Zatímco se svět začíná pomalu vzpamatovávat z propuknutí pandemie viru covid-19, válkami zdevastovaný Afghánistán do ní teprve vstupuje. Kritická situace v sousedním Íránu přinutila více než 250 000 Afghánců od začátku roku k návratu do své vlasti. Do země, ze které dříve prchali, přinášejí nevědomě i nákazu. Počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby za tu dobu narostl na více než 54 %. Zdravotní systém zůstal stále nerozvinutý, podfinancovaný a personálně poddimenzovaný.
Současná politická situace je rozporuplná a váže se na ni i nedávná ztráta finanční podpory ve výši 1 miliardy dolarů od Spojených států. Vše podtrhují časté útoky teroristického hnutí Tálibán a jeho odnoží, na nemocnice nevyjímaje. Virus dorazil do Afghánistánu zkrátka v tu nejnevhodnější dobu, a to i přesto, že místní jsou historicky zvyklí na turbulentní období. Pokud jsou odhady ministerstva veřejného zdraví přesné, Afghánistán směřuje ke katastrofě.
Infrastruktura není připravena na pandemii
Zdravotní systém v Afghánistánu patří k jednomu z nejhorších na světě. Jen málo lidí má možnost obdržet zdravotní péči a jen minimum se nechat otestovat. Válečná léta se podepsala na infrastruktuře, která je nedostatečná nebo v některých oblastech chybí zcela. Naopak do oblastí, kde se nemocnice nacházejí, se lidé často nedostanou z důvodu neustávajících bojů na cestě. Doktor Hayatullah v nemocnici v Kandaháru popsal situaci slovy: „Někteří pacienti umírají, jen když se pokoušejí dostat do nemocnice“. Podle magazínu Foreign Policy byla na počátku jenom jedna centrální laboratoř v Kábulu, která byla schopna provádět 100 testů na koronavirus za den. Na vyhodnocování vzorků z celé země měla k dispozici pouze tři přístroje. Podle projektového manažera Alimi Sahiba z této laboratoře chybí více přístrojů. „Potřebujeme decentralizovat na regionální úroveň, obzvláště když výsledky testů trvají mezi 4 až 6 hodinami.“ a dodává „Pokud bude v budoucnu více případů v provinciích, nemůžeme pokračovat v posílání vzorků do Kábulu“. Vláda na nedostatečnou kapacitu testování zareagovala a postupně otevřela dalších 7 laboratoří v zemi.
Nedostatek ventilátorů a ochranného materiálu v nemocnicích
Podle údajů Světové zdravotnické organizace se v Afghánistánu se 37,2 miliony obyvatel nachází 134 nemocnic, ve kterých je 300 dostupných ventilátorů. Dopady pandemie na fungování nemocnic a dostupnost péče jsou značné. Někteří lékaři své praxe dočasně uzavřeli, jiní nemají na výběr a pomáhají. V regionální nemocnici v Kunduzu, hlavním středisku pro několik provincií v severovýchodním Afghánistánu, bylo 19 % personálu buďto infikováno anebo jsou v karanténě. „Nemocnice potřebuje být uvalena do karantény, ale jakou jinou alternativu máme?“ řekl ředitel nemocnice Dr. Naeem Mangal a dále dodal „Máme z toho až tak velké obavy, že se všichni v nemocnici bojíme sebe navzájem, protože nikdo neví, kdo je infikovaný a kdo není.“ K tomu se přidává i výrazný nedostatek ochranných prostředků pro personál. Podle informace zpravodajství Al Jazeera tvoří lékaři a další personál nemocnic 37 % všech potvrzených případů v Kábulu. Jeden anonymní lékař popsal situaci v nemocnicích pro deník The New York Times: „Když řekneme, že máme nedostatek ochranného materiálu, a že máme málo personálu, ti nad námi nám řeknou, že můžeme dále pracovat nebo rezignovat.“
Lidé možná nezemřou na koronavirus, ale určitě zemřou na hlad
Nejlepší nadějí na omezení šíření viru je přesvědčit každého zůstat doma a omezit sociální kontakt. Avšak mnohatýdenní restrikce pohybu v Kábulu (a jiných provinciích) představuje nové výzvy pro všechny. Jen naprosté minimum Afghánců si může dovolit vyžít bez příjmu po dobu týdnů. Ti ostatní pak při zákazu vycházení nemají jak zabezpečit rodinu. Afghánská ekonomika je založena na neformálním sektoru. V zemi je tak značný nedostatek jídla. „Pro mnoho Afghánců největším dopadem pandemie nebude samotný virus, ale hlad způsobený restrikcemi a narušením dodávek potravin.“ prohlásil Timothy Bishop, ředitel místní pobočky organizace Světového potravinového programu. V této spojitosti odhaduje organizace Save the Children, že 7,3 milionu afghánských dětí pocítí nedostatek jídla v důsledku vyšších cen. Vláda se situaci pokouší řešit potravinovou podporou, v Kábulu začala rozdávat chléb 250 000 rodinám. Ulice jsou plné zoufalých lidí hledajících nějaký způsob obživy. V noci je napětí zvláště patrné, někteří frustrovaní lidé ze svých střech jen vyvolávají „Allahu Akbar“.
Alarmující výsledek testu promořenosti populace
Ministerstvo veřejného zdraví odhaduje, že pokud lidé nebudou dodržovat zavedená opatření, nakazí se koronavirem až 25 milionů Afghánců a 110 000 z nich nákaze podlehne. Jinými slovy, pokud tento model je pravdivý, bude se počet obětí covid-19 blížit počtu zabitých Afghánců od počátku konfliktu před 19 lety. Sám nakažený ministr veřejného zdraví Dr. Ferozuddin Feroz okomentoval situaci slovy: „Pokud nebudeme brát koronavirus vážně, budeme na tom vážně“. Obavu ministra podtrhnuje i nedávno provedený test na 500 náhodně vybraných obyvatelích Kábulu. Ukázalo se, že 156 z nich mělo pozitivní nález. Vláda označila výsledek za alarmující a k omezení pohybu na veřejnosti přidala ještě další opatření. Pokud dnes někdo někomu volá, musí si nejdříve vyslechnout nahrávky o prevenci. V Kábulu donedávna stálo na billbordech „Představte si mír“, nyní dávají tyto billbordy lidem instrukce, jak si mýt ruce. Paralelně s preventivními opatřeními oznámil prezident Ghani investici 25 milionů dolarů do postižených provincií. Bylo rozhodnuto, že velká většina bude směřovat do provincie Herat při hranici s Íránem. Tato oblast je považována za afghánské epicentrum nákazy. Guvernér místní provincie Rahimi prohlásil, že přislíbená finanční pomoc zatím nedorazila a první splátka ve výši 130 000 dolarů ještě není ani oficiálně na účtu. Jen pro zajímavost, v souvislosti s nedostatečným zásahem vlády spustilo svou preventivní kampaň také hnutí Tálibán, nicméně spíše s cílem poukázat na nedostatky vlády v boji s pandemií.
Afghánská kultura nenahrává prevenci šíření nákazy
Zavedení sociálního odstupu a vládních restrikcí pohybu v zemi, kde průměrná rodina má 7 členů a žije v jedné malé místnosti se špatnou ventilací, je těžko proveditelné. „Povaha této společnosti je velmi fyzicky blízká. Lidé se sebe hodně dotýkají, žijí v rodinách o více generacích“ prohlásil ředitel Mezinárodní organizace pro migraci v Afghánistánu. Ministr Feroz si nedávno rovněž postěžoval, že lidé nadále využívají dopravu v přeplněných autobusech, sledují v davech populární buzkashi a shromažďují se na piknicích nebo pořádají svatby se stovkami rodinných členů. Lékař Asif Rahmani v nemocnici v provincii Herat sdílel svůj pohled na věc: „Afghánci, kteří přežili 40 let válek, téměř každodenní výbuchy aut a pouliční exploze, předpokládají, že přežijí také tento virus“. A dále dodal: „Lidé to (virus) neberou vážně, protože jsme muslimové a věříme v Boha, který je velký, on rozhodne. Dobře nebo špatně, všechno se vztahuje k Bohu“. Riziko nákazy se nebere vážně ani ve válečných oblastech. Jeden afghánský voják shrnul situaci slovy: „Je tu válečná zóna, takže sem koronavirus nepřijde“ a vzápětí žertovně dodal „a pokud přijde, tak ho střelíme“. Podobně bez náznaku obavy z pandemie hovoří i major afghánského vojska Gulzar Kohi bojující na severu země: „Jsem zaneprázdněn bojem s jiným virem – Tálibánem“.
Afghánistán se nachází na pokraji ekonomického kolapsu. Zavedené restrikce a uvalená státní karanténa přinutily mnoho místních lidí ukončit svá podnikání. Biruni Institut v Kábulu odhaduje, že již přes 6 milionů Afghánců přišlo o svou práci. Spolu s tím, jak hlavní finanční dárci se soustředí na boj s pandemií u sebe doma, Afghánistán zůstal výrazně oslaben. Pokud se prvotní prognózy potvrdí, Afghánistán čeká nová válka, ale tentokrát bez kulek a krveprolití.
Jan Šaroch
