Pandemie covid-19 ovlivnila asi všechna odvětví lidské činnosti. Změny se pochopitelně nevyhnuly ani výrobě a distribuci léků a zdravotnických prostředků, což se už začíná promítat i na jejich ceně. Podle některých nemocnic zdražení nejvíce postihlo ochranné pomůcky, ale také spotřební zdravotnický materiál. Zatím nejasný vliv bude mít oslabení kurzu koruny – velká část léků je sice limitována maximální cenou a navíc nemocnice léky i zdravotnické prostředky soutěží, vzhledem k problematické situaci už ale podle některých zařízení začínají dodavatelé smlouvy vypovídat. Co se pak týče léků, může jejich silná cenová regulace v Česku podle výrobců zapříčinit, že se prohloubí problém s dostupností.
Problematické zásobování a přeprava, zvýšená poptávka i oslabení kurzu koruny – to vše se zřejmě dříve či později promítne do nákupů léků a zdravotnických prostředků. Některé velké nemocnice už nyní potvrzují, že se v souvislosti s pandemií covid-19 navyšují náklady na zdravotnický materiál a zejména ochranné pomůcky.
„Vzhledem k situaci na trhu očekáváme tento rok navýšení výdajů za zdravotnické prostředky v řádu jednotek procent, v případě ochranných prostředků ale můžeme mluvit o desítkách procent. Vycházíme jednak z vývoje kurzu koruny, ale hlavně z faktu, že poptávka po tomto materiálu celosvětově výrazně roste, což zvyšuje jeho ceny. V souvislosti s pandemií také roste spotřeba osobních ochranných pomůcek, desinfekcí, testovacích sad, odběrových činidel atd. S přihlédnutím k překotnému vývoji situace ohledně nákazy COVID-19 nemůžeme v tuto chvíli poskytnout přesnější čísla. U léků je situace do velké míry obdobná, roste spotřeba některých léků používaných v intenzivní péči. I zde se, zejména u cenově neregulovaných přípravků, nejspíše setkáme se zdražováním daným jednak změnou kurzu, jednak vysokou poptávkou po daných léčivech,“ vysvětluje mluvčí FN Motol Pavlína Danková.
Podle ní má sice motolská nemocnice většinu používaných léčiv a materiálů vysoutěženu, přičemž součástí smluv je i garance ceny, aktuální situace spojená s nejistým zásobováním, kurzovými výkyvy a změnami cen i dostupnosti vstupních materiálů pro výrobce ale vede k tomu, že někteří dodavatelé smlouvy vypovídají, protože nejsou schopni dodávky garantovat ve smluveném množství nebo za smluvenou cenu. „I tak si ale myslíme, že výrazně vyšší podíl na navyšování nákladů za léčiva a materiál půjde na vrub zavádění nových léčiv a léčebných postupů (jako příklad můžeme zmínit léčbu cystické fibrózy, ale to je samozřejmě jen jeden z mnoha),“ dodává Danková, podle které loni FN Motol nakoupila spotřební zdravotnický materiál za více než 1 miliardu Kč a léky za 2,4 miliardy Kč.
Mohlo by vás zajímat
Vypovídání smluv potvrzuje také olomoucká nemocnice. „Tlak na zvyšování cen léčiv a zdravotnického materiálu se dá očekávat a v některých případech už se tak i děje. Důvodem je nejen zhoršení kurzu koruny, ale především ten fakt, že základní suroviny pocházejí ve velké většině z asijských zemí (Čína, Indie, Pákistán, Malajsie apod.). Evropské země se nyní budou snažit zvýšit svůj podíl soběstačnosti u těchto strategických surovin, což se také promítne v ceně. Na tento tlak se budeme muset připravit a čelit zvyšování nákladů. Někteří dodavatelé už sahají k vypovězení smluv, děje se tak především u základního zdravotnického materiálu, jako jsou roušky, ochranné oděvy apod. Důvod je opět stejný,“ uvádí Adam Fritscher, tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc, která letos na léky plánovala vynaložit 1,83 miliardy Kč a na zdravotnický materiál 1,04 miliardy Kč.
S tím, jak bude postupně koncem tohoto či začátkem příštího roku končit platnost smluv, očekává zvýšení nákladů na léky a zdravotnický materiál také Masarykův onkologický ústav. Navýšení by se podle jeho mluvčí Zuzany Joukalové mělo pohybovat maximálně do deseti procent.
Nárůst nákladů ke konci roku nemocnice nejsou schopny odhadnout
Podle dalších nemocnic je vývoj nákladů těžké odhadovat. Například ve FN Plzeň počítali pro rok 2020 s ročními náklady na léčivé přípravky ve výši 1,8 miliardy Kč (11procentní nárůst proti loňskému roku je dán navýšením rozpočtů ve specializovaných centrech) a na spotřební zdravotnický materiál 760 milionů Kč (jednoprocentní nárůst proti loňskému roku). Data za první letošní čtvrtletí ale ukazují na cca pětiprocentní pokles nákladů na léky proti rozpočtu, který byl způsoben útlumem plánované péče ve druhé polovině března. Náklady na spotřební zdravotnický materiál naopak s ohledem na potřebu většího množství ochranných pomůcek a jejich dramaticky vyššími cenami o cca dvě procenta proti rozpočtu vzrostly.
„Vývoj nákladů do konce roku je v tuto chvíli velmi těžko predikovatelný a závisí na mnoha faktorech. Aktuálně registrujeme snahy o navýšení nákupních cen ze strany dodavatelů pouze v oblasti zdravotnických prostředků, jedná se především o komodity běžného spotřebního materiálu (gáza apod.), zcela mimo rámec běžného navýšení ceny z důvodu změny kurzu Kč jsou pak ceny ochranných osobních pomůcek. Dodavatelé spotřebního zdravotnického materiálu také s ohledem na vývoj situace v logistice začínají účtovat dopravné,“ popisuje mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová.
S nejistotou hledí do budoucna také královéhradecká nemocnice. „FN HK na léky a zdravotnické prostředky v roce 2019 vynaložila 2 955 milionů Kč, v letošním roce plánujeme částku kolem 3 234,7 milionů Kč, ale samozřejmě to bude záležet na vývoji epidemiologické situace, vývoji kurzu koruny a dalších vlivech. Aktuálně farmaceutické firmy nejsou schopny kurzové dopady konkretizovat,“ konstatuje specialista PR a marketingu FN Hradec Králové Jakub Sochor.
Že by se kurz koruny mohl do cen promítnout, připouští i FN U sv. Anny, navýšení by ovšem podle Dany Lipovské z tiskového oddělení nemocnice mělo být minimální. „Nákupy léků a zdravotnických prostředků jsou vysoutěženy v Kč, kurzové změny tedy nákupní cenu neovlivní. V případě nákupu bez veřejné zakázky je možný vliv kurzu, ale jedná se o minimální navýšení nákladů. Celková spotřeba léků a zdravotnických materiálů za rok 2019 byla ve výši 1 miliarda 345 milionů korun. Navýšení spotřeby léků a zdravotnických materiálů do konce roku 2020 v současné době nejsme schopni predikovat,“ shrnuje Dana Lipovská.
Oproti tomu v pražské VFN podle její mluvčí Marie Heřmánkové s růstem nákladů na léky a zdravotnické prostředky z důvodu zhoršení kursu koruny nepočítají. „Zdravotní pojišťovny mají nastaveny maximální úhrady, které nemohou dodavatelé překročit. Náklady na léky činily 3 128 milionů Kč, náklady na zdravotnický materiál 668 milionů Kč. O kolik se navýší na konci roku, si vzhledem k současné situaci netroufáme odhadnout,“ uvádí Heřmánková. S významným navýšením pak nepočítají podle mluvčí Petry Petlachové ani v ostravské nemocnici, která má celkové roční náklady na léky a zdravotnický materiál ve výši dvě miliardy korun.
ČAFF prosí stát o odložení revize cen léčiv
S tím, že by se ceny přinejmenším za inovativní léčbu neměly zvyšovat, souhlasí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. „Farmaceutické společnosti sdružené v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu přes kurzové změny a zvýšené náklady spojené se zásobováním a dovozem léčiv nepředpokládají změny, které by vedly k nárůstu cen léčivých přípravků v České republice. Jakékoliv změny v cenové hladině vyžadují revizi úhrad Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Naší klíčovou povinností, nejen v této komplikované době, je zajištění plynulé dodávky léčiv pacientům, kteří je potřebují,“ napsal ZD Jakub Dvořáček.
Oproti tomu farmaceutický průmysl zaměřující se na výrobu generik a biosimilars vnímá situaci složitěji, na což už sám poukázal na konci dubna. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) tehdy upozornila, že se během koronavirové krize zvyšují náklady na pořízení lékových komponentů a jejich přepravu. Na letošek ovšem také připadá pravidelná revize cen léčiv, která může ceny dále snížit. Členové ČAFF proto požádali stát, aby s ohledem na současnou situaci cenové revize odložil, případně aby byly z referenčního koše vyřazeny země EU, které nakupují léky za odlišných podmínek (např. formou tendrů) a aby došlo k liberalizaci trhu s léky na předpis a uplatnění opatření o volném tržním prostředí v případech, kdy jsou na trhu alespoň čtyři léky od čtyř různých výrobců.
„Stát by nám měl pomoci po dobu koronavirové krize udržet ceny léků alespoň na současné úrovni, kroky vedoucí k jejich snižování jsou v tuto chvíli hazardováním s dostupností léků pro české pacienty,“ uvedl výkonný ředitel ČAFF Martin Mátl s tím, že by se revize mohla negativně podepsat na dostupnosti důležitých léků určených pro léčbu běžných chronických onemocnění i pro léčbu pacientů s covid-19. Zvyšování cen zejména u léků na chronické nemoci se přitom podle ČAFF může dotknout celé Evropy, u nás hlavně léků na léčbu cukrovky, osteoporózy nebo například léků pro pacienty s vysokým krevním tlakem.
Zmíněné cenové regulace jsou také podle Martina Mátla důvodem, proč oslabení kurzu koruny nebude mít takový vliv. „Přestože oslabení kurzu koruny se bezpochyby projeví zvýšením výrobních nákladů, protože většina vstupů je účtována v eurech, neočekávám, že oslabení koruny povede k výraznému zvýšení ceny léků. Téměř 60 procent kódů hrazených léčivých přípravků podléhá regulaci maximální cenou. V těchto případech výrobce ani nemůže přes tento limit cenu zvýšit. Ve zbývajících případech se cenová regulace sice neuplatňuje, protože na trhu jsou minimálně čtyři léčivé přípravky od nejméně čtyř výrobců, ale je zde přítomna silná konkurence, která nedovolí zvyšování ceny. Na druhou stranu v současnosti nejsme svědky pouze oslabování kurzu koruny, ale i dalších změn v globálním výrobním a distribučním řetězci, které mají dopad na výši nákladů. V této souvislosti bych se spíše obával, že kombinace navýšení nákladů a nepříliš pružného regulačního prostředí bude spojena s rizikem prohloubení problému s dostupností některých léků,“ vysvětlil ZD Martin Mátl.
Michaela Koubová
