Zdravotnictví by se již v tomto roce mělo dostat doposud nevídané finanční injekce. Jak v úterý odsouhlasili poslanci zdravotního výboru a ve středu také sněmovna, měly by se platby za státní pojištěnce od června zvednout o 500 korun a od ledna o dalších 200 korun. To by v příštím roce mělo znamenat celkem 50 miliard navíc. Vedle toho ministerstvo zdravotnictví připravuje mechanizmy, které by měly zajistit, aby zdravotnická zařízení kvůli poklesu produkce nemusela příští rok masivně vracet zálohy, ale zároveň aby měla motivaci snažit se nyní dohnat plánovanou péči tak, že nebudou vznikat enormní čekací lhůty.
„V letošním roce dojde k významným propadům příjmů systému veřejného zdravotního pojištění v řádu 40 až 50 miliard korun. I přes dosavadní rezervy na účtech zdravotních pojišťoven tak může dojít k vyčerpání systému již v letošním roce. Důsledkem by bylo nedostatečné financování poskytovatelů zdravotních služeb a také bohužel snížení kvality a dostupnosti zdravotních služeb. Nelze přitom odhlédnout od skutečnosti, že zdravotnictví bude nezbytné financovat i v následujících letech, což bude v případě vyčerpání zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven a očekávaného pokračování ekonomické krize vysoce obtížné. Přicházíme proto s návrhem zákona, jehož cílem je zvýšit měsíčně platbu státu za jednoho státního pojištěnce za kalendářní měsíc o 500 korun, a to s účinností od letošního 1. června. Zároveň se navrhuje od ledna příštího roku navýšení platby o dalších 200 korun,“ popsal na úterním zdravotním výboru náměstek MZ pro legislativu Radek Policar.
Jak jsme opakovaně psali ve Zdravotnickém deníku, pro případ ekonomické krize se vytvářely rezervy zdravotních pojišťoven, které ovšem vzhledem k ustavičnému tlaku na rozpouštění nedosáhly co do počtu dní, po které rezervy zvládnou kompenzovat výpadek, takové výše, jako před krizí v roce 2008. V tuto chvíli mají pojišťovny na základních fondech, z nichž jsou financovány zdravotní služby, rezervy ve výši 40 miliard korun. „V případě předchozí krize po roce 2008 byly disponibilní zůstatky zdravotních pojišťoven rozpouštěny postupně v období následujících pěti let, což umožnilo udržet dostupnost zdravotních služeb na velmi vysoké úrovni i v období krize. Nástup současné krize je ovšem natolik prudký, že sytém veřejného zdravotního pojištění se prakticky okamžitě dostane do situace, v níž se při předchozí recesi nacházel právě až po uplynutí poměrně dlouhého období,“ píše se v důvodové zprávě.
Celkem by se tak částka za státní pojištěnce měla zvýšit z měsíčních 1067 na 1767 korun, přičemž osoby bez zdanitelných příjmů platí 1971 korun. Rozpočet na státní pojištěnce díky tomu stoupne z 62 na 112 miliard. Částka by dle důvodové zprávy měla udržet výši úhrad na úrovni dohod pro rok 2020 se zohledněním snížení produkce v důsledku mimořádných opatření, zajistit pokrytí mimořádných výdajů na zajištění zdravotních služeb souvisejících s šířením covid-19, umožnit navýšení úhrad pro rok 2021 alespoň pro ty segmenty zdravotních služeb, které byly nejvíce zasaženy dopady mimořádných opatření, a poskytnout motivaci poskytovatelům, aby se snažili dosavadní výpadky v poskytování služeb ještě do konce roku 2020 dohnat tak, aby nebyla ohrožena dostupnost a čekací doby se neprodloužily na neúměrně vysokou dobu. Vedle toho by finance měly být využity i k plošnějšímu zavedení nového CZ-DRG do úhrad.
Utrhni, co můžeš
Poslanec Milan Brázdil (za ANO) se ovšem ptá, proč částka za státní pojištěnce není navýšena víc. Podle náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění Heleny Rögnerové suma vychází z toho, že se počítá s výpadkem osmi miliard za platby OSVČ a odhadů toho, jak se propadne ekonomika (o navýšení nákladů v souvislosti s covid-19 nemluvě). Pokud by nebyly navýšeny platby, došlo by k vyčerpání rezerv pojišťoven zřejmě ještě letos na podzim a konec roku by tak byl problematický.
Celková částka, kterou by přitom navýšení pro letošní rok mělo tvořit, tvoří při 5,95 milionu státních pojištěnců 20 miliard korun, což by mělo na pokrytí výpadku letos stačit. „V příštím roce bude oproti současnému stavu, pokud by nedošlo k žádnému navýšení plateb za státní pojištěnce, činit navýšení platby státu za státní pojištěnce cca 50 miliard Kč. Nutno zdůraznit, že počet státních pojištěnců je významně determinován reálnou (ne)zaměstnaností a z toho důvodu se skutečná částka může měnit v řádu až stovek milionů Kč,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu. „20 a 50 miliard bylo maximum možného,“ dodává Helena Rögnerová.
Mohlo by vás zajímat
Milanu Brázdilovi ovšem přijde částka jako nedostatečná a byl by pro to, aby došlo k navýšení o tisíc korun. „Chceme tu mít mít lepší cyklostezky, cestovat do zahraničí, nebo mít kvalitní zdravotnictví? My ho máme suprové, ale já si myslím, že bychom měli mít dost peněz na lepší odměňování lékařů, sestřiček a tak dále. Tady se mluví o 200 miliard, 300 miliard dluhu, tak pojďme – kdo si teď víc urve, bude mít víc peněz,“ myslí si Brázdil.
„Taky jsme nemuseli dostat vůbec nic. Že jsme dostali, co jsme dostali, je výsledek nějakého propočtu, s nímž si netroufám polemizovat. Jde o to zachovat stávající financování, což znamená, že se zachová zvýšení, ke kterému došlo. Ale my, co jsme u vlády, přece nemůžeme říct, urvi, co můžeš, a oškubat, co se dá. To bychom si také mohli podříznout strom, na kterém všichni sedíme,“ reaguje místopředseda výboru Miloslav Janulík (za Ano), který kvituje, že se navíc problém řeší s předstihem.
Poslanec Vlastimil Válek (TOP 09) i další by ovšem byli pro to, aby se platba za státní pojištěnce v nějakém časovém horizontu provázala s minimální mzdou, případně s nějakým jiným parametrem. Výbor tak nakonec schválil doprovodné usnesení s návrhem na doporučení vládě, aby platba za státní pojištěnce byla alespoň ve výši platby z vyměřovacího základu z minimální mzdy.
Penalizace těch, kdo „zavřeli krám“?
Poslanec Rostislav Vyzula (za Ano) ovšem připomíná, že návrh řeší jen výpadek příjmů pojišťoven, ale nezabývá se situací nemocnic. „V letošním roce se budou zálohy vyplácet, jak se mají vyplácet. Celá řada zařízení ale redukovala z důvodu opatření proti covid-19 svoji produkci, a to většinou kolem 50 procent, a tak budou zdravotnická zařízení přezálohována. Pojišťovny jsou zajištěny, zdravotnická zařízení budou letos zajištěna, ale příští rok, až dojde k vyúčtování, by zdravotnická zařízení měla podle předběžných informací peníze vracet, a tím pádem budou podfinancována,“ poukazuje profesor Vyzula.
Předsedkyně výboru Věra Adámková (za Ano) na tomto místě připomíná, že už nyní je shoda na tom, že rok 2020 se nebude nikde používat jako referenční. Na vyřešení problému, na který poukázal její stranický kolega, se pak pracuje. „Pojišťovny se musí chovat podle zákona, což znamená, že mohou platit jen za své pojištěnce prokázanou zdravotní péči. Hledá se ale způsob, jak to korigovat, ale tak, aby zdravotnické zařízení nebylo zničeno, protože by vracelo velké peníze,“ vysvětluje profesorka Adámková.
Na ministerstvu už před dvěma týdny vznikla finanční pracovní skupina pod vedením náměstkyně Heleny Rögnerové, která se problematikou zabývá. „Teď se chystá reakce na situaci, možná dodatkem úhradové vyhlášky. Není totiž z legislativního hlediska možné vydat jen tak retrospektivně novou úhradovou vyhlášku. V rámci skupiny nyní hledáme se zástupci poskytovatelů principy, které se vtělí do zákona. Bude tam tedy uvedeno, že se nemocnice musí udržet, i když neprovozovaly na bazálu, že se musí kompenzovat lůžka vyhrazená na covid a nějakým koeficientem covid pacienti, že se musí kompenzovat dva týmy, které se střídaly… To se musí dát do zákona, protože jako ministerstvo nemůžeme mít bianco šek na to, že si vydáme úhradovou vyhlášku, která popře všechna pravidla, že se platí za péči. Bude to udělané maximálně vstřícně, jediné, na co tlačí pan ministr, je, aby tam byla oceněna motivace. Víc by tedy měli být oceněni ti, kdo víc pracovali, tedy například ti, kdo byli v ambulancích a nepracovali jen distančně. Zařízení by také měla být motivována k tomu, aby začala dohánět výpadek plánované péče tak, aby se jim to vyplatilo. Tedy ne prosté paušály, že když už se nebude do konce roku nic dít, všichni budou na svém,“ popisuje Helena Rögnerová.
Miloslav Janulík by ovšem vedle bonifikací nejraději sáhl i k penalizacím. „Mělo by se na tom projevit i to, že někteří kolegové začali vykřikovat, že nemají pomůcky, a zavřeli ordinace. To bylo trestuhodné a je potřeba, aby za to byli potrestáni. Všichni měli nějaké pomůcky mít, protože to máme ve svých hygienických řádech, kde je napsáno, že máme v ordinaci to a ono na x dní provozu. To jsou předpisy, které jsme si sami vytvořili, a měli jsme podle toho pracovat. Pojišťovny lehce dohledají, kdo pracoval a kdo zavřel krám a první prchl z boje,“ dodává Miloslav Janulík.
Michaela Koubová
