Je téměř jisté, že v příštím programovém období evropských fondů se začne čerpat později, než v původně plánovaném roce 2021. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO), jejíž ministerstvo má vyjednávání v Evropské komisi na starosti, se k současnému zpoždění ve vyjednávání evropské legislativy a evropského rozpočtu přidají další měsíce zpoždění vlivem celoevropských opatření na boj s koronavirem. „Již nyní je zpoždění větší, než při přípravě období 2014–2020,“ říká Klára Dostálová.

Vliv na změnu nastavení pro čerpání peněz z evropských fondů bude pravděpodobně mít i současná koronavirová krize. Podle Dostálové bude nutné analyzovat, zda by bylo vhodné upravit zacílení podpory plánovaných investic do zdravotnictví. „V tuto chvíli jsou však tyto diskuze v počátcích,“ upozorňuje ministryně pro místní rozvoj. Platí však nadále, že vychází především ze Strategického rámce Zdraví 2030 a Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020–2030.

„Klíčové pro posuzování míry podpory z fondů EU není právní forma či kdo je zřizovatelem zdravotnického zařízení, ale na jaký typ opatření podpora směřuje. Některé aktivity jsou z hlediska veřejné podpory zařazeny mimo nedovolenou veřejnou podporu a některé pod služby obecného hospodářského zájmu. Podporu z EU tak může dostat jak veřejná tak soukromoprávní instituce ve stejné výši, záleží zdali vykonává službu obecného hospodářského zájmu či nikoliv,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Ministerstvo zdravotnictví k tomu uvedlo, že z jeho pohledu není určující, zda se jedná o soukromý nebo veřejný subjekt, ale je určující role nemocnice v regionu například zda bude subjekt součástí sítě urgentních příjmů dle Memoranda ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven o spolupráci při budování sítě zdravotnických zařízení s funkčními urgentními příjmy v ČR. „Vzhledem k tomu, že vyjednávání příštího programového období stále probíhá, není v tuto chvíli možné poskytnout bližší informace, nicméně lze důvodně předpokládat, že spolufinancování bude jiné než v tomto programovém období – bude obecně nižší. Bude také záležet na typu regionu (předpokládají se nově 3 typy regionů) a také na stanovisku Ministerstva financí k otázce národního spolufinancování. Na základě předchozích zkušeností ale nepředpokládáme, že by u soukromých subjektů národní spolufinancování bylo,“ uvedla k tématu mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Mohlo by vás zajímat

Podle ministryně Dostálové jsou současnými hlavními programovými prioritami zdravotnictví, které pravděpodobně přetrvají, reforma primární péče, včetně nové koncepce a rozvoje sítě urgentních příjmů a jejich návaznost na další segmenty akutní péče, důraz na prevenci, zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za své zdraví. Důležitými prvky jsou také integrovaná zdravotní péče a propojení systému zdravotnictví a sociální péče, reforma péče o duševní zdraví a podpora deinstitucionalizace péče.

„Dopad stárnutí populace již dnes představuje výzvu pro kapacity poskytování dlouhodobé a následné péče. Je nutné podporovat zajištění dostatečných kapacit dlouhodobé péče a podpořit i rozvoj domácí péče a komunitní péče jako ekonomicky výhodnější alternativy k hospitalizaci. S tím souvisí podpora dostupné hospicové i paliativní péče. Za účelem naplnění uvedených investičních potřeb bude v IROP podpora zaměřena na budování relevantní zdravotnické infrastruktury a pořízení potřebného přístrojového vybavení a techniky pro zdravotnická zařízení,“ vysvětluje Dostálová.

Do zdravotnictví šlo z IROP 13,5 mld korun, kolik to bude v období 2021+ není jasné

Podle aktuálních údajů ministerstva pro místní rozvoj, bylo k 10. dubnu podpořeno v oblasti zdravotnictví celkem 298 projektů za 13,5 miliardy korun. Nejvíce peněz šlo na samotné zdravotnictví (9,5 mld. Kč), a pak na eGovernment ve zdravotnictví (3,4 mld. Kč). Podrobné informace o jednotlivých výzvách jsou na webové stránce Intergrovaného operačního programu

Kolik peněz bude z tohoto programu pro zdravotnictví alokováno v novém programovacím období, které je označováno jako 2021+  není v tuto chvíli jasné. „Přestože proběhly diskuze k rozdělení 75 % finančních prostředků ČR mezi jednotlivé operační programy, finální přidělení prostředků bude možné až po schválení Víceletého finančního rámce, který bude navíc také ovlivněn pandemií COVID 19,“ upozorňuje ministryně pro místní rozvoj.

„Z mediálních vyjádření zástupců institucí Evropské unie víme, že pokračují práce na přípravě nového Víceletého finančního rámce. Je evidentní, že dopady pandemie COVID-19 budou dalekosáhlé a na to bude muset reagovat také politika soudržnosti, jejíž legislativa se nyní připravuje. Přestože ještě před krizí již došlo k některým dohodám, celkový rámec podpory doposud nebyl dojednán a je zřejmé, že dokončení jednání se bude nést v atmosféře boje s pandemií a nutností na stávající situaci náležitě reagovat. Může to znamenat, že i některé již předběžně dohodnuté parametry budou muset být znovu projednány a přenastaveny – např. se může jednat o změnu postoje k podpoře do různých oblastí ekonomiky, snížení míry spolufinancování na straně příjemců, flexibilitu v řízení programů apod. Pravděpodobně se otevře také prostor pro širší využití finančních nástrojů – především půjček a záruk,“ dodává Klára Dostálová.

Její ministerstvo prozatím ve zdravotnictví v návrhu IROP 2021+ počítá s následujícími druhy příjemců, což se ale může v průběhu vyjednávání měnit:

  • příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví ČR
  • organizační složky státu
  • kraje
  • organizace zřizované nebo zakládané kraji
  • obce
  • organizace zřizované nebo zakládané obcemi
  • subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), nebo zákona o ochraně veřejného zdraví, ve zněních pozdějších předpisů
  • nestátní neziskové organizace
  • dobrovolné svazky obcí
  • organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí
  • církve
  • církevní organizace

Zda budou některé dotace určeny pouze pro veřejné nemocnice, záleží podle Dostálové především na ministerstvu zdravotnictví. „Prozatím nebylo nastaveno, v jakých aktivitách budou jaké typy žadatelů – bude záležet na prioritách Ministerstva zdravotnictví“ uvádí k tomu ministryně pro místní rozvoj. Na lednové Investiční konferenci Zdravotnického deníku zaznělo, že nemocnice a zařízení přímo řízená ministerstvem zdravotnictví budou do roku 2030 potřebovat investice ve výši 91 miliard korun. Kateřina Grygarová – ředitelka odboru evropských fondů a investičního rozvoje ministerstva zdravotnictví – tehdy uvedla, že ministerstvo pracuje s detailnější pracovní verzí investičního plánu. Část potřeb chce pokrýt z evropských fondů a část z národních zdrojů. Pro další období let 2031 až 2050 se počítá s dalšími 90 miliardami korun.

Detailněji se tématu věnuje tento text:

Hlavní investiční prioritou v rámci evropských fondů jsou urgentní příjmy, něco možná dostanou i pražská zařízení

Komise avizuje uvolnění pravidel veřejné podpory

Ve včerejším textu Případné změny v evropských pravidlech hospodářské soutěže bude třeba pořádně zdůvodnit, míní předseda ÚOHS Rafaj jsme zmínili, že z řad profesionálů zabývajících se veřejnými zakázkami i zmiňovanou veřejnou podporou sílí hlasy, že v důsledku koronakrize je potřeba změnit pravidla veřejné podpory a hospodářské soutěže.  „Jsme k těmto návrhů velmi zdrženliví. Návrhy na úpravu podmínek pro povolení spojení podniků a posuzování zneužití dominantního postavení soutěžitelů, jmenovitě Německa a Francie, jsou v současné době pouze ve formě proklamací a kusých tezí bez jakékoli dopadové analýzy. K diskusi jsou také různé alternativní návrhy ze strany Nizozemí a Švédska. Je třeba zdůraznit, že daná iniciativa ke změně pravidel je iniciována ze strany resortních ministerstev jednotlivých členských států a soutěžní úřady se k jednotlivým návrhům vyjadřují velmi obezřetně, stejně jako my,“ řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Předseda antimonopolního úřadu Zdravotnickému deníku rovněž sdělil, že nemá od Evropské komise informaci, zda a jakým způsobem byla ukončena stížnost na nedovolenou veřejnou podporu ve věci odlišných úhrad ambulancím v nemocnicích a mimo ně. Podle neoficiálních informací Zdravotnického deníku však Evropská komise v odlišných úhradách určitý problém shledala a situací se zabývá.

Jiří Reichl