Některá „covidová“ opatření mohou být podle poslanců zdravotního výboru škodlivá. Apelují na rozhýbání zdravotnictví i školství
Některá restriktivní opatření, zejména ta týkající se chodu zdravotnických zařízení, ale i některá další, mají větší negativní dopad na zdraví obyvatel než samotný covid-19, upozorňují někteří poslanci sněmovního zdravotnického výboru. Na vině je odkládání operací, preventivních vyšetření či návštěv u lékaře, neblahé dopady však může mít i zavírání dětí doma, což podporuje obezitu, ovšem může přispět i k problémům s alkoholem u rodičů. Poslanci proto apelují na racionalitu restrikcí a požadují jasný plán toho, jak navracet zdravotnictví do normálního provozu. Na druhou stranu by měla být maximálně podpořena smysluplná prevence v tom smyslu, že ministerstvo zdravotnictví by na podzim chtělo udělat masivní kampaň na podporu očkování proti chřipce. Důvod? Zabránit tomu, aby se případná druhá vlna covid-19 nespojila s chřipkovou epidemií a nepřetížila zdravotnický systém. Problematikou se zabýval na svém úterním zasedání sněmovní zdravotnický výbor.
[mn_protected]
„My jsme si de facto kvůli objektivně marginálnímu zdravotnímu problému nechali rozvrátit zdravotnictví. Na jedné straně jsou úmrtí nikoliv z důvodu, ale v souvislosti s covid, což je velký rozdíl, a na druhé straně umírají tisíce lidí, kterým se nedostane péče. Zjištěný onkologický operabilní pacient má být do měsíce operován, a to se neděje. Musíme se tedy snažit vrátit naše zdravotnictví do normálního stavu,“ apeluje poslanec Julius Špičák (za Ano). „Mně teď zemřel přítel s onkologickým nálezem, ale paradoxně nezemřel na onkologický nález, ale na embolii – a to jen proto, že odkládal návštěvu lékaře. Lidé tedy umírají na jiné věci a je třeba zdravotnictví rozhýbat,“ potvrzuje David Kasal (za Ano).
Podobně to vidí Rostislav Vyzula (za Ano). „Od 1. března tady máme sedm tisíc nakažených, z toho necelé dvě stovky mrtvých. To není ani epidemie – ta má jasná kritéria. Dostali jsme se ale do situace, kdy zdravotnictví devastujeme. A já jsem zatím slyšel jen vágní informace o tom, jak se budou uvolňovat opatření proti koronaviru ve zdravotnictví. Zdravotní výbor o tomto není řádně informovaný. Chápu, že se epidemiologická situace může za týden, dva změnit, ale nějaký nástin tady musí být – zdravotnická zařízení musí vědět, co mají dělat, protože na to celá řada pacientů doplatí a někteří už na to doplatili,“ podtrhává Rostislav Vyzula.
Mohlo by vás zajímat
Na nedostatečnou informovanost v souvislosti s rozvolňováním přísnějšího režimu v nemocnicích, k němuž dalo ministerstvo pokyn opatřením obecné povahy, si stěžují i další poslanci. „18. března jsem dotazoval pana náměstka Policara, jak to bude s právní odpovědností. Pan ministr se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že nemocnicím nic nařízeno nebylo. To nás ale dostává do svízelné situace – včera jsem v nemocnici řešil dvě velmi ostré stížnosti, že jim bylo něco odloženo,“ poukazuje Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Náměstek pro legislativu Radek Policar reaguje, že opatření obecné povahy uvolňuje plánovanou péči na míru nezbytně nutnou při zohlednění stavu pacientů, u nichž byly výkony plánovány, a to tak, aby byly zachovány vyhrazené kapacity pro pacienty s covid-19. „Omezení je pružné. Poskytovatelům nařízení říká: zohledňujte stav pacientů a aktuální vývoj. Nenařizuje, neprovádějte nic. Reálně se obsah nařízení mění s tím, jak se proměňuje situace v České republice,“ říká Radek Policar.
Takovouto odpověď ale poslanec Vyzula pokládá za příliš vágní. „Ministerstvo zakázalo provádění preventivních prohlídek, screeningových vyšetření či dispenzarizace. Musí se jasně říci: screening povolujeme od 1. toho a toho měsíce… Harmonogram musí být nastaven, protože zdravotnická zařízení se bojí otevřít, protože nechtějí být ohniskem,“ poukazuje profesor Vyzula.
Podle Davida Kasala ale není možné všem říci, že například od 1. května spustí ten a ten provoz, protože zařízení nemusí mít dostatečný personál. „Na jednu stranu zařízení chtějí glejt od ministerstva, v tuto chvíli odstartujte, ale ministerstvo nezná konkrétní situace v dané nemocnici – personál, obsazenost, co bylo či nebylo zastaveno. Mělo by to tedy trochu být i na vedení těch zařízení,“ domnívá se Kasal.
Výbor nakonec do svého usnesení zanesl, aby ho ministerstvo podrobně informovalo o plánu rozvolňování restriktivních opatření ve zdravotnictví.
Představa, že zavřeme děti v červenci, je škodlivá až zhoubná
Julius Špičák také do výborového usnesení navrhl, aby ministerstvo dodalo informace ohledně počtu nakažených dětí, klinickém průběhu onemocnění a dalších epidemiologických souvislostí ohledně toho, koho z rodiny následně nakazily. „To je naprosto zásadní informace stran otevření škol. Školství se musí rozběhnout, jak nejrychleji to půjde,“ vysvětluje Špičák. Ten také spolu s dalšími poslanci apeluje na povolení letních táborů. „Představa, že zavřeme děti v červenci, je absolutně škodlivá až zhoubná. U dětí pěstujeme obezitu, závisláky na médiích a internetu a z matek pěstujeme alkoholičky,“ konstatuje Špičák.
„Moje představa je, že letní tábory by být měly, protože pokud chceme nastartovat ekonomiku, potřebuje pro rodiče najít prostor, kde děti budou. V naší skupině proto podporuji, aby děti mohly na příměstské tábory a zrovna tak na zotavovací akce,“ reaguje hlavní hygienička Jarmila Rážová s tím, že rozhodnuto by o věci mělo být během května či června.
Někteří poslanci si také stěžují na nepříliš dobrou informovanost, kdy se většinu důležitých informací dozvídají z médií. Výbor proto schválil, že chce dostávat stručný záznam z jednání covidových pracovních skupin (včetně seznamu, kdo v nich zasedá), a to s týdenní pravidelností.
„Některá doporučení skupiny mi připadají odtržená od reality a až škodlivá. Uvedu příklady. Ochrana seniorů je zavádějící termín – zdravý senior není rizikový pacient. Jsou jasně definovány rizikoví občané, a jde o metabolický syndrom, tedy hypertenze, diabetes, dále onkologičtí pacienti a také ti, kdo jsou hospitalizováni s polymorbiditami. Naše opatření proto do budoucna musí být selektivní. My naopak teď nutíme zdravého seniora k inaktivitě, on sedí doma, kouká na televizi a třese se, ubývá mu svalová hmota a on se tak odsuzuje k pomalé smrti. Dále opatření, které považuji za zcela chybné, je omezení obchodů plochou. Tak jen zvýšíme koncentraci v obchodech, které mají malou plochu – a omezením páskami naopak koncentruji lidi do určitého prostoru,“ domnívá se profesor Špičák. Podle něj přitom v pondělí vznikla platforma, kde je například Tomáš Zima, Pavel Kolář, Jan Pirk nebo Cyril Höschl, která by se ráda stala pomocnou korigující institucí.
Hlavní hygienička by byla pro povinné očkování zdravotníků proti chřipce
A jak vidí přístup k viru v nadcházejícím období hlavní hygienička? „Je to jedno z dalších virových onemocnění, se kterým se budeme muset naučit žít. Vakcína a nějaký lék jsou budoucností. Je za tím plno nových věcí. Nevíme, kdy přijde druhá vlna, protože ze studií zvenku to vypadá, že po určité době IgG protilátky zmizí. Ministerstvo se ale bude snažit dostat sem očkovací látku proti chřipce a udělat masivní kampaň, abychom se na podzim nechali naočkovat, aby se nám nestalo, že druhá vlna koronaviru přijde ve stejné době jako chřipka – a to by mohl být velký mazec,“ konstatuje Jarmila Rážová.
Podle ní by zároveň vůbec nebylo od věci zdravotníkům toto očkování rovnou nařídit, protože v současnosti je mezi nimi proočkovanost velmi malá. S tím souhlasí například i poslanec Vyzula, podle kterého by bylo na místě naočkovat všechny z rizikových skupin, a to nejen proti chřipce, ale také proti pneumokokům.
[/mn_protected]
Michaela Koubová
Tomáš Cikrt
