Jak bude vypadat nová práce profesora Prymuly? Od pondělí bude sedět na Úřadu vlády a dohlížet na rozdělení stovek miliónů korun

Minulý týden vláda jmenovala Romana Prymulu vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Spolu se jmenováním musel Babišův kabinet schválit i statut nově vytvořené funkce, který má Zdravotnický deník k dispozici. V něm je popsána působnost vládního zmocněnce a jeho vztah k členům vlády. Je zřejmé, že žádné dvojvládí v resortu nehrozí, ministr zdravotnictví dál zůstává jeho svrchovaným šéfem. Mírná dvojkolejnost se projeví opravdu jen v oblasti vědy a výzkumu. Statut ovšem ponechává jen malý prostor pro samostatnou zmocněncovu aktivitu. K téměř každému podstatnému kroku bude Prymula potřebovat souhlas či pověření vlády. Nejvýznamnějším bodem jeho práce tak zřejmě bude faktické řízení grantové zdravotnické agentury, která rozděluje stovky milionů korun ročně.

Na vědu a výzkum ve zdravotnictví šlo loni 1,7 miliardy korun, z toho 658 milionů korun směřovalo na institucionální podporu do 19 příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví a 1,1 miliardy na účelovou podporu 400 výzkumných projektů resortu, čili na granty. Grantové financování zajišťuje Agentura pro zdravotnický výzkum. Jejím úkolem je příprava programů a dalších aktivit v oblasti aplikovaného výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu programových projektů.

Romana Prymulu jmenovala vláda svým zmocněncem k 1. červnu 2020, zařazen je do organizační struktury Úřadu vlády. Mezi nejpodstatnější úkoly vládního zmocněnce, podle předkládací zprávy, bude patřit „vytvoření a předložení Národní koncepce zdravotnického výzkumu“ a „celkově pro vládu koordinovat problematiku vědy a výzkumu ve zdravotnictví s jednotlivými ústředními orgány státní správy a dalšími subjekty“. K žádnému z úkolů ale vláda nepřiřadila konkrétní termín, do kterého musí být splněn.

Patnáct okruhů Prymulovy působnosti

Je to v českém zdravotnictví poprvé, co byla jedna oblast účelově vyňata z rezortní působnosti a částečně převelena na úroveň vlády, nepočítáme-li specifické postavení nadresortní problematiky závislostí. „Oblast vědy a výzkumu byla vždycky integrální součástí agendy ministerstva zdravotnictví a nikdy nebyl jakýkoliv důvod, proč tu agendu vyčleňovat. Myslím si, že ani pro pana ministra to nebude úplně jednoduchá situace,“ uvedl v České televizi exministr Svatopluk Němeček (ČSSD).  V praxi by to pro současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) nemusela být zase tak velká komplikace, neboť konkrétní formulace 15 bodů působnosti zmocněnce ve statutu značně zužují Romanu Prymulovi manévrovací prostor. Rozdělili jsme je tyto body pro větší přehlednost do skupin dle síly pravomocí.

Jako nejsilnější pravomoci se jeví ty, kde může zmocněnec sám, bez dalších podmínek, předkládat vládě klíčový materiál vědy a výzkumu a přímo řídit (což se tu nazývá eufemismem „koordinovat“) zdravotnickou grantovou agenturu:

Mohlo by vás zajímat

Hlídání kvality vzduchu či nová pravidla pro osvětlení. Nová vyhláška pro školní budovy má platit od října.

• Zmocněnec předkládá Národní koncepci zdravotnického výzkumu.
• Zmocněnec koordinuje aktivity Agentury pro zdravotnický výzkum.
• Zmocněnec koordinuje institucionální podporu zdravotnickým institucím (není úplně jasně formulováno, ale z kontextu je zřejmé, že se to týká pouze zdravotnické vědy a výzkumu a že tedy jde o přímý vliv na druhou část balíku peněz – negrantové institucionální prostředky).

Za poměrně významnou lze považovat možnost „zpracovat“ připomínky k materiálům pro jednání vlády. Není ale jasné, zda to má nahrazovat vypořádání připomínek, které je v gesci ministerstva zdravotnictví. Nebylo ani oznámeno, že by se měla díky ustanovení  zmocněnce měnit struktura ministerstva zdravotnictví a rušit, respektive přesouvat příslušný ministerský odbor na Úřad vlády. Spolupředkládání materiálů vládě je podmíněno slůvkem „může“ a účast k jiným bodům programu je závislá na vůli „příslušného člena“ vlády, čili ministra:

• Zmocněnec zpracovává připomínky k materiálům a návrhům zpracovávaným a předkládaným pro jednání vlády, které se týkají vědy a výzkumu.
• V souladu s jednacím řádem vlády se zmocněnec může účastnit jako spolupředkladatel materiálu jednání vlády k materiálům, které se týkají problematiky zdravotnické vědy a výzkumu. Jednání vlády k vybranému bodu programu se může též účastnit v případě, bude-li to považovat příslušný člen vlády za žádoucí; tuto záležitost při zahájení projednávání příslušného bodu programu oznámí předsedajícímu schůze vlády, který si vyžádá souhlas vlády.

Dalších osm bodů je vázáno na usnesení vlády nebo na úkoly, které sama uloží:

• V souladu s usneseními vlády se zmocněnec účastní jednání týkajících se řešení zásadních koncepčních úkolů v oblasti vědy a výzkumu ve vztahu k příslušným ministerstvům a dalším ústředním orgánům státní správy.
• V souladu s usneseními vlády zmocněnec vede evidenci excelentních tuzemských projektů a institucí.
• Zmocněnec spolupracuje s příslušnými členy vlády a vedoucími dalších ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů, které mu byly uloženy usneseními vlády.
• Zmocněnec předkládá vládě pravidelné roční informace o své činnosti a plnění úkolů uložených mu usneseními vlády.
• Na základě usnesení vlády pracuje zmocněnec v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, meziresortních komisích a dalších orgánech, zřízených ke koordinaci vědy a výzkumu.
• Zmocněnec plní další úkoly uložené mu vládou.

Konečně zbývající okruhy působnosti se týkají „neškodného“ monitorování, analýzy a spolupráce:

• Zmocněnec monitoruje aktivity GA a TAČR z hlediska možného zapojení zdravotnických subjektů do výzkumných projektů a programů.
• Zmocněnec analyzuje účast možnosti zapojení České republiky a jednotlivých národních subjektů do Evropských a světových projektů a dotačních titulů.
• Zmocněnec spolupracuje se zahraničními institucemi zabývajícími se problematikou zdravotnického výzkumu a vývoje.
• Zmocněnec spolupracuje s orgány státní správy a příslušnými institucemi i v oblasti financování výzkumu a vývoje.

Z funkcí vázaných na post náměstka by měl odejít

Roman Prymula odchází z funkce náměstka MZ pro zdravotní péči, z této funkce mu vyplývalo předsednictví či členství v mnoha klíčových komisích, radách a orgánech, jejichž jmenování je v pravomoci ministra zdravotnictví nebo vlády. Je pravděpodobné, že většinu z nich bude muset opustit, protože již s novou funkcí nijak nesouvisejí. Tady je jejich seznam:

• Rada vlády pro záležitosti romské menšiny
• Rada vlády pro seniory a stárnutí populace
• Rada vlády pro koordinaci protidrogové problematiky – zastupující člen
• Vzdělávací rada lékařů
• Vzdělávací rada farmaceutů
• Vzdělávací rada zubních lékařů
• Pracovní skupina MZ pro reformu primární péče – předseda
• Pracovní skupina MZ pro rehabilitační péči – předseda
• Komise pro posuzování nových přístrojových technologií a kapacit hrazených ze zdravotního pojištění (přístrojová komise) – předseda
• Komise pro leteckou záchranou službu – předseda
• Komise pro reformu lékárenství – předseda
• Meziresortní komise pro kontrolu tabáku a toxikomanií (KOTA) – předseda
• Komise pro urgentní péči a LPS – předseda
• Komise pro paliativní péči
• Komise pro dlouhodobou péči
• Řídící výbor psychiatrické reformy
• Komise pro zdravotně sociální pomezí
• Dozorčí rada Vojenské zdravotní pojišťovny
• Dozorčí rada Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra

Roman Prymula nadále zůstává předsedou České vakcinologické společnosti ČLS JEP, kterou založil spolu se svými blízkými spolupracovníky z Vojenské lékařské fakulty v Hradci Králové v roce 2006 a od té doby je nepřerušeně 14 let jejím předsedou.

Tomáš Cikrt