Jak dál? Vodítko má poskytnout populační studie, součástí bude i kohorta nejzranitelnějších pacientů

Otcové u porodu, chytrá karanténa či to, jak se bude situace nadále vyvíjet – to byla některá z témat, jimiž se ve středu zabýval sněmovní zdravotnický výbor. Jak přitom pro Zdravotnický deník přiblížila jeho předsedkyně Věra Adámková, stěžejní nyní bude zjištění populační studie ohledně toho, kolik procent lidí v Česku se již s nákazou covid-19 setkalo. Součástí bude i kohorta chronických pacientů, kteří zároveň patří mezi ty, které choroba ohrožuje nejvíce.

„Situace je v současné době stabilizovaná. Zdá se, že sleduje trend, k němuž směřovaly karanténní opatření, tedy aby se nadměrně nerozjela nákaza a bylo stále dostatek lůžek pro těžké pacienty. Jestli ale trend udržíme, je brzy říci. Jestli rozvolnění a trochu někdy nedodržování opatření mělo dopad, uvidíme pět až osm dní po Velikonocích. Předvelikonoční výsledky ale ukazovaly, že opatření měla velký smysl,“ uvádí profesorka Věra Adámková.

Poslanci přitom na středečním zasedání výboru řešili testování na covid-19, návrat dětí do školy, přítomnost otců u porodu, chytrou karanténu, systém sběru dat, možnosti léčby i financování péče. „Byla to široká škála informací, které jsme diskutovali. Nebylo tam nic, co bychom úplně nevěděli. Jednalo se jednak o platby pro zdravotnická zařízení, chtěli jsme se také ubezpečit o tom, jak vypadají očkovací schémata pro pediatry, a samozřejmě také informace o chytré karanténě, ke které byla paradoxně nejmenší diskuze. Chytrá karanténa je jeden z nástrojů, jak ulehčit práci,“ vysvětluje Věra Adámková.

Jak na výboru shrnul náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula, je už naprogramován systém pro management laboratoří a odběrových míst. Podařilo se také zmapovat laboratorní kapacity s tím, že kapacita je 10 500 vzorků, a to ještě s možností expandovat. Limitní ovšem jsou odběrová místa, která zvládají 5000 vzorků, zbytek jde za nemocnicemi a pohyblivými odběrovými místy. Nově také budou muset všechny laboratoře vyšetřit vzorky do 48 či 72 hodin, jinak test pojišťovna neuhradí.

Mohlo by vás zajímat

Český plán obnovy schválen. Dvacet miliard korun půjde do zdravotnictví

Co se pak týče chytré karantény, měla by být u pozitivního pacienta s jeho souhlasem vygenerována tzv. vzpomínková mapa zaznamenávající, že se člověk na nějakém místě zdržel více než 15 minut. Během cíleného rozhovoru s epidemiology pak budou jednotlivé zastávky prověřeny a vytipovány kontakty. V současnosti systém nabíhá, takže se vždy po třech dnech přidávají tři kraje, plošně by pak měla chytrá karanténa fungovat od 1. května. Doplňkovou aktivitou jsou dnes Mapy.cz a eRouška, kde je možné se souhlasem člověka získat detailnější data.

Poslanec Janulík: Kdyby lidé dodržovali doporučení, můžeme uvolnit všechno. Mnozí je ale neberou vážně

Diskuze na výboru se točila také kolem toho, v jakém pořadí, z jakých důvodů a v jakém horizontu se budou rozvolňovat některá opatření. Podle profesorky Adámkové ovšem budeme mít lepší představu o vyhlídkách, až proběhne populační studie o tom, kolik lidí nemoc, mnohdy bezpříznakově, prodělalo.

„Studie začne velmi brzy, teď jsme v konečné fázi přípravy algoritmů,“ konstatuje Věra Adámková, která sama na studii spolupracuje. Díky ní by měla být zapojena také kohorta chronických pacientů z celé republiky, kteří jsou sledováni v IKEM. Jedná se o diabetiky, kardiaky či lidi s těžkými metabolickými poruchami, kterých by dohromady mělo být několik tisíc.

„Další soubor, o který se bude IKEM starat, je společný soubor IKEM a Akademie věd, který pokrývá celou republiku. Zapojených kohort bude přitom několik. Studie je důležitá proto, že je evidentní, že se virus v různých státech chová různě. Nemůžeme přejmout čísla z jiného státu, protože by u nás nemusela platit – musíme mít svá vlastní, abychom mohli lidem říci, kolik procent lidí má nebo nemá protilátky,“ vysvětluje profesorka Adámková.

Právě informovanost veřejnosti je přitom podle předsedkyně zdravotnického výboru zásadní. „Informovanost veřejnosti tu je, někdy je ale pro občana obtížné se v přemíře informací vyznat. Přesné informace má Ústav zdravotnických informací a statistiky vedený panem profesorem Duškem, protože dělají velmi seriózní šetření na všech úrovních,“ dodává Věra Adámková.

Poslanec Miloslav Janulík (za Ano) ovšem podtrhává, že zásadní je podávat lidem nezkreslené informace, které by je měly motivovat ke zodpovědnějšímu přístupu. „Rád bych, aby tu zaznělo to, co zaznívá opatrně a málo. Kdyby lidé dodržovali doporučení, můžeme uvolnit všechno. Jenže na to kašlou, a dokud nebudou v jejich blízkém okolí mrtví, nebudou to brát vážně – to vyplývá z povahy lidské. Chápu, že se jim to neříká, ale to je možná trochu chyba. Někde jsou prezidenti tvrdí a řeknou: dobře, jak chcete – a je to podobné, jako můj postoj k domácím porodům. Chcete rodit doma, roďte si doma, ale připravte se na to, že budete umírat. Podobně je to teď s otci u porodu, jako by nebylo nic důležitějšího. Kolegové přišli orodovat za to, že tatínkové mají svá práva, ale lékaři a asistentky je nemají? Každá svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. A jestliže mám být u porodu a přijde mi tam opilý tatínek bez pomůcek, tak je třeba přestat akcentovat jen jednu stranu. Ke každé mamince přistupujeme jako k pozitivní a takto bychom tam měli ještě potenciálně pozitivního otce, takže je riziko dvojnásobné. Nebojme se lidem říci, dobře, lezlo vám to krkem, tak jste si na Velikonoce dali pauzu, ale teď statisticky x z vás půjde do nemocnice. Lidé mají pocit, že zrovna jich se to nedotkne, ale mluvme o statistice – že ze sta nakažených na tom bude tolik a tolik tak a tak. Říkat výborně, spolu to dokážeme a je to paráda, tak to není,“ domnívá se Miloslav Janulík.

-mk-