Pacient léčený remdesivirem se zotavuje, VFN se chystá léčit pacienty také plazmou vyléčených

První člověk léčený v Česku experimentálním lékem remdesivir se zotavuje. Zda jde ovšem o zásluhu léku, anebo komplexního léčebného přístupu, lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice nevědí. Další pacienty s COVID-19 ve VFN léčí přípravkem na malárii hydroxychlorochinem, tamní odborníci se ale připravují také na to, že by vyzkoušeli metodu léčby plazmou od dárců, kteří mají proti viru protilátky.

Pražská VFN pečuje o zatím jediného českého pacienta léčeného remdesivirem. Terapie tímto lékem byla ukončena ve čtvrtek, pacient je při vědomí a momentálně běží odvykání od umělé plicní ventilace. „Začneme testovat spontánní ventilaci zcela bez přístrojové podpory. Jsme tedy ve fázi rehabilitace a dá se říci uzdravování,“ uvádí docent Martin Balík, vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK, jenž je zároveň ošetřujícím lékařem samotného pacienta.

Experimentální léčba remdesivirem byla schválena pacientovi ve velmi vážném stavu na podpoře ECMO a s hraničními parametry vitálních funkcí. „Nevíme, jestli remdesivir byl to zásadní, co mu pomohlo – máme jiné ukazatele poukazující na to, že se jedná o velice komplexní úzdravu. K léku bych se tedy tolik neupínal,“ dodává docent Balík.

Remdesivir, který je skladem v Basileji, je k dispozici v rámci programu compassionate use (tj. program pro soucitné použití). Léčbu je možné nasadit lidem v závažném stavu s respiračním selháním. „Jak se bude dále odvíjet jeho podávání, není jasné. My jsme v součinnosti se SÚKL a ministerstvem zdravotnictví podávali žádost na firmu Gilead, která by mohla poskytnout objem tohoto léku pro Českou republiku. Ten bude přidělován podle kritérií v prostředí intenzivní péče těžkým formám respiračního selhání ve chvíli, kdy je pacient tak závažně postižen, že to má smysl, a ještě není tak devastován svým multiorgánovým selháním, že už to smysl nemá. Díky našemu týmu a bleskovému managementu od půlnoci ze 14. na 15. března jsme se náhodou v úterý dostali do indikačních kritérií pro remdesivir, který nám byl schválen,“ vysvětluje Martin Balík.

Mohlo by vás zajímat

Do pilotního projektu mobilních hospiců byli zařazeni první pacienti. Změní se umírání v Česku?

Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské lékové agentury (EMA) také právě včera vydal doporučení, jehož cílem je zajistit společný přístup všech členských států k remdesiviru. Dokument EMA popisuje, jakých pacientů se doporučení týká, vysvětluje, jak lék používat, a podává předběžné informace o bezpečnosti přípravku. Podobu tzv. compassionate use programu si pak schvaluje každý členský stát na národní úrovni. Cílem je přitom poskytnout pacientům s život ohrožující, dlouhodobě nebo vážně invalidizující nemocí přístup k léčbě, která je ve vývoji a dosud nezískala registraci. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové v Česku neprobíhá žádné klinické hodnocení remdesiviru, takže je program compassionate use jedinou možností přístupu k léku. V ČR by pak mohl být podáván buď na základě specifického léčebného programu (tj. způsob zajištění dovozu v ČR neregistrovaného léku pro větší množství lidí), nebo aktualizace stávající výjimky ministerstva zdravotnictví v souladu se zákonem o léčivech.

„Rychlé posouzení Evropskou lékovou agenturou vítáme. Protože jsme si vědomi aktuální naléhavé situace, stanovisko pro ministerstvo zdravotnictví, v němž zapojení do programu podpoříme, už připravujeme a bezodkladně jej vydáme,“ říká Irena Storová.

Pomůže pacientům plazma vyléčených?

Další pacienty léčí lékaři ve VFN lékem na malárii hydroxychlorochinem, přičemž vycházejí z in vitro poznatků o tom, že lék brání adhezi viru k humánním buňkám a průniku do organizmu. Zatím ovšem nemáme ověření in vivo.

Nemocnice se také začíná připravovat na využití léčby plazmou, kterou nyní zkouší nemocnice v italské Pavii. „Včera jsme na toto téma živě komunikovali s kolegy z ÚVN a budeme připravovat protokol. Bude důležité zachytit správnou kohortu lidí, kteří mají protilátky a budou ochotni je poskytnout. Během týdne budeme mít na stole něco, podle čeho budeme postupovat,“ dodává docent Balík.

Lékový ústav na tomto místě upozorňuje, že konvalescentní plazma patří mezi transfuzní přípravky, které dle zákona o léčivech nepodléhají registraci SÚKL. Ten je tedy neschvaluje, je pouze příjemcem oznámení. „Výroba konvalescentní plazmy bude probíhat dle požadavků zákona o léčivech a vyhlášky o krvi. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o nový transfuzní přípravek, považuje SÚKL za vhodné, aby vznikl společný metodický pokyn pro zařízení transfuzní služby. Další variantou je doplnění takového přípravku do vyhlášky o krvi. Ani jedna z těchto variant není v kompetenci SÚKL, jakkoliv jsme zapojeni do probíhající odborné diskuze o tomto transfuzním přípravku,“ dodává mluvčí SÚKL Barbora Peterová.

Od pondělí bude VFN testovat všechny přijímané pacienty

Ve Všeobecné fakultní nemocnici aktuálně pobývá 18 pacientů s COVID-19 (z toho šest na umělé plicní ventilaci) a 31 pacientů s podezřením. Těchto skoro padesát pacientů je umístěno na třech klinikách, přičemž nemocnice uvolňuje kapacity dohromady na čtyřech klinikách. Pro pozitivní pacienty tak bude vyhrazen celý pavilon A6.

„I přes Velikonoce jsme připraveni nabídnout kapacitu a jsme přesvědčeni, že i když pozitivních případů přibývá, tak to naše nemocnice zvládne. Začínáme se nicméně dostávat na hranu toho, kdy bychom museli omezovat nějakou péči, když to řeknu zjednodušeně, o infarkty, mrtvice či rakovinu, což pochopitelně nechceme. Zatím se to neděje a máme rezervu,“ přibližuje ředitel VFN David Feltl s tím, že momentálně má nemocnice desítky nakažených zdravotníků v karanténě. „Od začátku jsme se snažili dělit provozy na dvě nebo tři skupiny, aby se lidi nepotkávali. Zatím jsme tedy schopni provoz pokrýt,“ dodává.

VFN také už v současnosti má ochranné pomůcky, a s výjimkou občasných výpadků například u testovacího materiálu nebo rukavic má nyní dostatečnou zásobu zhruba na dva týdny. Velmi se pak v posledním týdnu povedlo pohnout s testovacími kapacitami.

„Vznikla akademická iniciativa, kdy univerzity, Akademie věd a tak dále zapojily výzkumné kapacity, aby nám pomohly s testováním. V našich podmínkách nám výrazně pomohla Univerzita Karlova a 1. lékařská fakulta. V tuto chvíli tak jsme schopni testovat zaměstnance, kteří byli v kontaktu nebo kterým to doporučila hygiena. Od pondělí také začínáme testovat všechny pacienty, které přijímáme na lůžko, abychom je rozdělili na pozitivní a negativní. To je velký plus a jsme za to velmi rádi,“ dodává ředitel Feltl.

-mk-