali, ani neprovádíme žádný výzkum, který by se věnoval účinkům ibuprofenu při infekci COVID-19,“ uvedl pro POLITICO Johannes Angerer, mluvčí univerzity. Od zprávy se také jednoznačně distancoval rektor univerzity Markus Müller s tím, že by podobné zprávy neměly vést k tomu, že lidé propadnou hysterii. „Toto vůbec nepotřebujeme,“ sdělil rakouské tiskové agentuře APA s tím, že neexistují žádné spolehlivé důkazy, které by hovořily pro to, že tyto léky jsou nebezpečné. Podle něj je běžné, že lidé s bolestmi hlavy či horečkou, tedy obvyklých příznacích různých infekcích dýchacích cest, sáhnou lécích obsahující ibuprofen, a vytvářet z toho souvislost s novou infekcí COVID-19 není správné. Sám profesor Müller je klinický farmakolog. Ačkoliv univerzita reagovala na šíření dezinformace během několika hodin, podle POLITICO se slova „ibuprofen“ a „corona“ staly na Google velmi vyhledávanými. Webové stránky univerzity byly dokonce pod náporem návštěvníků dočasně mimo provoz.
Proti šíření poplašné zprávy se pak ozvala také slovenská policie, která upozorňuje, že její autorce hrozí několikaleté vězení. „Ide o veľmi vážnu tému. Žena na nahrávke odrádza chorých ľudí od konzumácie tabletiek Ibuprofen. Svojim konaním môže spôsobiť vážne problémy iným ľuďom, ktorým táto tabletka pomáha. Je to nehorázne, že si niekto dovolí nahrať takúto nahrávku a ešte apelovať, aby bola šírená ďalej,“ apeluje policie na svém oficiálním facebookovém profilu Hoaxy a podvody – Polícia SR. Tuto nepravdivou zprávu uvádí na pravou míru také český Státní ústav pro kontrolu léčiv na svém facebookovém profilu: „Vysvětlujeme! Protizánětlivý účinek léčivé látky ibuprofen neznamená, že by její používání mělo vést ke snížení imunity, jak tvrdí některé „fake news“. Podobná logika by znamenala, že by byl nebezpečný i při používání např. u chřipky, což není. Léčivá látka ibuprofen je celosvětově používána přes 40 let. Je přímo schválena k použití při horečnatých stavech a zánětlivých onemocněních horních cest dýchacích.“
Sáhnout po lécích obsahující ibuprofen tak není chyba, a to ani v případě domácí léčby infekce COVID-19. „Léčba infekce COVID-19 je symptomatická, kdy se snažíme pacientovi ulevit od příznaků onemocnění. V současnosti nemáme k dispozici žádná přesvědčivá data, která by ukazovala na nějaké významné riziko při podání léků obsahujících ibuprofen u nemocných nakažených infekcí COVID-19,“ vysvětluje Milan Trojánek, který působí jako lékař na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Pokud tak nyní člověk onemocní libovolnou infekcí dýchacích cest, včetně COVID-19, může ve snaze ulevit si od potíží sáhnout i po lécích obsahujících ibuprofen.
„Podstatnou medicíny postavené na důkazech je to, že potřebujeme spolehlivá a přesvědčivá data pro to, abychom mohli léčit naše pacienty. Na základě nich se rozhodujeme. A nyní víme, že nejsou spolehlivá data, která ukazovala, že máme měnit léčebné postupy,“ dodává s tím, že šířená zpráva o tom, že je podávání ibuprofenu při COVID-19 škodlivé, je nesmyslem. Na druhé straně, v jednom případě infekce jsou tyto léky vyloženě nebezpečné, a to u planých neštovic, kdy mohou vést k závažným infekcím kůže. Toto upozornění je také uvedeno v příbalových letácích těchto přípravků.
Francouzská předběžná opatrnost
Nezávisle na rakouském hoaxu o nebezpečnosti léků obsahující ibuprofen však byly publikovány články ve francouzských a později dalších zahraničních médiích, které vycházejí z toho, že před užíváním tohoto léku varoval francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran, původní profesí neurolog. Tuto zprávu převzal i český server Seznam zprávy, který zveřejnil článek s titulkem Francie: Protizánětlivé léky mohou zhoršovat průběh infekce COVID-19. Následně však zpravodajský web článek stáhl a odvolal se na prohlášení České lékárnické komory, že ibuprofen je bezpečný. I v tomto případě je při čtení článků obezřetnost, protože v souvislosti s užíváním ibuprofenu v případě COVID-19 chybí spolehlivá vědecká data, která by jednoznačně ukazovala, že tato léčba není vhodná. Při posuzování, jak postupovat, se tak vychází ze studií, které byly publikovány v souvislosti s jinými infekčními chorobami. Ve hře je tak princip předběžné opatrnosti, který výrazně ovlivňuje nastavení lékové politiky ve Francii, ale i přístup některých expertů.
Francouzský ministr zdravotnictví skutečně na svém twitterovém účtu zmínil více preparátů: „Užívání protizánětlivých přípravků (ibuprofen, kortizol…) může být zhoršujícím faktorem pro průběh infekce. V případě, že máte horečku, vezměte si paracetamol. Pokud užíváte protizánětlivé léky, obraťte se na svého lékaře.“ Francouzský deník Le Monde pak uvádí, avšak bez bližších podrobností, že se několik lékařů v zemi setkalo s případy, kdy podání těchto léků zhoršilo stav pacientů infikovaných COVID-19. Další deník Le Figaro se pak odvolává na to, že se jednalo o mladé pacienty bez komorbidit, kteří užívali vysoké dávky nesteroidních antiflogistik (NSAID). „Není však známé, zda tito pacienti se závažnými formami onemocnění užili více NSAID než jiní, protože tyto léky lidé často užívají při sebemedikaci,“ píše Le Figaro a dodává, že nelze jednoznačně odlišit, zda tyto léky byly skutečně příčinou závažných forem onemocnění COVID-19.
Na dění ve Francii reagovala také britská média, a konkrétně The Guardian zjišťoval, zda své doporučení v tomto směru nemá změnit i tamní Národní zdravotní služba. Ta v současnosti doporučuje podávání léků obsahující ibuprofen i paracetamol, pokud někdo onemocní infekcí COVID-19. S tím však nesouhlasí profesor Ian Jones, virolog působící University of Reading. „Existují dobré důkazy pro to, že ibuprofen zhoršuje průběh infekce nebo jej prodlužuje. Toto doporučení je třeba aktualizovat,“ sdělil deníku. Stejný názor má i profesor Paul Little, který působí University of Southampton a věnuje se výzkumu primární péče. Podle něj je francouzský přístup rozumný, a lékem první volby při infekcích dýchacích cest by měl být paracetamol. Sáhnout po ibuprofenu ale nutně nemusí být špatně. „Pokud jste zoufalí, zejména pokud jste se v noci nevyspali, tak bych si jednu tabletu vzal,“ popsal s tím, že jinak by doporučil, aby lidé sáhli po paracetamolu. On sám vedl studii, která byla v roce 2013 publikována v British Medical Journal a věnovala se právě léčbě infekcí dýchacích cest. Ta ukázala, že podání ibuprofenu není u většiny pacientů přínosnější než léčba paracetamolem. Je však současně nutné počítat s tím, že u některých pacientů může ibuprofen zřejmě zvyšovat riziko komplikací, zatímco u dětských pacientů je pravděpodobně efektivnější léčbou.
Důvod francouzské opatrnost je však zřejmě jiný. Francouzský lékový úřad přezkoumával bezpečnost těchto přípravků. Stalo se tak zcela bez souvislosti se současnou situací ohledně šíření COVID-19, protože své stanovisko L’Agence nationale de sécurité du médicament et des produits de santé vydal v dubnu 2019. Konkrétně se úřad zabýval celkem 337 případy, kdy byl podán ibuprofen, a 49 případy, kdy byl podán ketoprofen, a sledoval výskyt infekčních komplikací u dospělých i dětí, které nastaly u bakteriálních infekcí, zejména způsobenými streptokoky a pneumokoky. Deník Le Figaro pak uvádí, že existují studie provedené na zvířatech, které ukazují na to, že podání těchto léků vede k dalšímu šíření bakteriálních infekcí. Nicméně spolehlivé studie provedené na lidech v tomto případě chybí. Jen na doplnění, původcem COVID-19 je nový typ koronaviru, tedy vir, nikoliv bakterie, a proto by bylo velmi zavádějící toto stanovisko vztahovat i na tuto infekci. Charlotte Warren-Gash, docentka epidemiologie působící na London School of Hygiene and Tropical Medicine, je však opatrná v jednoznačném stanovisku. „Pro infekci COVID-19 je třeba zkoumat účinky specifických nesteroidních antiflogistik u pacientů s různým zdravotním stavem s ohledem na závažnost infekce. Zdá se, že při léčbě symptomů, jako je horečka a bolest v krku, je vhodnější volit paracetamol jako lék první volby,“ popsala pro The Guardian.
Konkrétně se tak ve Francii změnila doporučení pro užívání léčivých přípravků obsahujících ibuprofen ve smyslu, že je vhodné je užívat po co nejkratší možnou dobu, konkrétně v případě horečky ne více než 3 dny a v případě bolestí ne déle než 5 dnů, přestat je užívat ve chvíli, kdy vymizí symptomy, či neužívat více léků se stejnou účinnou látkou současně. Současně agentura nedoporučuje podávání těchto léků v případě planých neštovic. Z rozhodnutí francouzské lékové agentury se pak následně změnil režim vydávání léků obsahujících ibuprofen, ale také léků obsahujících paracetamol. Jsou nadále volně prodejné, nicméně „za přepážkou“, tedy před samotným nákupem by měl proběhnout krátký informační rozhovor mezi pacientem a lékárníkem/lékárnicí.
Samotné rozhodnutí francouzského úřadu i prohlášení tamního ministra zdravotnictví však nemění klinickou praxi pro léčbu infekčních onemocnění v Česku. „Ibuprofen či paracetamol používáme i nadále při nemoci ke snížení bolesti a horečky, jedná se o symptomatickou léčbu, kdy jsme schopni pacientům ulevit od jejich obtíží,“ popisuje lékař David Řezáč, který působí na Klinice infekčního oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze. V případě samoléčby ze strany pacientů je pak na místě konzultace s lékárníkem, případně s ošetřujícím lékařem, mimo jiné s ohledem na další užívané léky a přítomnost dalších onemocnění.
Obdobné je i doporučení European Association for Clinical Pharmacology and Therapeutics, která reagovala na šířené dezinformace ohledně ibuprofenu a COVID-19. „Neexistují žádná data ukazující na souvislosti mezi ibuprofenem nebo jinými nesteroidní antiflogistiky a pneumonií u pacientů infikovaných COVID-19, (obecným doporučením je však použití paracetamolu u bolesti hlavy, horečky nebo kašle před nesteroidními antiflogistiky),“ shrnuje prohlášení odborné společnosti. Strach z této léčby tak není na místě, a v případě obav je tak jednodušší sáhnout po paracetamolu. „Obavy z ibuprofenu u pacientů s koronavirovou infekcí jsou z velké části nepodložené, případně založené na patofyziologických úvahách a spekulacích, žádná klinická data významný vliv neukázala. S ohledem na předběžnou opatrnost je možné zvolit paracetamol tam, kde je to možné, ale s vědomím jeho limitací a toxicity, která může být v případě multiorgánového selhání a při použití dalších hepatotoxických léků také relevantní,“ vysvětluje Jan Strojil, klinický farmakolog z Ústavu farmakologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jednoduše řečeno, u léků s obsahem paracetamolu může dojít k předávkování, zejména tehdy, když pacient užívá několik léků s odlišným názvem, ale se stejnou účinnou látkou, což může vést až k selhání jater.
Lancet publikoval hypotézu, ale nenavádí k vysazení medikace u kardiaků
Další podoba zprávy šířené na sociálních sítích se pak více či méně vzdáleně odkazuje na práci publikovanou v žurnálu The Lancet. Ta skutečně existuje a zabývá se průběh onemocnění COVID-19 u pacientů, kteří trpěli hypertenzí a také diabetem 2. typu. Celkem se jednalo o 32 pacientů, kteří onemocněli a také užívali léky ze skupiny ACE inhibitorů. Autorský tým předpokládá, že právě tyto léky mohou v případě, že pacient užívá ibuprofen, vést ke zhoršení průběhu onemocnění, protože tyto léky současně ovlivňují receptor enzymu ACE2. Nicméně se jedná pouze o hypotézu, nikoliv jednoznačné doporučení směrem ke klinické praxi. Sami autoři upozorňují, že je nutný další výzkum problematiky, mimo jiné i se zaměřením na genetické predispozice jednotlivých pacientů.
„Nelze jednoznačně říci, zda těžší průběhy onemocnění COVID-19 nejsou dány jednoduše přítomností komorbidit, tedy současnou přítomností diabetu, hypertenze a dalších onemocnění, které mohou zvyšovat denzitu receptorů pro ACE2 na povrchu jistých buněčných typů,“ vysvětluje profesor Michal Vrablík, který působí na III. Interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a současně je předsedou České společnosti pro aterosklerózu. „Přestože experimentální data naznačují, že by léčiva ze skupiny ACE inhibitorů a AT1 blokátorů – masově užívaných jako léky první volby pro léčbu arteriální hypertenze – mohly působit změny buněčných funkcí a disponovat tak k těžšímu průběhu nemoci COVID 19, neexistuje žádný důkaz, že tyto nálezy mají nějaký klinický dopad,“ dodává s tím, že není důvod měnit současnou léčebnou praxi nebo u konkrétních pacientů upravovat jejich medikaci. „Vždy platí, že změna medikace, včetně jejího vysazení, má proběhnout po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Ve chvíli, kdy si pacient pod vlivem různých zavádějících informací sám vysadí léky, může dojít ke zhoršení zdravotního stavu,“ upozorňuje docent Martin Prázný, který působí na 3. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a současně je vědeckým sekretářem České diabetologické společnosti ČLS JEP.
Stejné stanovisko má také Evropská kardiologická společnost, která rovněž zaznamenala šíření varovných zpráv na sociálních sítích. S obavami se pak jednotliví pacienti obraceli na své lékaře a lékařky. „Tato spekulace ohledně bezpečnosti ACE-i nebo ARB ve vztahu k léčbě COVID-19 nemá spolehlivý vědecký základ a ani nejsou k dispozici důkazy, které by ji podpořily,“ konstatuje evropská odborná společnosti s tím, že konkrétně její Sekce pro hypertenzi důrazně doporučuje, aby pacienti i nadále pokračovali ve své obvyklé léčbě snižující krevní tlak, protože „neexistují žádné vědecké nebo klinické důkazy, které by naznačovaly, že léčba ACE-i nebo ARB musí být kvůli infekci COVID-19 přerušena. Tedy není důvod k tomu, aby pacienti vysazovali své léky ve strachu z nové infekce. Obdobně se k tomu staví také European Association for Clinical Pharmacology and Therapeutics: „Dosud dostupné informace nepodporují přerušení nebo změnu stávající dlouhodobé léčby,“ konstatuje stanovisko odborné společnosti.
Závěr je tedy jednoznačný: při rozhodování o tom, zda a jakým způsobem se jednotliví pacienti budou léčit, není právě dobrý nápad spoléhat na zprávy šířené internetu, ale raději mluvit se svým ošetřujícím lékařem. „Nebezpečným důsledkem toho, že lidé uvěří přeposílané zprávě buď zcela smyšlené, nebo značně zveličující některé hypotézy o rizicích běžně užívaných léků, je to, že vysadí svou obvyklou medikaci. V souvislosti s COVID-19 se toto riziko týká například ACE inhibitorů a jejich působení jako takových nebo jejich interakce s ibuprofenem. V konečném důsledku pak riskují skutečné komplikace včetně smrti jen proto, že uvěřili nepravdivé zprávě,“ shrnuje Jaromír Šrámek, předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos.
Ludmila Hamplová
