Administrativa Donalda Trumpa vybrala v rámci Operace Warp Speed pět farmaceutických firem, které postoupily do finále v soutěži o vládní pomoc, jež má urychlit vývoj vakcíny proti viru SARS-CoV-2. Některé společnosti se ale do užšího výběru nedostaly, přestože jsou v nadějné fázi procesu získávání očkovací látky. A odborníci se nad tím podivují.
AstraZeneca, Pfizer, Merck, Johnson & Johnson a Moderna. Z této pětice farmaceutických firem americká vláda během nejbližších týdnů vybere vítěze (jednoho či více), který bude pracovat na tom, aby vakcína proti koronaviru byla dostupná ještě letos a mohlo začít masivní očkování populace Spojených států.
Deník New York Times zmínil, že čtyři z pěti těchto firem už jsou příjemci finanční podpory z federálního rozpočtu pro vývoj koronavirové vakcíny a pokud uspějí i ve finálovém kole Operace Warp Speed, mohou se těšit na další peníze daňových poplatníků. A někteří odborníci se ptají, proč právě těchto pět a proč některé jiné, neméně nadějné projekty jiných farmaceutických firem ve finálovém výběru absentují.
Operace Warp Speed: chaos a netransparentnost, říkají kritici
Jeden z těch, kteří si takové otázky kladou, je Scott Gottlieb, bývalý šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Ten v interview pro televizní stanici CNBC uvedl, že je překvapen, že administrativa Donalda Trumpa do finálového kola nevybrala francouzskou skupinu Sanofi nebo americká biotechnologická společnost Novavax. Připomněl také, že celá pětice staví svůj vývoj vakcíny na stejné platformě.
„Žádná z vybraných firem nepřichází se starší technologií. Jsem překvapen, že ani Sanofi nebo Novavax, které staví vývoj vakcíny na starším přístupu, nebyly vybrané. Pokud přece chcete zvýšit šance, že vakcínu budete mít v dohledné době k dispozici, měli byste vsadit na různé platformy,“ řekl Scott Gottlieb. Sanofi a Novavax jsou podle Gottlieba navíc s vývojem vakcíny poměrně daleko, a tak prý mohly být do vládní Operace Warp Speed zahrnuty rovněž.
Podle portálu Sciencemag.org se kolem výběru pětice finalistů objevují poměrně velké pochybnosti. „Proces výběru byl chaotický a nebyl transparentní ani vůči těm, kteří chtějí s vývojem vakcíny pomoci,“ uvedl Sciencemag.org s odkazem na dobře informovaný zdroj. „Kroky v rámci Operace Warp Speed skutečně dostály názvu tohoto programu. Vše je alespoň částečně zahaleno v mlze, řekl portálu Sciencemag.org Peter Hotez, vakcinolog z Baylor College of Medicine. Také on se podivil, proč mezi vybranými finalisti nefiguruje Sanofi.
Deník New York Times pak varuje, že Operace Warp Speed nemusí přinést výsledky, které od něho Trumpova administrativa očekává. A to v tom smyslu, že vývoj vakcíny proti virům obecně trvá poměrně dlouho. „Mnoho vědců považuje cíl Donalda Trumpa získat vakcínu pro masové použití do konce tohoto nebo začátku příštího roku za optimistický, ne-li nerealistický,“ píše New York Times. Vývoj vakcíny je zdlouhavý proces, dosavadní rekord jsou čtyři roky, naprosto obvyklá doba je však i jedna dekáda.
Bude příjemcem i Gilead?
Výběr pětice finalistů pro Operaci Warp Speed získal ještě jednu dimenzi v neděli. Agentura Bloomberg totiž přišla s informací, že jedna z vybraných firem, AstraZeneca, je na námluvách se společností Gilead Sciences o možné fúzi. Gilead byla jedna z firem, která se ocitla na výsluní díky svému léku Remdesivir, o němž se spekuluje jako o účinné zbrani proti onemocnění Covid-19, které je právě virem SARS-CoV-způsobeno.
Podle agentury Bloomberg AstraZeneca oslovila Gilead už v květnu. „Britská farmaceutická společnost neformálně kontaktovala Gilead minulý měsíc, aby zjistila intenzitu zájmu na možném sloučení,“ uvedl Bloobmerg s odkazem na dobře informované zdroje. AstraZeneca však podle nich neuvedla detaily. Gilead měl myšlenku konzultovat se svými poradci, ale žádná rozhodnutí nebyla přijata. „Firmy nevedou žádná formální jednání,“ dodal zdroj agentury Bloomberg.
Agentura Bloomberg uvedla, že nikdo z Gilead nebyl k zastižení, aby se k informacím mohl vyjádřit, zástupce AstraZeneky odpověděl, že „společnost nikdy žádné spekulace nekomentuje“. Pokud by k fúzi došlo, šlo by o největší sloučení firem na farmaceutickém trhu v historii. Tržní hodnota AstraZeneky momentálně dosahuje zhruba 140 miliard dolarů, Gilead si investoři cení na 96 miliard. Dohromady tak jde o bezmála 240 miliard dolarů. Vznikl by tak gigant, jehož tržní hodnota by v přepočtu dosahovala 5,6 bilionu korun, což je částka odpovídající jednomu ročnímu výkonu české ekonomiky.
Petr Musil
